Generál wehrmachtu Toussaint, který kapituloval 8. května 1945 v Praze, měl o něco větší štěstí. Padl potom do amerického zajetí, Američané ho v roce 1947 vydali zpět do Československa, kde byl odsouzen k doživotnímu žaláři za zločiny proti lidskosti. Na Borech pak mj. maloval obrazy (dnes jsou tam vystaveny) a také se tam potkával s generálem Kutlvašrem, vojenským velitelem Pražského povstání, kterého komunisté po roce 1948 též “odměnili” za službu vlasti doživotním vězením.

Nicméně Toussaint začal v roce 1955 ve vězení spolupracovat s StB a v roce 1961 byl vyměněn se Spolkovou republikou Německo za dva chycené československé špiony. To poskytuje zajímavý obrázek o dnes tolik glorifikované německé poválečné denacifikaci: demokratické Západní Německo se pouhých 15 let po konci války neváhalo přihlásit k odsouzenému válečnému zločinci, navíc spolupracovníkovi komunistické tajné policie (což museli vědět), a zařídit mu svobodu.