Žít v jedné domácnosti
Výše uvedené se v první řadě týká skutečnosti, že na mimořádné ošetřovné (v době uzavření škol) – podle aplikační praxe opírající se právě o „zdrojový“ Zákon o nemocenském pojištění – nemají nárok rodiče dětí od 10 do 13 let, kteří s nimi nežijí společně v jedné domácnosti. Je tomu tak proto, že podle § 39 odstavce 2 Zákona o nemocenském pojištění je podmínkou nároku na výplatu ošetřovného okolnost, že dítě, o něž je pečováno, žije s osobou (musí se jednat o nemocensky pojištěného zaměstnance), která čerpá ošetřovné, v jedné domácnosti (paradoxně se nemusí jednat vůbec o příbuzného). To platí s jedinou výjimkou, kterou je ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let jeho rodičem. V takovém případě požadavek na společně sdílenou domácnost „padá“.
Aby nebyly exekuce
Uvedené ustanovení nebylo mimořádným „koronavirovým“ Zákonem č. 133/2020 nijak dotčeno ani upraveno, přestože jsem se opakovaně snažila o nápravu prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Mým cílem bylo, aby po dobu uzavření škol v důsledku pandemie měli (dočasně) nárok na ošetřovné i přímí příbuzní dítěte, o které je pečováno, přestože s ním trvale v jedné společné domácnosti nežijí. Chtěla jsem dát rodičům a rodinám možnost volby při rozhodnutí o podobě čerpání ošetřovného podle jejich konkrétní situace a ekonomických potřeb. Nechtěla jsem, aby se například zbytečně nepropadali do příjmové chudoby a dluhových či exekučních pastí.
Ministryně je v klidu
Hlavním důvodem byly ovšem mé obavy z možných negativních důsledků vládou nastoleného a petrifikovaného stavu, které se nyní v praxi, třikrát bohužel, naplňují… Vládní poslanci mé návrhy vždy odmítli, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD tvrdila, že nejsou potřebné a že nenastanou žádné problémy. Skutečnost je ovšem opačná a smutná: Česká správa sociálního zabezpečení, s odvoláním na Zákon o nemocenském pojištění, nevyplácí zmíněné ošetřovné rodičům dětí od 10 do 13 let, jestliže nežijí ve společné domácnosti. Vše dokládá mnoho případů z praxe, přičemž v některých z nich byli rodiče nejprve ubezpečováni o tom, že na ošetřovné nárok mají, ale konečné rozhodnutí bylo opačné. Jde samozřejmě ponejvíce o rozvedené či nesezdané rodiče, popřípadě o rodiče, kteří mají dítě v tzv. střídavé péči.
Ještě není všem dnům konec!
Výsledný stav lze jednoznačně považovat za velice neblahý. Je tomu tak jak z finančních důvodů (tito rodiče pečovali o své děti mnohdy několik týdnů či měsíců v dobré víře, že jim ošetřovné bude vyplaceno, aby nakonec zůstali za dotčenou dobu zcela bez prostředků), tak i z důvodů vstřícnosti státu ke svým občanům, nadto v době krize. Během nouze mnozí rodiče, kteří nemohou mít kapacitu podrobně studovat a analyzovat množství speciální „koronavirové“ legislativy, poměrně legitimně a pochopitelně očekávali, že v době péče o jejich děti v době karantény budou platit obdobná pravidla jako ve standardním stavu – a to i pro děti od 10 do 13 let – a že se tedy mohou v tomto období při péči o své děti vystřídat (i vzhledem k délce karantény a finančním dopadům na rodiny), anebo si, stejně jako byli zvyklí dříve, zvolit, který z rodičů bude o dítě pečovat. Aktuální stav považuji za eticky a morálně neospravedlnitelný. Proto jsem minulý týden interpelovala ministryni Maláčovou a požaduji, aby ministerstvo práce a sociálních věcí a vláda situaci urychleně řešily a aby rodičům ošetřovné doplatily. Je nepřijatelné, aby na ošetřovné neměl nárok vlastní rodič dítěte, který o ně řádně pečuje! S tím se nikdy nesmířím a budu za práva těchto rodičů bojovat do posledního dechu!
