Mít či nemít 44 tisíc
Jménem hnutí SPD na tuto neudržitelnou situaci upozorňuji všemi relevantními způsoby. Obracela jsem se na ministry (a ministryně) průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí a financí a podala jsem v tomto směru již téměř dvě desítky pozměňovacích návrhů k různým speciálním vládou předkládaným „kompenzačním“ zákonům. Všechny tyto návrhy byly ve Sněmovně poslanci podporujícími vládu, tj. ANO 2011, ČSSD a KSČM, zamítnuty. Jedná se v první řadě o přístup těchto občanů k tzv. kompenzačnímu bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné, které musely omezit či zcela přerušit své živnostenské podnikání. Zákon o tomto kompenzačním bonusu ovšem výslovně zakazuje vyplacení finanční pomoci ve výši 44 500 Kč těm živnostníkům, kteří mají nějaké menší či částečné zaměstnanecké pracovní úvazky a pro které je podnikání z hlediska jiných právních předpisů tzv. vedlejší činností. Tento víceméně technický termín ovšem nevypovídá nic o tom, odkud pochází většina jejich pracovních příjmů. Nebere totiž ohled na to, jaký je jejich příjem ze zaměstnaneckých úvazků ani na to, jaký je hlavní zdroj jejich příjmů. A nebere – naprosto nelogicky – ohled ani na to, zda museli své podnikání v důsledku mimořádných vládních opatření omezit či zastavit. Mnozí z těchto lidí navíc začali jako zaměstnanci pracovat až poté, co jim bylo v důsledku opatření nouzového stavu znemožněno jejich podnikání. Museli totiž zajistit základní životní potřeby sebe sama a svých rodin a kvůli tomu tak paradoxně přišli o naději na jakoukoli finanční pomoc od státu.
Samoživitelkám a samoživitelům hlad?
Zákon přitom současně umožňuje vyplacení tohoto kompenzačního bonusu jiným osobám, které mají vedle svých příjmů z podnikání i další, navíc státem garantované, příjmy. Je to neodůvodněná diskriminace jedné skupiny občanů. Občanů, kteří se řídí platnými zákony, odvádějí daně a povinné pojistné odvody. Zákon o kompenzačním bonusu tak tedy vlastně trestá poctivost, aktivitu a snahu opatřovat si finanční prostředky vlastní prací. Tito občané se tak v průběhu nouzového stavu bez zvláštního zavinění – a bohužel i za vydatného přispění státu – mnohdy ocitli zcela bez prostředků a reálně jim hrozí pád do bezvýchodných dluhových a exekučních pastí. Vypovídá o tom mnoho konkrétních lidských příběhů, o kterých jsme denně informováni. To je naprosto nepřijatelné. Neblahý stav se přitom týká zejména občanů s nižšími příjmy, matek-samoživitelek a otců-samoživitelů. Dochází tak i k neakceptovatelnému ohrožení životní úrovně jejich dětí a rodin.
Ani to ošetřovné…
Tito občané navíc dlouho neměli ani nárok na mimořádné ošetřovné při péči o děti z důvodů uzavření škol a školek. Jako osoby samostatně výdělečně činné na něj ostatně nemají nárok dodnes. Z titulu pracovních úvazků na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti mají na ošetřovné nárok pouze někteří z nich, a to navíc nikoli od počátku karantény a ještě ve významně nižším finančním objemu než živnostníci. Ti rodiče, kteří pracují na tzv. dohody a zároveň pečují o děti nad 13 let věku, nemají na ošetřovné nárok vůbec. Mohou tak být od 12. března taktéž bez jakýchkoli příjmů a bez adresné pomoci státu.
Hlasovací mašina se srdcem z ledu
Z výše uvedených důvodů – a i proto, že se blíží konec tzv. druhého bonusového období (8. 6. 2020) pro živnostníky a k podobě následujících kompenzací se vláda dosud nevyjádřila – jsem včera navrhla zařadit do programu jednání Poslanecké mimořádný bod, který by se diskriminací zaměstnanců pracujících na dohody a na částečné úvazky zevrubně zabýval. Součástí projednávání tohoto bodu pak mělo být i přijetí usnesení následujícího znění: „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky, aby do 1. 6. 2020 předložila legislativní návrh řešení, které by odstranilo diskriminaci zaměstnanců na částečné pracovní úvazky a zaměstnanců na dohody mimo hlavní pracovní poměr z hlediska jejich přístupu k finanční pomoci státu a ke kompenzaci ztrát v jejich příjmech v důsledku zavedení mimořádných opatření nouzového stavu v souvislosti s pandemií viru Covid 19, zejména pak k odstranění jejich diskriminace v přístupu k tzv. kompenzačnímu bonusu ve smyslu zákona č. 159/2020 Sb.“ Čtenáři Parlamentních listů zřejmě již v této chvíli správně tipují, jak ve Sněmovně hlasování o zařazení tohoto bodu dopadlo. Ano, bohužel neúspěšně. Hlasovací mašina poslanců ANO 2011, ČSSD a KSČM poslala návrh – a s ním i pomoc tisícům poctivých zaměstnanců na dohody mimo hlavní pracovní poměr – k ledu…
