Po posledních krocích Viktora Orbána, který se pomocí zneužití koronavirové nákazy snaží okleštit demokracii v Maďarsku, je vhodné podívat se také na situaci maďarských médií. Maďarsko kleslo v roce 2019 v žebříčku svobody tisku Reportérů bez hranic (RSF) o 14 míst na 87. příčku. RSF uvádí, že od nástupu vlády Viktora Orbána v roce 2010 stále pokračuje zhoršování stavu svobody tisku v Maďarsku. Od roku 2010 do roku 2019 se Maďarsko propadlo o 63 míst. O situaci postavení médií v Maďarsku pojednává i závěrečná zpráva Společné mezinárodní mise svobody tisku v Maďarsku, ze které budu citovat i parafrázovat a kterou si v tomto článku dovolím shrnout.

Tato mise se uskutečnila na konci listopadu 2019, skládala se ze zástupců Internal Press Institute (IPI), Article 19, Committee to Protect Journalists (CPJ), European Centre for Press and media Freedom (ECPMF), European Federation of Journalist (EFJ), Free Press Unlimited (FPU) a již zmíněných Reportérů bez hranic (RSF). Delegace se v průběhu mise setkala s velkým množstvím maďarských novinářů z Budapešti i dalších měst, stejně tak s organizacemi občanské společnosti, mluvčím maďarské vlády či starostou Budapešti. 

Zpráva hovoří o postupné demontáži svobodných médií a pluralismu v zemi. Od roku 2010 se Maďarsko vydalo cestou záměrného ovlivňování mediálního trhu, a to vytvořením násilného uzavření nebo účinného vládního převzetí kdysi nezávislých médií a prostřednictvím delegitimizace novinářů. Vytvoření provládního mediálního impéria drží Viktora Orbána a jeho stranu Fidesz u moci a zároveň izoluje velkou část společnosti od přístupu ke kritickým zprávám a informacím. Média jsou v Maďarsku rozdělena na provládní a nezávislá, přičemž pravicová i levicová nezávislá média jsou pravidelně “rozmazávána” jako politicky aktivistická, nenávistná vůči Maďarsku či jsou tito novináři označováni jako zahraniční agenti nebo zrádci. Nezávislí novináři jsou vystaveni všudypřítomné diskriminaci ze strany státu – je jim odepírán přístup k veřejným informacím, jsou vylučováni z oficiálních událostí, či je jim bráněno v komunikaci s veřejnými činiteli. 

V Maďarsku existuje malý počet kritických nezávislých médií, i když jsou neustále ohrožena a v mnoha případech trpí nedostatkem finančních zdrojů. Jejich práce je otupena dominantním provládním narativem a jejich dosah je v rámci země omezen většinou jen na hlavní město, přičemž většina populace zůstává “v informační tmě”. Diváci a čtenáři, kteří aktivně nepátrají po alternativních zdrojích informací, ve většině případů v online prostředí, se dostanou prakticky výhradně k vládnímu narativu vzhledem k úrovni vládní kontroly nad tiskem, rozhlasem a televizí. Dosah práce nezávislého tisku (včetně investigativní činnosti) je značně omezený. Výsledky práce nezávislých novinářů jsou aparátem státní moci, neformálně kontrolovaným vládou, ignorovány. Řeč je např. o klíčových institucích včetně úřadů státních zástupců. Možnost nezávislých médií ovlivnit veřejné dění jako hlídací pes demokracie je tedy velmi limitována. 

Delegace vedla s mezinárodním mluvčím maďarské vlády Zoltánem Kovácsem rozhovor a ten samotnou existenci problému se svobodou a pluralitou médií v Maďarsku odmítl. Dle zprávy argumentoval, že úkolem médií není kontrola moci a nezávislé novináře označil za politické aktivisty. 

Nyní bych shrnul nálezy mezinárodní mise dle jednotlivých odvětví:

Pluralita médií

Vlastnictví médií je silně koncentrováno v rukou vlády, ať už přímo nebo skrz provládní investory. Maďarská vláda navenek předstírá prostředí pluralismu sdělovacích prostředků v zemi tím, že cituje několik nezávislých mediálních výstupů a klamně poukazuje na to, že některá z těchto médií zůstávají jedničkou na trhu. Nezávislý výzkum odhalil, že téměř 80 % trhu s politickým zpravodajstvím a publicistikou je financováno zdroji, o kterých rozhodla vládnoucí strana. Online sektor je vyváženější, avšak dosah online médií je primárně omezen na městské oblasti.

Po uzavření dvou vlivných deníků Népszabadság a Magyar Nemzet má Maďarsko pouze jeden poslední nezávislý politický deník Népszava, s nákladem pouze 20 000 kusů. Pro srovnání, vládní síť regionálních novin má kombinovaný náklad přes 200 000 kusů. Existuje pouze jedna nezávislá rozhlasová stanice Klubrádió, kterou můžete naladit pouze v Budapešti. Nejvíce kritická je situace mimo velká města, kde nezávislá média de-facto vymizela. Mnoho expertů tak tvrdí, že strategie vlády je povolit jen několik nezávislých médií, aby mohla argumentovat jejich existencí. Vládní plán koncentrace médií dosáhl zatím v roce 2018 svého prozatímního vrcholu, když provládní investoři “darovali” 467 sdělovacích prostředků Středoevropské tiskové a mediální nadaci (KESMA), která je pod účinnou vládní kontrolou. Nutno podotknout, že mnozí dárci tyto sdělovací prostředky pořídili z půjček státních bank, tj. peněz daňových poplatníků. 

