Děkuji za slovo, pane předsedající. Já i z reakcí paní ministryně první, co bych uvedl, já velice kvituji práci, kterou děláte, chápu, je toho hodně. Opatření, která jste přijali, mnoho z nich je výborných, díky za to. Nicméně jste teď reagovala na věc, kterou já tu zvednu. A velice mě mrzí, že tu možná bourám nějakou dohodu, která tady padla, že se nebudou řešit nějaké pozměňovací návrhy. Já ještě uvidím, jak se rozhodnu, ale já se vrátím k tomu, co jste říkala, a to jsou dohody o provedení práce a pracovní činnosti. Já opravdu zmíním tu věc, pro mě je to kruciální, já i několik dohodářů ve společnosti mám, zkoušíme to nějakou formou zabezpečit, ale to je přibližně možná 100 000 lidí, kteří v tuto chvíli ze systému vypadávají. Není možné podle mého osobního názoru říkat, že to je nesystémové. Ano, systém dohod je špatně, podle mého názoru, nastavený dlouhodobě. To je odpovědnost státu, ale ti zaměstnanci za to nemohou. Je tady mnoho případů, kdy jsou lidé zaměstnáváni u různých společností a jsou do těchto dohod nuceni, aby zkrátka ta firma obcházela nějaké dávky vůči státu, daně a jiné věci. A my teď lidi, kteří v tuto chvíli v tom systému nějakou formou fungují, my je nemůžeme hodit přes palubu. A proto, já se omlouvám, jsem vám poslal pozměňovací návrh, který sice asi nevím, jestli projde, ale já mám mnoho jiných nápadů, ale tohle je pro mě kruciální, to je to nejpodstatnější. 100 000 lidí dnes, příklady, to jsou lidé, kteří pracují, matky samoživitelky s dětmi mají třeba ty dohody dvě nebo tři, chodí odpoledne uklízet, večer chodí do obchodních domů doplňovat zboží, aby se uživily. A abychom tady říkali, že je to nespravedlivé a nesystémové, to je, ale my jsme v této chvíli v nějaké situaci, která má řešit ty největší problémy. A my nemůžeme v tuto chvíli prohodit 100 000 lidí, kdy většina budou tito lidé, kteří opravdu co mají dělat? Tak ta matka zkrátka v tuto chvíli přišla ze dne na den o práci, má dohodu, ale nikdo jí práci nepřiděluje. Nemá nárok na cokoli. Já znám opravdu několik matek, které mají 2-3 děti a ony nebudou mít žádný nárok na nic a budou pouze proto, že je to špatný systém, který je nespravedlivý a nesystémový, budou bez příjmu?
Já se velice omlouvám, ale mě toto vaše, vy jste mi, dobře, odpověděla, ta odpověď pro mě není adekvátní a odpovídající. Říkám, já bych měl mnoho jiných návrhů, které jsem tady chtěl dnes řešit. Chápu, že je tady nějaká dohoda, ale toto se zkrátka vyřešit musí, pokud nechceme, aby nám v systému přibližně 100 000 ze dne na den, a oni už o ty příjmy přišli, tzn. většina z nich, na které se vztahuje, na jejich zaměstnavatele, to nařízení vlády, nebo jiné firmy, zkrátka před 11 dny přišli ze dne na den o příjem. A my v tuto chvíli budeme říkat, že pokud mají děti tyto matky samoživitelky a další, protože je špatný systém státu a já chápu, že vy jste ho převzala, že tu byl dlouhou dobu, já vám nechci ten systém vyčítat, tak přeci my je nemůžeme nechat viset ve vzduchu bez příjmu.
Tak se chci zeptat a poprosím o reakci, máte nějaké jiné adekvátní okamžité řešení, ale okamžité, protože tady se bavíme o lidech, kteří opravdu už teď v té nouzi jsou. Tito lidé budou padat do dluhové pasti a pak se na systém stejně vrátí zpátky a budou vám do systému spadat.
Takže za mě, já jenom, omlouvám se, nechci zdržovat debatu, máme omezený čas, já jsem předložil kolegům na stůl pozměňovací návrh, asi nebude podpora ho schválit, ale prosím, přemýšlejme o tom všichni velice nahlas a důležitě. Toto je jedna ze skupin, která je nejohroženější z mého pohledu v tuto chvíli, a není řešena. Ale musí být řešena okamžitě. Kdyby to mělo odklad, tak já to nechci řešit. Je tady návrh, který tady je, já jsem se bavil s vaším panem náměstkem, který mi vysvětloval přístup ministerstva, já mu rozumím, kvituji ho, věcně říkal, že je v nějaké fázi, viděl včera ve sněmovně, řešení je nějakou formou funkční, na nějakou dobu, ale chápu, že ho nechcete. Prosím o odpověď. Máte řešení, že od zítra řeknete těmto dohodářům, matkám: "Máme pro vás řešení okamžité"? Pokud ho nemáte od zítřka nebo od pondělí a nám ho sem nepředložíte, tak já potom požádám o podrobnou rozpravu, abych to předložil. Vím, že to možná neprojde, ale ještě jednou prosím kolegy, uvědomme si, že jde o lidi, kteří jsou opravdu mimo a z důvodu toho, že stát špatně nastavil zákony, které mnoho z nich nutily do nějakého systému, který sami nechtěli. A druhá věc, jsou to matky, které chodí třeba po dnech uklízet nebo doplňovat zboží do obchodních domů. A živí několik krků. A v tuto chvíli říkat, že je to nesystémové, nespravedlivé, to říkat nemůžeme. Tak já jen kolegy poprosím, zvažte i podle reakcí paní ministryně, vím, že je tady nějaká obecná konsensuální debata, že nic nevracet. Jenom k tomu, bylo by to maximálně o jeden den zdržení. Pokud by se to vrátilo do sněmovny zítra, může to schválit. Je tam zpětná platnost a účinnost těchto opatření, která tady je. I v mém návrhu je to tak nastaveno, že nebude dublováno. Pokud manžel už má v tuto chvíli zabezpečení ošetřování, tak ho tento člověk nedostane, ta paní, která má dohodu. To vše je tam ošetřeno, vy jste ten návrh asi viděli. Prosím o vaši reakci. Pokud to nemáte vyřešeno, já budu velice apelovat na kolegy, ať to zváží, ať 100 000 lidí v této opravdu těžké situaci nějakou formou podpoříme.
A ještě jedna věc, chápu, že nároků je velice mnoho. Také k této reakci, že budou mít nároky na státní rozpočet. V tuto chvíli řešme, ať to stojí, co to stojí v první fázi. Dokud opatření jsou, tady není důvod šetřit. Šetřit budeme potom v další fázi, pak to budeme teprve řešit všichni. Děkuji.
