04.03.2021 13:13:14
Volební zákon a D´Hondtova metoda ve vybraných státech Evropy.
_clanek.jpg)
Stále nevíme, jakou podobu bude mít nový volební zákon. Jak se volí v ostatních státech Evropy?
Ke sčítání hlasů je využita D´Hondtova metoda, z důvodu absence sčítacíklauzule a vyhodnocení hlasů na celostátní úrovni však v nizozemském případěNEVEDE ke zvýhodnění větších stran.Důsledkem je roztříštěnost politické scény a vysoký počet parlamentníchstran (po volbách 2017 jde o 13 stran). Pozitivními důsledky jsou možnostpřesnější názorové volby občanů, absence bojů vnitrostranických křídel(rivalové nejsou v jiné straně, ale mají vlastní a rovné podmínky) a minimálníkorupce (lidé mohou stranu potrestat hlasem pro menší stranu s podobnýmprogramem, která za sebou nemá skandál/y a jejich hlas má pořád stejnou váhu).Negativními důsledky jsou nestabilní vlády a abnormálně dlouhá povolebnívyjednávání (například v roce 2006 trvalo 230 dní).Slovensko:Slovenský parlament je jednokomorový a má 150 členů. SpecialitouSlovenska je absence volebních obvodů, respektive 1 volební obvod pro celouzemi. Slovensko nevyužívá D´Hondtovu metodu. Díky její absenci + absencivolebních obvodů NEDOCHÁZÍ ke zvýhodnění větších stran.Klauzule pro vstup do parlamentu je stejně jako v ČR 5 % hlasů. Díkyrovné váze hlasů však NEMŮŽE nastat situace, kdy by byla do parlamentuzvolena jakákoli strana s méně než 8 poslanci (pro srovnání při posledníchvolbách do poslanecké sněmovny ČR byly zvoleny TOP09 a STAN vedvousetčlenném parlamentu se 7 a 6 zástupci, i když obě získaly 5 % hlasů amatematicky by jejich podíl odpovídal 10-11 mandátům i bez přerozdělenípropadlých hlasů stran, co nedosáhly vstupní klauzule).Koalice jsou penalizovány klauzulí 7 % - pokud se skládají ze 2-3 strannebo 10 % - pokud se skládají ze 4+ stran (právě tento „slovenský“ modelmírnější penalizace koalic je jedním z nejčastějších návrhů úpravy českéhovolebního zákona – ústavní soud nezrušil penalizaci koalic jako takovou, ale jejímatematické provedení v podobě počet stran * 5 %). I tato mírnější penalizace
vedla k překvapivému neúspěchu koalice Progresivní Slovensko + Spolu vevolbách 2020, kdy získala 6,96 % a zůstala těsně pod vstupním kvórem.Navzdory tomu, že je slovenský systém naprogramován tak, abynezvýhodňoval větší strany a vedl ke koaličním vládám, vedla zemi po volbách2012 jednobarevná vláda SMERu, který obdržel 44,4 % hlasů a 83 mandátů.Relativní nepoměr mezi nadpoloviční většinou mandátů a menšinou hlasů bylvšak způsoben výhradně přerozdělením statisíců propadlých hlasů (SNS získala4,55 % a SMK 4,28 %) a strana nebyla nijak zvýhodněna v počtu mandátů za 1hlas proti menším stranám v parlamentu.Španělsko:Španělský parlament je dvoukomorový. Volby do senátu probíhajípoměrně podivným způsobem, který asi není v rámci tématu příliš důležitý. 1Systém voleb do 350členné dolní komory (Kongres poslanců) jekontroverzní a vzbuzuje otázky, zda zachovává rovnost hlasů voličů. Jedná otzv. „poměrně systém s většinovými prvky“ a ze všech z evropských systémů jenejpodobnější ustanovením zrušeným českým ústavním soudem.Hlasy jsou přepočítávány D´Hondtovou metodou v 50 nestejně velkýchvolebních obvodech (např. v Madridu se volí 37 poslanců, v Barceloně 32,v Sorii 2 a v Ceutě nebo Melille po jednom). Stejně jako v ČR probíhá tentopřepočet už na úrovni jednotlivých obvodů, nikoli celostátní, čímž se rozdílymultiplikují. Například ve čtyřmandátovém obvodu La Rioja získalyv posledních volbách 2019 po 2 mandátech strany, které obdržely 35 % a 34 %hlasů; třetí straně v pořadí nestačilo 12 % ani na jeden mandát a propadlo tím 19tisíc hlasů. V Cantabrii získala první strana v pořadí se 26 % hlasy (85 tisíchlasů) 2 mandáty, druhá strana se 23 % (76 tisíc hlasů) mandát jen 1. V jednomandátové Ceutě získala křeslo strana, která obdržela 35 % hlasů a její
1 Jde o kombinaci přímé a nepřímé volby, kdy 208 senátorů volí přímo občanů a 58 je voleno krajskými radami.Každý volební odvod je zastupován přesně 4 senátory, přičemž jejich velikost kolísá od 90.000 do 6.500.000obyvatel, tzn. jde o zvýhodnění voličů v menších obvodech. Navíc voliči v každém obvodu mohou udělit pouze 3hlasy, i když budou nakonec za jejich obvod zvoleni 4 senátoři.
