Stabilita eurozóny je jedním z pilířů růstu prosperity Evropské unie včetně Česka. Přijetí eura by ulehčilo život českým podnikatelům, kterým by klesly náklady za pojištění proti výkyvům kurzu, které by pak mohli využít na reinvestice v Česku nebo na na zvyšování mezd svých zaměstnanců. Přitáhlo by také zahraniční investory a český akciový trh by se stal atraktivnějším. Oslabení měny by nesnížilo reálnou hodnotu našich mezd, zjednodušilo by se srovnávání cen s jinými zeměmi. Odpadla by nutnost měnit peníze při cestování a studiu v zahraničí. Odstranění kurzového rizika by rozšířilo investiční možnosti českých občanů.
Finanční krize započatá v roce 2008 udělila eurozóně důležitou lekci, která značně otřásla důvěrou evropských občanů v euro. Tato krize byla důsledkem nezodpovědného hospodaření bank a předlužení států, které se následně ocitly na pokraji bankrotu. V reakci na to byly přijaty reformy - vznikl Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Byl vytvořen jednotný mechanismus pro řešení bankovních problémů, po jehož dokončení přestane záchrana bank negativně dopadat na jednotlivé členské státy. Pandemie koronaviru ukázala, že Evropská komise dokáže poskytnout výraznou finanční pomoc i v případě nenadálých krizí.
I když tyto nástroje nejsou dokonalé a potřebují ještě další reformy, poskytují eurozóně větší stabilitu než má finanční systém samotné České republiky využívající českou korunu. To s sebou nese menší důvěru investorů a větší náklady na zajištění. Důsledky jsme pocítili například během koronavirové krize. Během jednoho měsíce poklesl kurz koruny o 10 %, což přineslo zdražování a ztrátu kupní síly českých občanů.
Nestabilní kurz nepředstavuje problém pouze pro spotřebitele, ale i české firmy, které exportují zhruba 85 % produktů do zemí EU. Ty, které obchodují se zahraničím, se proti kurzovým výkyvům musejí zajišťovat nákupem finančních derivátů. Řada z nich proto dobrovolně na euro sama přešla. To je důvodem, proč přijetí eura podporuje například český Svaz průmyslu a dopravy.
Kvantifikovat přínosy a rizika přistoupení k euru je velmi obtížné, ale z dlouhodobého hlediska považuji srovnávání ekonomických nerovností mezi zeměmi EU a vytvoření funkční měnové unie za jednoznačně pozitivní proces, na kterém by měla ČR participovat. Z rostoucí životní úrovně by benefitovali především čeští občané.
Kromě odpovědné rozpočtové politiky, která by byla výhodná pro české občany z mnoha důvodů, je vhodné i stabilizovat kurz koruny. Pro budoucí přijetí eura je důležité postupně dále slaďovat hospodářský cyklus ČR s eurozónou. Podmínkou přijetí eura je také minimálně dvouletý pobyt v ERM II, kdy by bylo cílem ČNB držet co nejstabilnější kurz s variabilitou 15 % nahoru či dolu a zároveň inflaci pod 3 %, což by pomohlo i české ekonomice. Slovensko v ERM II bylo přes tři roky a cílilo na tři různě vysoké kurzy slovenské koruny vůči euru v závislosti na vývoji ekonomiky. Dánsko, které má výjimku na přijetí eura, je členem ERM II od roku 1999. Za předpokladu vhodně stanovené centrální parity a po dohodě s ECB by bylo možné v rámci ERM II postupně zužovat fluktuační pásmo. Tento režim používali před přistoupením k euru v Estonsku, Litvě i Lotyšsku, které strávilo v ERM II před přijetím osm let.
Pobyt v ERM II tak může být výhodný pro všechny a lze v něm provádět flexibilně úpravy, jak analyzuje i studie akademiků z FIS VŠE. I proto ve schvalované koaliční smlouvě Pirátů se Starosty a nezávislými je bod usilující o vstup České republiky do ERM II v příštím volebním období. O finálním přijetí eura by se mohlo po splnění podmínek rozhodnout v dalším volebním období po roce 2025 ve chvíli, kdy by to bylo výhodné pro Česko a české občany i EU a občany eurozóny.
Tomáš Martínek
