či úrazu) – nejčastěji tehdy, kdy rodič, namísto svého zaměstnání, doma pečuje
o své dítě, které nemůže z objektivních příčin navštěvovat školu nebo
školku. Standardní délka tohoto ošetřovného činí devět kalendářních dní, u osamělých
rodičů (samoživitelů) pak 16 kalendářních dní.
V souvislosti s rozhodnutím o dočasném uzavření škol z epidemiologických důvodů předkládá vláda do Poslanecké sněmovny zákon o mimořádných a časově ohraničených (max. do 30. června 2021) úpravách v nastavení ošetřovného.
Co je jeho obsahem?
V prvé řadě prodloužení doby (placeného) ošetřovného ze standardních 9 dnů (resp. 16 dnů pro osamělé rodiče) na celou dobu trvání uzavření školských zařízení v důsledku vládních omezujících opatření.
Toto mimořádné ošetřovné se nebude vyplácet za dny pracovního
klidu. A zákon má umožnit rodičům (nebo osobám o dítě pečujícím) neomezený počet střídání v průběhu této péče (za standardních poměrů tak lze učinit pouze jedenkrát).
Jsou tyto úpravy dostačující? Zdaleka ne, a proto jménem poslaneckého klubu hnutí SPD podávám k vládnímu materiálu několik pozměňovacích návrhů:
1. Chceme
poskytnout nárok na toto mimořádné ošetřovné všem zaměstnancům pracujícím na
dohody o pracovní činnosti a na dohody
o provedení práce - bez jakéhokoli omezení, bez ohledu na to zda jsou,
příp. byli, plátci nemocenského pojištění.
V současné
mimořádné době nelze nechat tyto zaměstnance, kteří budou pečovat v době
uzavření školských zařízení o své děti do deseti let, zcela bez příjmu. To je
nemyslitelné. Zejména proto, že se mnohdy jedná
o nízkopříjmové občany, typicky o matky-samoživitelky, pro které každý výpadek
pravidelného příjmu znamená riziko pádu do existenční chudoby, do dluhových
pastí a následných exekucí. A rovněž tak by tento stav znamenal další zátěž pro
systémy sociálních dávek. To nechceme vůbec připustit.
2. Dále
chceme, aby nárok na toto ošetřovné měli i další příbuzní dítěte (kromě jeho
rodičů), přestože s ním nebydlí ve společné domácnosti.
Což navrhovaná úprava nedovoluje. Jde o
to, aby se rodinní příslušníci mohli při takto dlouhodobé péči o dítě vystřídat,
což by nejvíce pomohlo opět právě matkám-samoživitelkám. Ale nejen jim.
Dle Zákona
o nemocenském pojištění, kterým se problematika ošetřovného nadále řídí – vedle
ustanovení speciálního zákona, která jsou mu nadřazena - je podmínkou
vzniku nároku na ošetřovné skutečnost,
že dítě, o které má být pečováno a osoba, která o něj pečuje, žijí
ve společné domácnosti. Výjimku tvoří pouze ty případy, kdy se jedná
o ošetřování anebo o péči o dítě mladší 10 let jeho rodičem.
Tato úprava je nedostatečná obecně – a
v krizových obdobích epidemií
a delších karantén zvláště, jak nám
ukázaly zkušenosti s obdobnými opatření v jarních měsících letošního
roku. Proto je velmi důležité zakomponovat do zákona možnost, aby o dítě v době dlouhodobého uzavření školských
zařízení mohli pečovat i jeho blízcí příbuzní, i když s ním trvale nežijí
ve společné domácnosti.
Jde jednak o hledisko celospolečenského zájmu: předkládaná
úprava nutí na delší dobu (za účelem
péče o své malé dítě) opustit zaměstnání
i ty rodiče (zejména samoživitelky a samoživitele), kteří vykonávají profese, které stát nyní akutně velmi
potřebuje: jde o lékaře a lékařky, zdravotní sestry a další střední
zdravotnický personál, o záchranářky
a záchranáře, o pracovníky lékáren, o příslušníky bezpečnostních sborů,
o zdravotnické laboranty, o hygieničky a
hygienik, o pracovníky sociálních a
pečovatelských služeb a mnohé další.
A pak je zde i hledisko sociálně – ekonomické: čím
bude trvání současných mimořádných
opatření delší, tím více budou klesat příjmy těchto pečujících rodičů (a jejich
rodin) vůči jejich standardním příjmům ze zaměstnání.
Zejména nebezpečné je to u osob s průměrnými a nižšími příjmy
či u samoživitelek a samoživitelů.
Právě
proto navrhujeme
rozšířit okruh osob, které budou mít
po omezenou dobu uzavření škol a školek nárok na ošetřovné z důvodu péče o dítě
o ty zaměstnance, kteří jsou k tomuto dítěti v příbuzenském vztahu
dle definice příbuzenství v Občanském
zákoníku. Jednalo
by se např. o prarodiče či sourozence, jsou-li tyto osoby zaměstnanci účastnými
na platbách nemocenského pojištění. Toto
opatření by umožnilo mnoha rodinám volbu, kdo se péče o dítě ujme, právě např.
s ohledem na výši příjmů příbuzných dítěte a typ jeho povolání.
Náš návrh by také posílil soudržnost rodin a pomohl by naší
republice
v těch případech, kdy by mnozí rodiče mohli díky této úpravě setrvat
v zaměstnání, jejichž obsazenost je nyní v boji s epidemií a
jejími následky mimořádně důležitá.
3.
Navrhujeme v SPD poskytnout nárok
na toto mimořádné ošetřovné (ve výši 500 Kč za jeden den péče) i těm osobám
samostatně výdělečně činným (živnostníkům), které si dobrovolně platí
nemocenské pojištění.
Cílem tohoto návrhu je zajistit alespoň určitý základní příjem živnostníkům pečujícím o své dětí do deseti let věku v době, kdy mnozí z nich budou navíc muset výrazně omezit - nebo zcela zastavit - svoji výdělečnou podnikatelskou činnost.
Je v bytostném veřejném zájmu, aby příjmy těchto osob
dále dramaticky neklesaly – a aby tito živnostníci nebyli postaveni před volbu
mezi přerušením podnikání a ponecháním např. šestiletého dítěte po celý den
bez dozoru, což např. u živnostníků-samoživitelů reálně hrozí.
Mimořádná doba, kterou prožíváme, si žádá i mimořádná řešení. Při přijímání všech krizových opatření musíme mít zejména na paměti, jaký bude jejich dopad na občany, zejména pak na rodiny s dětmi. Nesmíme připustit, aby se někteří z nich, kdož celý život pracují, platí daně a zákonem předepsané odvody, ocitli, byť dočasně, bez pravidelného příjmu a bez finančních prostředků.
I proto předkládám za SPD všechny výše popsané návrhy v oblasti mimořádného ošetřovného.