hlavní soupeřce nestačilo na zisk mandátu ani 31 % (propadlo tím 11 tisíchlasů).Důsledkem tohoto volebního systému byl od přechodu k demokraciiv sedmdesátých letech až do roku 2015 systém dvou dominantních stran(socialistů a lidovců), které tvořily jednobarevné vlády. Po roce 2015 vidímevzestup radikálních stran na pravici i levici + různých oblastníchnacionalistických hnutí (Baskové, Katalánci apod.) a postupné roztříštěnípolitické scény navzdory volebnímu systému. K tomu přispívá také absencevstupní klauzule do parlamentu na celostátní úrovni (díky tomu se tam dostalyse 6 a 5 mandáty třeba baskické národní strany s 1 % hlasů v celostátnímměřítku, jelikož vyhrály ve volebním obvodě Baskicko).Pokračující vliv tohoto systému na zvýhodňování velkých stran dokazují ivýsledky voleb v roce 2019, kdy socialisté získali více než třetinu křesel (120 ze350) při 28 % hlasů (lze srovnat s počtem hlasů, které potřebovaly pro ziskmandátu Vox a Podemos).
Dalším specifickým rysem Španělska je existence uzavřenýchkandidátních listin, na kterých voliči nemohou kroužkovat preferovanékandidáty.Slovinsko:Slovinský parlament má 90 členů. Z nich 88 je voleno v osmi jedenácti-mandátových obvodech a 2 jsou vyhrazeny pro zástupce maďarské a italskémenšiny. Na rozdíl od Česka či Španělska tak je dbáno na rovnost voličskýchhlasů zajištěním stejně velkých volebních obvodů. K přepočtu zbývajícíchmandátů D´Hondtovou metodou dochází na celostátní úrovni. K předchozímu
přepočtu na úrovni jednotlivých krajů se využívá Droopova kvóta (provádívýpočet volebního (mandátového) čísla, tedy určení minimálního množstvíhlasů potřebných k zisku mandátu v rámci prvního skrutinia). Vstupní klauzuledo parlamentu je 4 %.Systém zajišťuje vyšší rovnost jednotlivých hlasů (viz tabulka, početkřesel odpovídá poměru hlasů), nicméně v parlamentu je aktuálně 9 stran aširoké vlády nejsou stabilní. To je ale způsobeno i volební klauzulí (kdyby byla5 % jako v ČR – dvě strany by se nedostaly).
Švédsko:Švédský parlament má 349 členů volených poměrným systémem. Z toho310 křesel je rozděleno mezi jednotlivé obvody a obsazeno dle výsledkův jednotlivých obvodech. Volební obvody jsou stejně velké. K přepočtu hlasů sepoužívá Sainte-Lagueova metoda, která je postavena na stejném základu jakoD´Hondtova, jde však o jinou řadu čísel, používá pouze lichá čísla 1, 3, 5, 7, …,ale měla by vedle velkých stran mírně posílit i ty střední (na úkor nejmenších).Zbylých 39 křesel je následně rozděleno na celostátní úrovni za účelemdorovnání jakýchkoli případných výchylek v poměru obdržených hlasů k počtuzískaných mandátů, ke kterým dochází, když se vyhodnocuje každý obvodzvlášť.Vstupní klauzule je 4 %, ale může být odpuštěna, pokud strana v jednomz obvodů překročí 12 % hlasů.
