já si myslím, že dneska je skutečně velmi významný den, kdy my ukončíme praxi, kdy v České republice existují dětské dluhy nejenom u dětí nebo skoro dospělých, kterým je 15 až 18, ale skutečně dětské dluhy i u nemluvňat. Chtěl bych tady připomenout, jakkoli je pravda, že ta materie, kterou tu máme - a já připomínám, že jsou to vlastně tři tisky, byly to historicky tři tisky, já se pak k nim vrátím, abych udělal takový exkurz - tak jakkoli to trvá, jak tady říkal můj kolega, dva roky, tak bych chtěl poděkovat Ministerstvu spravedlnosti, protože my se tady bavíme o praxi, která je tady v České republice dvacet let. Ještě jednou - dvacet let. Je to podobné, jako jsem se tady včera rozčiloval u toho volebního zákona. Funguje to tady dvacet let. A významně se to řeší v tomto volebním období. Aby z toho nevyplynulo, že to, co jsme mohli projednat v lednu nebo v prosinci, projednáváme nyní na začátku března, takže projednáváme věc, která vznikla v tomto volebním období, a my to napravujeme. Ještě jednou, my napravujeme neuvěřitelnou věc, která tady funguje dvacet let. Dvacet let. To, že se to takhle táhlo, je dáno také velmi významně těmi covidovými zákony, mimořádnými schůzemi apod.

My jsme tady před dvěma roky přišli s tiskem 456, kde jsme chtěli v zásadě velmi zjednodušeně nastavit to, že by byla odpovědnost jenom zákonného zástupce. Byla to poslanecká iniciativa. A tenkrát jsme se dohodli, že i po určité kritice ze strany ústavních právníků a stanoviska Ministerstva spravedlnosti, které říkalo, že s tímto obecným cílem se ztotožňuje a podporuje, nicméně je třeba se zabývat vhodnými způsoby, jak vytyčeného cíle legislativně dosáhnout, abychom s vaničkou nevylili i dítě, doslova v tomto případě. Obáváme se, že předložený návrh nepostihuje ty oblasti, na které navrhovatel materiálně chce cílit. Návrh také nepovažujeme za koncepční řešení problematiky právního jednání nezletilých resp. možných negativních následků tohoto jednání. Proto vznikla široká dohoda o tom, že se vytvoří vládní materiál - to je ten, který teď projednáváme - 984.

Nicméně bych zde chtěl říct, že my jsme mezitím tady nespali. My jsme vyřešili věc, kterou bych já časově dal směrem do minulosti. My jsme přijali tisk 493 v rámci insolvenční novely, kde jsme ty dluhy vzniklé v dětství, tedy před nabytím 18. roku věku, tak jsme zařadili tyto dlužníky mezi zvlášť zranitelné s tím, že by bylo možné je oddlužit do tří let bez splnění těch procent. To znamená, my jsme mezitím vyřešili tu minulosti Připomínám také, že jak v tomto volebním období, tak v tom minulém se významně snížily náklady exekuce. To s tím také souvisí. Já tady mám tabulku, nebudu vás tím zatěžovat, nechci zdržovat, kde ty náklady v roce 2012 při vymáhání nějakých 824 korun byly téměř 20 tisíc, dneska jsme významně pod polovinou.

My jsme přijali několik insolvenčních novel, zastavujeme postupně, ne vždy s úspěchem, protiprávní exekuce. Zvyšovali jsme horní opakovaně i dolní hranici nezabavitelné částky a teď tady máme 545ku - novela exekučního řádu. Takže ta kultivace, to všechno souvisí s tím, že zastavování dětských dluhů, ukončování této praxe, je v nějaké logice fungování řekněme posledních šesti let.

Dámy a pánové, tento návrh, který jsem už v druhém čtení rozdělil věkově do 13, do 15, do 18 let - už to tady popisovala zevrubně Kateřina Valachová, tzn. do 13 let ta odpovědnost nebo nezpůsobilost z hlediska delikátní způsobilosti až na ty výjimky, do 15 let zákaz smluvních pokut a v 18 letech může být ten dluh ve výši pouze majetku toho dítěte, které má před nabytím svéprávnosti - je věc, kterou my řešíme do budoucna. To znamená, tak, jak se k těm dluhům budeme my dívat. Stejně tak se do budoucna díváme i na tu druhou část této novely, té OSŘ, tzn. že už nebude možné, aby tady byl rozsudek pro zmeškání nebo pro uznání. Takže měníme i tuto část. A i v tomto případě bude ochrana těch dětí mnohem, mnohem větší.