Deformace mediálního trhu

Vláda také mobilizovala kontrolu státních zdrojů, aby odsunula na okraj zájmu nezávislá média a deformovala mediální trh ve prospěch dominantního provládního narativu. Např. státní reklama je převážně nabízena pouze provládním médiím, čímž jim zajišťuje přísun financí, naopak nezávislá média se tímto způsobem nechávají vyhladovět. V roce 2018 obdržela provládní televizní stanice TV2 67 % státní reklamy v televizním sektoru, zatímco nezávislá stanice RTL Klub, který má obdobný dosah, obdržel 1 %. Nerovnováha je však napříč všemi sektory mediálních služeb. To s sebou přináší další komplikace. Komerční inzerenti (maďarské i nadnárodní společnosti), jsou pod tlakem, aby neinzerovali v nezávislých médiích. Příčinou může být přímý tlak, autocenzura nebo strach z ekonomické nebo daňové odvety ze strany vlády. 

Média veřejné služby

Maďarská média veřejné služby byla zdeformována do podoby státních médií. Zprávy nejsou vyvážené a opoziční politici a názory buď chybí nebo (existují-li zákonné požadavky, např. během volebních kampaní) jsou prezentovány v negativním světle. Vláda de-facto zrušila kontrolu veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání. Činnost veřejnoprávního média, včetně kontroly obsahu a smluv vykonává subjekt MTVA, který není předmětem zákona upravujícího poskytovatele veřejné služby. Financování nebo práce poskytovatele veřejné služby tak není transparentní.

Regulace médií

Sektorovým regulátorem je v Maďarsku Mediální rada složená z pěti členů. Všichni tito členové byli nominovány vládní stranou Fidesz. Jednání Mediální rady má dopad na nezávislá média. Mediální rada rozhoduje o výběrovém řízení rádiových frekvencí na základě svých politických vazeb, přičemž frekvence nezávislých provozovatelů vysílání byly zrušeny nebo nebyly obnoveny. Rada také odmítla vydat jakékoli rozhodnutí v reakci na žádost o prodloužení. Nezávislí prodejci tak nemohou žádné rozhodnutí napadnout u soudu. Rada také přijímá rozhodnutí o navrhovaných fúzích sdělovacích prostředků – blokuje fúze nezávislých médií, schvaluje fúze mezi provládními médii, čímž usnadňuje koncentraci provládního vlastnictví médií. Nezávislá média ohrožuje také přijímání cílené legislativy a regulačních opatření, jako např. nařízení zkracující povolenou dobu pro televizní zpravodajství na 45 minut.  

Přístup k informacím

Nezávislí novináři mají omezený přístup k informacím a jsou diskriminováni. Je jim odepírán přístup k veřejně uchovávaným informacím a bez vysvětlení jsou vyloučeni z oficiálních událostí. Veřejní činitelé napojení na vládnoucí stranu odmítají do značné míry komunikaci a rozhovory s nezávislými médii.

Delegitimizace novinářů a situace nedůvěry

Novináři pracující pro nezávislá média jsou veřejně očerňováni (i v provládních médiích) a jsou označováni za opoziční politické aktivisty, zahraniční agenty, zrádce nebo dokonce nepřátele Maďarska. Novinářky jsou diskriminovány na základě genderu, jejich kritika je zeslabována poukázováním na pohlaví. Nestabilita a časté změny vlastníků médií zvyšují nejistotu novinářů a zhoršují jejich pracovní podmínky. Ekonomická nestabilita sektoru způsobená záměrně veřejnými autoritami měla za následek ztráty práce novinářů nebo opouštění novinářů jejich profese. Propouštění novinářů bylo následkem i zmíněného zřízení mediálního konglomerátu KESMA. Tlak vlády na sdělovací prostředky se také projevil v rozdělení novinářské komunity, což způsobilo omezení solidarity mezi zbývajícími nezávislými novináři a sdělovacími prostředky, protože bojují za omezené zdroje a podíl publika. 

Role Evropské unie

Evropská unie nebyla schopna intenzivněji zasahovat v rozhodujících okamžicích do postupného odstraňování pluralismu sdělovacích prostředků a svobody sdělovacích prostředků v Maďarsku, což posílilo maďarské autority v dalším podkopávání nezávislého tisku. Ačkoli svoboda médií není přímou kompetencí Evropské komise, nese Komise významnou odpovědnost v oblasti soutěžního práva a státní podpory, které Maďarsko zneužilo k umlčení sdělovacích prostředků. Komise přinejmenším nekonala v případech dvou stížností v této oblasti. Rada Evropské unie dne 10. prosince uspořádala slyšení o řízení proti Maďarsku podle článku 7. V září 2018 hlasoval Evropský parlament pro zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku (mohlo by vést až k pozastavení jeho hlasovacích práv) za nedodržení základních hodnot EU, včetně svobody projevu. Samostatný návrh Evropské komise na zřízení cyklu přezkumu právního státu by mohl vést k posílení schopnosti orgánů EU, aby členské státy odpovídaly za porušení stanovených hodnot ve smlouvě EU, včetně jejich propojení s podmíněností finančních prostředků EU – tento krok nepodporuje maďarská vláda. 

