Historické okénko
Na vědomí se dává, že se 14. února 1368 v královském městě Norimberku narodil král český, uherský a císař římský Zikmund Lucemburský. Poslední český panovník z rodu Lucemburků.
Většina z nás zná tuto postavu jako lišku ryšavou a je u nás vnímána pouze jako negativní postava, která měla (a to měla) svůj podíl na upálení mistra Jana Husa v Kostnici a která byla hlavním protivníkem husitského hnutí. Tak jej ostatně vylíčil ve svých dílech Alois Jirásek a bylo to podtrhnuto filmy Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem od Otakara Vávry.
V roce 1387 byl korunován uherským králem a začal si uvědomovat nebezpečí turecké rozpínavosti pro křesťanskou Evropu. V roce 1392 se zúčastnil prvního tažení proti Turkům, v roce 1394 dobyl Dalmacii (od Benátské republiky) a provedl tažení do Moldavska. Roku 1395 vpadl do Valašska a 28. 9. 1396 prohrál bitvu s Turky u Nikopole, tím skončila jeho první křížová výprava, která měla za cíl ulehčit zbytkům Byzantské říše od tlaku Turků. Důsledky porážky však neznamenaly (naštěstí) vpád Turků do Uher, protože ti se museli začít bránit vpádu Tamerlánových asijských hord.
V roli krále římského chtěl ukončit papežské schizma a proto svolal do Kostnice v roce 1414 koncil katolické církve. Cíle sjednocení církve se mu podařilo dosáhnout, byl zvolen jediný papež, který ukončil trojpapežství té doby. Tím význam Zikmunda v Evropě vzrostl a ukázal své diplomatické schopnosti. Skvrnou na koncilu bylo upálení mistra Jana Husa, kterému před tím věnoval Zikmund ochranný glejt. Jana Husa soudili preláti, mnozí historikové se domnívají, že pokud by Zikmund mistra Jana ochránil, pak by se mu zřejmě nepodařilo církev sjednotit.. V Českých zemích začaly husitské bouře a nepokoje, které vedly ke smrti krále Václava IV v roce 1419. Zikmund tak dědil království se vzpourou. Díky katolické šlechtě, Moravě a Slezku byl 28.7.1420 korunován českým králem, v roce 1421 byl sněmem v Čáslavi sesazen.
14. 7. 1420 utrpěl od husitů na Vítkově hoře a na Špitálském poli drtivou porážku své 1. křížové výpravy proti husitům. Podobně to dopadlo i na podzim 1420 pod Vyšehradem. Byla poražena i 2. křížová výprava roku 1421 u Kutné hory a v roce 1422 pak u Kolína, Čáslavi a Německého Brodu.
Nepokoje se pak snažil řešit diplomatickou cestou a rozdělením husitského hnutí. V roce 1431 svolal do Basileje koncil, jehož výsledkem v roce 1436 jsou tzv. Basilejská kompaktáta, která v českých zemích umožnila svobodného šíření slova božího a přijímaná pod obojí. Kompaktáta byla odrazovým můstkem pro další protestantská hnutí.
V roce 1434 bitvou u Lipan, kterou vyhráli katolíci a umírnění husité nad těmi radikálními, vyhrála myšlenka „usmíření“ se Zikmundem. V roce 1436 byl tedy konečně fakticky přijat za českého krále, tento titul si však dlouho neužil. Nikdy to Čechům nezapomněl a Češi to nikdy nezapomenou Zikmundovi.
Kdo tedy byl Zikmund Lucemburský? Velmi obratný diplomat s tragickým výběrem vojevůdců (panovník tehdy již v bitvách sám nevelel na rozdíl od svého děda Jana Lucemburského).