Co ale bych řekl, že směřuje do současnosti a co můžeme změnit, tak částečně řeší zde zmiňovaný pozměňovací návrh kolegů Výborného - Farského. Teď já nebudu řešit, jestli to je úplně přesně legislativně dobře napsáno, nebo ne, jde teď o tu podstatu. Protože když jsme to tady probírali před těmi dvěma lety poprvé, tak se mi podařilo toto téma dětských dluhů táhnout i na komunální politiku. A my jsme 25. dubna 2019 přijali usnesení, kde jsme pověřili Radu Hlavního města Prahy - tam pro to hlasovala koalice, opozice - aby vyřešili a zastavili dětské dluhy a nastavili systém tak, aby se to neopakovalo. Tehdy jsme zjistili, že magistrát samotný neeviduje žádné probíhající exekuce osob do 15 let, nicméně v Dopravním podniku tyto exekuce byly v počtu nějakých 170. Součástí toho bylo i doporučení, aby pohledávky za osobami do 15 let věku se primárně řešily vlastními silami, tj. interními zaměstnanci, a aby i obchodní společnosti, kde má Praha majetkový podíl, je vymáhaly vlastními zaměstnanci a nerostla tak ta částka jistiny o náklady vymáhání externími subjekty, třeba právě prostřednictvím exekucí. To znamená, to bylo doporučení tak, aby se ten stav neopakoval.

Nicméně co nastalo v praxi, že ten Dopravní podnik poté, co bylo přijato toto usnesení, toto usnesení rada potom postoupila Dopravnímu podniku, tak Dopravní podnik chtěl právě z hlediska povinnosti péče řádného hospodáře tzv. obchodní pokyn, teprve poté byly tyto exekuce zastaveny. To je ta praxe. Poté to následovala další města, další městské firmy apod. Jinými slovy, my můžeme přijmout normu, která bude platit od 1. 7. 2021 a zastaví ty dětské exekuce, ale zároveň my můžeme přijmout i část nebo změnit část, kde umožníme městským firmám, městům, obcím zastavovat už současné exekuce, aniž by měly obavu, že je někdo bude popotahovat, že nejednají s péčí řádného hospodáře.

Je to ten pozměňovací návrh kolegy Výborného a Farského, jak říkám, nejsem legislativec, na ústavněprávním výboru jsem nebyl, kde padaly velmi odborné argumenty proti. Jde mi spíše teď v téhle chvíli o tu podstatu a ta moje pozice je podobná jako Kateřiny Valachové. Já tento pozměňovací návrh pod písmenem B podpořím, věřím, že projde. V případě, že by neprošel, tak máme tady možnost v Senátu to upravit tou formou, aby to splňovalo ta kritéria, která to údajně z toho legislativního - nebo právně, řekl bych - pozitivistického pohledu to nesplňuje.

Já mám tady i několik příkladů, ale nechci úplně zdržovat, kdy skutečně ty veřejné společnosti dávají, dávají informaci, že... nebo respektive zřizovatelé těchto společností dávají informaci, že by se ty dluhy měly zastavovat. Tady mám například mluvčí Ministerstva zdravotnictví, ministerstvo dalo fakultním nemocnicím pokyn, aby tam, kde to zákon umožní, dluhy promíjeli, ty dětské. Na druhé straně mluvčí nejmenované nemocnice řekla, že platí, že dluhy nelze plošně prominout, rozhodnutí Ústavního soudu ČR je závazné pouze v konkrétním případě.

Jinými slovy, těch dětských dluhů - já mám tady třeba jednu nemocnici, nebudu jmenovat, ale tady mám takový soupis, kde je těch dětských exekucí asi 270, tak jde nejvíce o regulační poplatky, kde ty děti opravdu jsou v tom nevinně, asi těžko někdo očekává, že to dítě v té nemocnici bude platit regulační poplatek. Jde to za těmi rodiči. My to teď řešíme do budoucna. Ale ty případy tady jsou dneska a existují, tak je otázka, jestli se to právě nemocnice a tyto instituce budou řešit individuálně a nebo globálně řeknou v těchto případech - v těchto případech ty exekuce zastavujeme, případně budeme chtít jenom tu jistinu a ne to příslušenství, které je nad tím.

Takže tohle tolik pár slov i o té části, která směřuje nejenom do budoucna, tam si myslím, že ta podpora je široká, ale která může pomoci vyřešit i tu současnost. Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost. Jsem rád, že jsem mohl být tady u toho a že skutečně dnešním dnem - aspoň na úrovni Poslanecké sněmovny - zastavujeme tu dvacetiletou praxi dětských dluhů, dětských dlužníků, dětských exekucí.

Děkuji za pozornost a přeji klidný pátek.