Závěry mise obsahují i dvě doporučení: 

Urgentní doporučení členským státům EU a relevantním institucím EU

• Uznat závažnost situace v oblasti svobody sdělovacích prostředků v Maďarsku, která je v členském státě EU bezprecedentní a jako odpověď přijmout veškerá dostupná opatření. Metody používané v Maďarsku se již exportují do sousedních zemí, a to jak členských zemí EU, tak kandidátských. 
• Odsoudit všechny útoky na novináře v Maďarsku, včetně všudypřítomné rétoriky proti médiím, která delegitimizuje novináře a žurnalistiku jako základní součást demokracie. 
• Plně využívat kompetencí podle zákona o hospodářské soutěži a státní podpoře k řešení úmyslného narušení hospodářské soutěže na mediálním trhu v Maďarsku. Zahrnuto by mělo být řešení stávajících stížností na protiprávní nebo neslučitelnou státní podporu v oblasti veřejnoprávního vysílání a státní reklamy podaných Evropské komisi. Stejně tak by se měla dát priorita vyřizování budoucích stížností. 
• Monitorovat nezávislost maďarských mediálních regulačních orgánů v souladu s požadavky čl. 30 odst. 2 směrnice o audiovizuálních mediálních službách.
• Důkladně monitorovat nezávislost soudnictví v Maďarsku a zajistit, aby byla spíše posílena, nežli oslabena.
• Pokračovat a rozvíjet finanční podporu nezávislé žurnalistiky v Maďarsku, zejména investigativní žurnalistiky. 
• Vyšetřit možné zneužití finančních prostředků EU k podkopání plurality a svobody sdělovacích prostředků v Maďarsku.

Urgentní doporučení vládě Maďarska

• Uznat důležitost svobody médií a plurality médií pro demokracii a podniknout smysluplné kroky k obnovení těchto hodnot v maďarském mediálním prostředí.
• Zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž na mediálních trzích, omezit koncentraci vlastnictví a přijmout opatření na podporu vstupu na trh a jeho udržitelnosti. 
• Ukončit zneužívání státních zdrojů, zejména státní reklamy, trestání nezávislých médií a odměňování provládních médií. 
• Obnovit řádnou správu veřejnoprávního vysílání a plně uplatňovat mezinárodní standardy, aby byla zaručena nezávislost, odpovědnost a transparentnost. 
• Zastavit veškeré právní a administrativní pronásledování nezávislého tisku. 
• Zaručit nezávislost a transparentnost regulátora médií. Okamžitě ukončit regulační postupy navržené k marginalizaci nezávislých médií nebo k jejich vytlačení z trhu. Všechna rozhodnutí regulátora médií musí být transparentní a musí být přijímána podle jasně definovaných pravidel a kritérií. 
• Plně implementovat doporučení Rady Evropy 2016/4 o ochraně žurnalistiky, bezpečnosti novinářů a ostatních mediálních aktérů. 
• Ukončit jakoukoli diskriminaci nezávislých novinářů v oblasti přístupu k informacím, včetně přístupu k tiskovým konferencím. Změnit všechna rozhodnutí, která omezují schopnost novinářů vykonávat svou roli hlídacího psa v praxi. 
• Odsoudit offline i online útoky na novináře a zajistit, aby byly všechny tyto útoky řádně vyšetřeny.
• Místní autority by měly v rámci svých kompetencí podniknout všechny možné kroky k ochraně svobody sdělovacích prostředků, zajištění přístupu novinářů k informacím, zajištění spravedlivého šíření oficiální reklamy a odsouzení útoků proti tisku. 

Z výše uvedeného zastávám již delší dobu názor, že demokracie v Maďarsku je ohrožena, protože občan má velmi komplikovanou cestu k vyváženým a objektivním informacím. Z tohoto důvodu je často nepochopitelná podpora maďarského vládního režimu některými českými politiky. Například na podporu Viktora Orbána prosadili v Poslanecké sněmovně usnesení poslanci ODS s podporou poslanců SPD, ANO, KSČM, KDU-ČSL a části ČSSD. Ukázkový příklad okleštění demokracie v Maďarsku je nutné bedlivě sledovat, abychom něco takového v naší zemi nedopustili. Tento měsíc pravděpodobně ještě proběhne druhé kolo volby do Rady České televize, kde by strany ANO a SPD mohly protlačit osoby, které by vládnímu hnutí mohly pomoci veřejnoprávní médium ovládnout pro soukromé zájmy. Jako Piráti se pro zachování demokracie budeme snažit udělat maximum.