Vyjádřil svůj optimismus směrem k tomu, že zastavení globálního oteplování je možné, a vyzdvihnul schopnost lidstva řešit problémy. Zdůraznil ale také, že změny se nejvíce dotýkají těch, kteří se na jejich způsobení vůbec nepodíleli.
Zároveň upozornil, že změna klimatu nejvíce dopadne nikoliv na nějakou abstraktní budoucí generaci, ale na současné mladé lidi.
Český překlad celého projevu:
„Až budete příští dva týdny debatovat, vyjednávat, přesvědčovat a hledat kompromisy, což jistě musíte, snadno zapomenete, že klimatická nouze se nakonec omezuje na jediné číslo - koncentraci uhlíku v naší atmosféře.
Jedná se o měřítko, které do značné míry určuje globální teploty, a změny tohoto jediného čísla jsou nejjasnějším způsobem, jak zmapovat náš vlastní příběh. Určuje totiž náš vztah k našemu světu.
Po většinu dávné historie lidstva toto číslo divoce kolísalo mezi 180 a 300 (částicemi na milion). Stejně tak se měnily i globální teploty. Byl to krutý a nepředvídatelný svět. Naši předkové tehdy existovali jen v malém počtu.
Ale před více než 10 000 lety se toto číslo náhle ustálilo a s ním i zemské klima. Ocitli jsme se v neobvykle příznivém období s předvídatelnými ročními obdobími a spolehlivým počasím. Poprvé byla možná civilizace a my jsme neztráceli čas, abychom toho využili.
Vše, čeho jsme za posledních 10 000 let dosáhli, bylo umožněno právě díky stabilitě v tomto období. Globální teplota v tomto období nezakolísala o více než +/- 1 stupeň Celsia. Až do současnosti.
Naše spalování fosilních paliv, naše ničení přírody, náš přístup k průmyslu, výstavbě a vzdělávání uvolňují do atmosféry uhlík v nebývalém tempu a rozsahu. Už teď máme problémy. Stabilita, na které jsme všichni závislí, se láme. Tento příběh je příběhem nerovnosti i nestability.
Dnes jsou nejvíce postiženi ti, kteří tento problém způsobili nejméně. V konečném důsledku pocítíme dopady, z nichž některým se nyní už nelze vyhnout, všichni. Má takto náš příběh skončit? Příběh nejchytřejšího živočišného druhu, který je odsouzen k záhubě kvůli oné až příliš lidské vlastnosti, že v honbě za krátkodobými cíli nedokáže vidět širší souvislosti?
Skutečností je, že lidé, kterých se klimatické změny týkají nejvíce, nejsou nějaká imaginární budoucí generace, ale mladí lidé žijící dnes.
Možná nám to dá impuls, který potřebujeme k tomu, abychom přepsali náš příběh a změnili tuto tragédii v triumf. Jsme přece nejlepšími řešiteli problémů, kteří kdy na Zemi existovali. Nyní tomuto problému rozumíme, víme, jak zastavit stoupající počet a zařadit zpátečku. V tomto desetiletí musíme zastavit emise uhlíku. Musíme zachytit miliardy tun uhlíku z ovzduší.
Musíme si stanovit za cíl udržet na dosah 1,5 stupně. Nová průmyslová revoluce poháněná miliony udržitelných inovací je nezbytná a skutečně již začíná.
Všichni se budeme podílet na výhodách cenově dostupné čisté energie, zdravého vzduchu a dostatku potravin, které nás všechny uživí. Příroda je klíčovým spojencem, kdykoli obnovíme divokou přírodu, bude znovu zachycovat uhlík a pomůže nám navrátit rovnováhu na naší planetě.
Když pracujeme na budování lepšího světa, musíme si uvědomit, že žádný národ ještě nedokončil svůj rozvoj, protože žádný vyspělý národ ještě není udržitelný. Všichni mají před sebou ještě cestu, kterou musí dokončit, aby všechny národy měly dobrou životní úroveň a skromnou ekologickou stopu.
Opět se musíme společně naučit, jak toho dosáhnout, a zajistit, aby nikdo nezůstal pozadu. Musíme využít této příležitosti k vytvoření rovnějšího světa a naší motivací by neměl být strach, ale naděje.
Jde o to, že lidé, kteří žijí nyní, a generace, co přijdou po nich, se budou dívat na tuto konferenci a budou uvažovat o jedné věci: přestalo toto číslo stoupat a začalo klesat v důsledku závazků, které zde byly přijaty?
Existují všechny důvody věřit, že odpověď může znít ano.
Pokud budeme pracovat odděleně, jsme dostatečně mocnou silou na to, abychom destabilizovali naši planetu. Jestliže ale budeme pracovat společně, jsme dostatečně silnou silou, abychom ji zachránili.
Za svůj život jsem já byl svědkem strašlivého úpadku.
Za svého života byste vy mohli a měli být svědky úžasného oživení. Tato zoufalá naděje, dámy a pánové, delegáti, excelence, je důvodem, proč k vám svět vzhlíží a proč jste zde.
Děkuji vám.“
