Mezinárodní soudní dvůr přitom jasně řekl, že státy mají právní povinnost chránit klimatický systém a lidi před dopady klimatické krize. Ochrana klimatu není politická volba, je to odpovědnost. A tuhle odpovědnost česká vláda odmítá. Ve stejnou dobu navíc rozkládá nadresortní lidskoprávní koordinaci Úřadu vlády a přesouvá klíčové agendy pod jednotlivá ministerstva.
Klimatická krize ale není abstraktní téma, dopadá na zdraví, bezpečí, domovy, vodu, krajinu i budoucnost dětí. Proto je ochrana klimatu zároveň ochranou lidských práv. Vláda tím vysílá jasný signál: Odpovědnost za dopady klimatické krize ani ochrana lidí není její priorita – ani doma ani na mezinárodní scéně.





