Poodstupme, abychom za všim jako někteří neviděli "modrožluté spiknutí" místo skutečnosti a nenavrhovali zkratkovitá řešení a záplatování důsledků místo řešení skutečných příčin.

V České republice vládly za posledních 23 let, od roku 1998 do roku 2021, vyjma dvou tříletých období, čistě levicové, populistické či úřednické vlády. Celých 17 let. Naprostou většinu doby za necelé čtvrt století. Tyto vlády neustále zvyšovaly státní výdaje, státní dluh vesele kynul, úředníci přibývali mrknutím oka, to doprovázeno hromadami nových zákonů, přibýváním regulací, povinností, zákazů, papírování a byrokacie, zvyšováním daní, omezováním svobod, zhoršováním podnikatelského prostředí. Někdo tomu eufemisticky říkal kapitalistmus, podobně jako někdo nazývá válku speciální operací.

Zastíráním podstaty věci se ale sama podstata němění. Vidění zúžené na nepodstatné, měnění významu slov, manipulace a odklánění pozornosti mimo hlavní příčiny, soustředění na řešení následků místo příčin, ad hoc předvolební sliby a záplatování, často s pomocí mainstreamových médií. To jsou příčiny neefektivity, pomalého růstu ekonomiky a tím pádem výdělků nás všech. To je příčinou stavu školství, vzdělanosti, dálnic, stavu naší armády, kvality a rychlosti zdravotnictví, ale i dostupnosti bydlení, úspor každého z nás a výše penzí. Penzí současných, ale i těch budoucích, co budou stále eufemisticky nazývány penzemi. Penzí, ze kterých si již dnes každý z nás může odečist několik set tisíc korun, které zaplatíme za dluhy nasekané vládami za poslední čtvrtstoletí.

Poodstupme, abychom opět vnímali význam nejen slov a barev, ale celý svět takový, jaký je. Neuvidíme ho každý úplně stejně, ale uvidíme ho v souvislostech a můžeme se o něm bez vypjatých emocí bavit.

Pod čarou:
Impulzem pro napsání byla kritika modrožlutých barev (konkrétně autobusů v Jindřichově Hradci) a kritika domnělého kapitalismu (co udělá vláda pro nás) v České republice a nápady na jejich "řešení".