Nad ránem uplyne 70 let od politické vraždy právničky, političky a feministky, ale zejména čestné a odvážné dámy, Milady Horákové. Je nemožné představit si její utrpení jakož i bolest její rodiny ve chvíli nejtemnějšího období komunistické perzekuce.
Vražda doktorky Horákové je důležitou připomínkou zvůle totalitních režimů. Jakmile jednou umožníme, aby protidemokratické síly ovládly a pohltily demokratické instituce, stát začne dělat z odvážných a čestných lidí své nepřátele. A to je strašlivá tragédie nejen pro dotyčné, ale pro celou společnost. S razítkem úřadů se v totalitě stává ze spravedlnosti nespravedlnost a z práva neprávo. Místo, aby klíčové instituce prosazovaly právní řád, zneužívají svou moc k trestání nepřátel režimu.
Život doktorky Horákové byl plný odhodlané a svědomité politické práce. Měli bychom si připomínat její úsilí o rovnoprávnost žen i celoživotní práci na sociálních otázkách, už proto, abychom viděli, že mnozí (a mnohé) na její dílo navazují i dnes. Byla to právě doktorka Horáková, která v poválečné době jako jedna z mála důrazně apelovala na dodržování jasných zásad právního státu.
Až příliš často se vzpomínka na doktorku Horákovou smrskává jen na její smrt, ale je to právě její celoživotní dílo, víra v demokratické hodnoty a obětavost v otázkách veřejných, kterých se vládnoucí komunisté chtěli zbavit. Nedokázali tak učinit ve spravedlivém demokratickém boji. Zmohli se jen na oprátku, a to s masovou podporou tehdejší veřejnosti. Je dobré si připomínat, že lidé mohou být zfanatizováni k tomu, aby požadovali smrt domnělých nepřátel. Je dobré si připomínat i to, že justiční systém může být zneužit, aby ji po obludném vykonstruovaném procesu vykonal.
Proto je tak důležité hájit lidská a občanská práva pro všechny. Proto je třeba lpět na demokratických institucích a zasazovat se proti koncentraci moci v rukou úzké skupiny mocných.
Buďme odvážní a pracujme pro druhé, abychom jednou nemuseli přihlížet, jak trestají ty, kteří byli odvážní za nás.
