Vážené dámy a pánové, na úvod mi dovolte poděkovat všem občanům České republiky, včetně zdravotníků, prodavaček, prodavačů v první linii, mnoha dobrovolníkům a mnoha dalším občanům za to, jak se zapojili a pomohli při řešení nouzového stavu kolem koronaviru. Myslím, že jsme všichni v České republice ukázali, že dokážeme spolupracovat a dokážeme spolu vycházet, dokážeme si pomáhat a dokážeme společně řešit i složité situace. A to je, myslím, velmi dobrá zpráva.
Jelikož bylo vyslyšeno volání hnutí SPD po tom, aby vládou realizované nákupy a distribuci ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu v době nouzového stavu zkontroloval Nejvyšší kontrolní úřad a tím vyvrátil či potvrdil podezření z předražených zakázek, potažmo korupce, rozhodli jsme se, že vyčkáme závěrům Nejvyššího kontrolního úřadu, který má bezesporu odpovídající zákonné pravomoci, mnohem lepší mechanismy, zkušenosti a personální zázemí pro kontroly hospodaření s veřejnými prostředky než poslanecká vyšetřovací komise.
Nejvyšší kontrolní úřad nejlépe posoudí a detailně zanalyzuje miliardové nákupy. A jak víme, Nejvyšší kontrolní úřad již tyto kontroly zařadil do svého plánu kontrol. Budou trvat několik měsíců. Je tu velká příležitost nezávisle a apoliticky analyzovat, jak fungoval náš systém a organizační složky státu během krize, jak fungovala například státní správa hmotných rezerv, jak jednotlivé resorty, tedy hlavně Ministerstvo zdravotnictví a vnitra a jejich podřízené složky a jejich manažeři, potažmo jejich ministři. A z chyb, kterým se v dané situaci možná nevyhnuli, se případně poučit a připravit systémové změny pro budoucí krizové stavy.
Jedno je totiž jasné už dnes, a to, že stát skutečně neměl a nemá nějaký systém, který by spustil v případě epidemie. Ano, úředníci mají krizové plány, co dělat, když spadne na úředníky letadlo. Slyšíte dobře. Ale nemají instrukce a plány, jak postupovat v případě epidemie. Chápu, že v současnosti jsme čelili pravidelným epidemiím chřipek, na které onemocnělo přes 900 tisíc lidí a umírá zhruba 1,5 tisíce lidí ročně. V případě covidu tedy z tohoto pohledu nevíme, jestli byl epidemií, což je možná dané tím, že jednak nemáme stanovená kritéria, co je, a co není u covidu epidemie, a druhá věc je, že dodnes netušíme, kolik lidí se skutečně s virem potkalo, kolik na něj skutečně onemocnělo a kolik na něj doopravdy zemřelo. Čísla ze světa, ale i paralelního testování na jihu Čech ukazují, že se s virem potkalo daleko více lidí, než ukazují oficiální testy, a že možná také na něj více lidí onemocnělo, jen to netušili. A naopak je zřejmé, že jen covid přímo zabil méně lidí, než se udává.
Jedním z následných výstupů, které očekávám na základě výsledků kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, by měla být analýza naší připravenosti, efektivita práce státních institucí během krize a vyhodnocení, z něhož bychom měli vyjít při debatě o změnách, přesněji o zpracování skutečného pandemického plánu pro případ, že nás zasáhne znovu třeba nějaká nebezpečná epidemie nebo nějaký jiný krizový stav. Mnohokrát zmíněné zmatky a podivné ceny i desetinásobně za stejné zboží nakoupené dvěma různými ministerstvy ve stejné době jsou přímým dokladem neexistence jakéhokoli plánu státu na zvládání epidemií. Už dnes se totiž ukazuje, že jednou z hlavních příčin většiny úmrtí např. v Itálii byla neschopnost italského zdravotního systému na epidemii zareagovat a ochránit nejzranitelnější, kterých tam bohužel měli nejvíce v Evropě.
Co se týče hnutí SPD, tak my rozhodně nechceme lacině kopat do vlády a říkat, co by se mělo udělat kdyby, protože po bitvě je každý generálem. Ale to, proč my tady o tom hovoříme nebo já tady hovořím v zastoupení SPD, je to, že doufáme, že se z krize poučíme, že budeme analyzovat to, co se stalo, a připravíme se lépe na budoucnost. A vláda, aby mohla přijmout takové změny, aby byly v budoucnu životy a zdraví občanů ještě lépe chráněny a zároveň nedocházelo k informačním zmatkům, předraženým nákupům a zbytečným krokům. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)
