Když se řekne sluneční elektrárna, co se vám v první řadě vybaví?

Těch pohledů může být několik. Výstavba takových zařízení je v současnosti pro investory výhodná. Výkupní ceny vyrobené elektřiny jsou vysoké. Z pohledu odběratelů je zase situace opačná.

V jakých místech lze elektrárny postavit?

Zásady, které regulovaly výstavbu slunečních i větrných elektráren na Vysočině, byly zrušeny rozhodnutím nejvyššího správního soudu. Budeme nicméně hledat nové cesty regulace. Akceptovat lze elektrárny v průmyslových zónách nebo opuštěných firemních areálech. Smysl mají i panely na střechách domů. Nechat ale elektrárny stavět v přírodě nebo na několikahektarových polích, to se nám nelíbí.

První sluneční elektrárny se na Vysočině rozjely, navštívil jste nějakou?

Viděl jsem elektrárnu u Křižanova a vím, že se začíná stavět v Bystřici nad Pernštejnem. V Okříškách, kde žiji, uvažujeme o vybudování elektrárny v prostoru bývalé skládky.

Jak hodnotíte sluneční elektrárny ve srovnání s jinými typy zařízení využívajícími obnovitelné zdroje energie?

Pokud stát bude energii vyrobenou pomocí slunečního záření dotovat, ať se solární elektrárny stavějí. Jde o obnovitelný zdroj energie. Z hlediska tuzemského hospodářství a zaměstnanosti bych ovšem osobně víc podporoval bioplynové stanice. Ty zajistí nejen výrobu elektřiny, ale také dají práci místním stavebním firmám. Zemědělci by měli zajištěn odbyt části surovin (například kukuřice - pozn. red.).

Vyšlo v deníku MF Dnes 17. 9. 2009