Litva:Litevský jednokomorový parlament má 141 členů. Z toho 71 je volenovětšinovým systémem v jednomandátových obvodech (podobně jako v ČRsenátoři) a 70 je voleno proporčním systémem v rámci jednoho celostátníhovolebního obvodu.Křesla se rozdělují Hareho metodou, která nezvýhodňuje žádné strany, jevelmi jednoduchá a velmi rozšířená (v prvním skrutiniu se počet hlasůodevzdaných v konkrétním volebním obvodě vydělí počtem mandátůnáležejících na tento volební obvod). Vstupní klauzule, pro vstup do parlamentuje 5 % pro politické strany a 7 % pro koalice (podobně jako na Slovensku). Natento limit doplatila ve volbách 2016 Protikorupční koalice, která získala 6,32 %a následně se rozpadla.
Shrnutí a závěr:1) Většina států EU jsou unitární státy podobně jako Česká republika.Jedinými výjimkami v podobě federace jsou Belgie, Rakousko a Spolkovárepublika Německo.
2) Většina států má otevřené kandidátní listiny podobně jako ČR, ve kterýchlze kroužkovat jednotlivé kandidáty. Jedinými státy s pevně uzavřenýmikandidátkami, kde o pořadí členů rozhoduje výhradně politická strana bezmožnosti voličů pořadí ovlivnit, jsou Španělsko, Portugalsko, Itálie, Rumunsko aBulharsko. Tento princip je kritizovaný jako značně nedemokratický a je typickýpro hybridní nedemokratické režimy (Turecko, Rusko, Albánie nebo Argentina –ale existuje i výjimka v podobě Nového Zélandu). Ve všech pěti zemích vedek extrémní systémové korupci a jedná se o státy vévodící evropským žebříčkůmkorupce a neefektivity státní správy.
3) D´Hondtovu metodu využívá nadpoloviční většina států EU. Příkladystátů, které ji nevyužívají, jsou Švédsko, Itálie, Řecko, Slovensko, Litva aLotyšsko. Jejich systémy nemají žádný společný znak a využívají různýchsystémů sčítání hlasů.
4) Státy, které mají pouze jeden celostátní volební obvod, jsou výjimečné.V rámci EU se jedná de iure jen o Slovensko a de facto v praktické rovině ještě oNizozemsko a Litvu.
5) Některé politické systémy v Evropě nemají stanoveny žádné vstupníklauzule (zejména Nizozemí, Finsko, částečně Španělsko, kde však k selekcidochází na úrovni jednotlivých obvodů). Vyznačují se vyšším počtem stranv parlamentu, delším vyjednáváním koalic a menší stabilitou vlád. Na druhoustranu větším zapojením občanů do volebního procesu.Česká klauzule 5 % pro vstup stran do parlamentu patří mezi nejvyšší v Evropě,ale není jediná. Stejnou klauzuli má také Slovensko, Polsko, Litva, Lotyšsko,Estonsko, Maďarsko nebo Belgie. Povětšinou se jedná o státy na východěEvropy. V západní Evropě je běžnější klauzule nižší – 4 % u Švédska, Rakouskaa Slovinska, 3 % u Řecka a Itálie, 2 % u Dánska.
6) Většina států Evropy nemá speciálně upravena pravidla týkající se koalicvícero stran a nemá ve zvyku je penalizovat. Ke státům, které taková pravidlamají, můžeme řadit třeba Slovensko nebo Litvu, které mají vstupní klauzuli doparlamentu pro politické strany 5 % a pro koalice 7 %. Polsko má klauzuli propolitické strany 5 % a pro koalice 8 %.Jediný stát, který zvolil matematickou dvojnásobnou hranici pro vstup koalic doparlamentu (pro strany 5 % a koalice 10 %) je Maďarsko.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
