Já se pokusím svůj výstup zkrátit, protože respektuji ty dohody, které padly po závazku vlády, že budou odhlasovány pozměňovací návrhy sloužící jako pojistka proti účasti ruských a čínských firem v tendru. Protože ty bezpečnostní otázky ve své řeči právě zmínil pan kolega Žáček, tak já už je ve své řeči zmiňovat nijak dlouze nebudu.
Zde je na místě skutečně poděkovat, že alespoň v tomto tématu, byť pro mnohé zde ve Sněmovně zcela zásadním, nakonec panuje s vládou shoda. Ačkoliv ze začátku to projednávání takto nevypadalo. Vláda se vlastně ani nesnažila využít té unikátní situace, kdy téměř celé politické spektrum ve Sněmovně je nakloněno využívání energie z jádra. A vlastně jsme si zde mohli vyslechnout i mnoho osočení, ale také různých falešných dilemat, včetně toho, že kdo je proti tomuto zákonu, tak chce využívat ruský plyn a podobně. Přitom snad chce dokonce zdražit energii občanům, což tu skutečně zaznělo od pana premiéra při interpelaci kolegy Lipavského.
Přitom toto je skutečně přesně naopak. Piráti chtějí dostupnou, čistou a levnou, energii pro občany a tou může být právě jaderná. Pokud budou mít jaderné projekty - tedy nejen ten dukovanský - do budoucna jasně a realisticky nastavené mantinely.
Piráti tedy chtějí jadernou energii, pokud bude za rozumné peníze a se spolehlivým dodavatelem. To poslední se částečně podařilo vyřešit, protože věřím, že zbývající tři možní uchazeči budou moci být velmi dobrým partnerem. Ale nepohlížejme na tu výstavbu pátého bloku na Vysočině jenom jako na produkt, který od někoho kupujeme. Zde by se naopak mělo pak v další fázi jednat o skutečné partnerství v mnoha dalších souvisejících oblastech a odvětvích. Především ve školství, vědě a výzkumu.
Tohle má být přesně tou rolí vlády, nastavit takové offsety, které toto zajistí. Nikoliv jen to, že tu budeme řešit, kolik kam ze státního rozpočtu doputuje finančních prostředků. A to je zcela zásadní. Takto ohromné projekty musí mít nastavenou synergii, která nám pomůže vyřešit i mnoho dalších oblastí. A právě ta spolupráce ve vědě a výzkumu může pomoci při záchraně teplárenství, nebo při vývoji malých modulárních reaktorů, ale i v oblasti nových materiálů, třeba i v lékařských aplikacích, anebo třeba i v aplikacích pro obnovitelné zdroje energie.
To byla taková menší odbočka, ale teď tedy zpět k podstatě zákona, především toho financování. Tam bych mohl pokračovat. Stále totiž nemáme jasné informace o průběhu prenotifikačního procesu v Evropské komisi. ČEZ a Ministerstvo průmyslu a obchodu vlastně podepsaly soukromo-právní smlouvu, ale odmítly u ní jakýsi veřejnoprávní status. Sám ten nízkoemisní zákon se tvoří jako podřazený právě těmto smlouvám a tvoří se vlastně pouze pro jeden projekt.
A sama vláda prezentuje, že cokoliv nad cenu 60 EUR/MWh ponese ČEZ, což by však platilo jedině tehdy, pokud by MPO vždy odmítlo návrh na cenu, kterou může zvýšit a navýšení této ceny ale lze ze zákona pouze dělat vždy dohodou MPO a ČEZ. To nezabíhám do dalších komplexnějších detailů, kdy stále nemáme aktualizovanou státní energetickou koncepci a ten zákon vlastně není univerzální, protože podle něj nemůžou stavět například další jiní dodavatelé.
Teď tedy k samotným pozměňovacím návrhům, ať zbytečně dlouho nezdržuji. Jako nejzásadnější zde chápu pozměňovací návrh A2, tedy to cenové zastropování, protože řeší vlastně zastropování realizační ceny jak z důvodu ochrany státního rozpočtu a spotřebitelů před případným zneužitím toho zákona. Nicméně ministerstvo odmítá návrh zastropování maximální výše realizační ceny s tím, že by tím byla nastavena asymetrie vůči ostatním podporovaným zdrojům.
Tady proti tomuto argumentu se musím ohradit, protože opak je pravdou. V této souvislosti právě zastropování podpory u obnovitelných zdrojů je již v platné legislativě od roku 2012. A bylo to právě Ministerstvo průmyslu a obchodu, které po nekontrolovatelném solárním boomu v letech 2009 až 2011 do zákona vložilo u obnovitelných zdrojů pojistku v podobě maximální výše podpory. V zákoně je stanovena podmínka, že výše podpory bez ohledu na ostatní okolnosti při stanovení výše výkupní ceny nemůže překročit hodnotu 4 500 Kč/MWh.
Toto ustanovení bylo do zákona o podpoře obnovitelných zdrojů vloženo právě z důvodu ochrany státního rozpočtu a spotřebitelů před nepřiměřenými dopady podpory obnovitelných zdrojů. Tedy ze stejného důvodu, proč je předkládán tento pozměňovací návrh. Tady tedy zmíním, že zastropování limitu maximální realizační ceny ve výše 1 620 Kč/MWh v navrhovaném zákoně je právě analogií limitu jako u zákona o podporovaných zdrojích energie.
Dále je zde pozměňovací návrh A1, který ruší tu spodní výkonovou hranici na 100 MWh. To jsem zmiňoval i víceméně před chvílí. Tím by se ten zákon otevřel do budoucna i pro využití malých modulárních reaktorů. Proto se tady divím i tomu názoru ministerstva, který mi přijde absurdní, protože se odkazuje na definici výrobny provozovanou ve veřejném zájmu a účel využití veřejného zájmu je však v samotném energetickém zákoně ve vztahu k výrobnám vágní a je obsažen pouze v samotné té definici zákona. K tomu bych mohl mluvit ještě dlouze, ale jak jsem slíbil, tak to zkrátím, protože skutečně ta argumentace MPO je v tomto naprosto lichá.
Dále bych poprosil o podporu pozměňovacího návrhu A4. Protože chceme, aby Energetický regulační úřad mohl efektivně chránit ty nejzranitelnější spotřebitele, tedy aby realizační cena, která se promítne do tarifů pro koncového odběratele, nebyla stanovena pouhým rozhodnutím a dohodou vlády, ale aby tyto veškeré kompetence zůstaly stejně jako u ostatních zdrojů energie na Energetickém regulačním úřadě.
Tady je opět argumentace ministerstva nepřesná a zavádějící, protože zatímco navržené financování opatření přechodu k nízkouhlíkové energetice předpokládá pouze úhradu nákladů ve fixní složce ceny elektrické energie bez omezení maximálního příspěvku konečných zákazníků, tak naopak zákon 165/2012 právě u zákazníků na nízkém napětí předpokládá platbu vícenákladů spojených s podporou i v proměnné složce, jak je právě navrženo.
Zákon o podporovaných zdrojích dokonce v případě platby v Kč/MWh stanovuje v § 28 maximální platbu za složku ceny služby distribuční soustavy ve výši 495 Kč/MWh. Jinými slovy vlastně to navržené znění vládního zákona neumožňuje Energetickému regulačnímu úřadu chránit nejzranitelnější spotřebitele, kteří i při nízké spotřebě elektrické energie se vlastně budou muset podílet na podpoře tohoto projektu ve stejné míře jako spotřebitelé s vyšší spotřebou.
Právě pozměňovací návrh nezasahuje do přípravy nové tarifní struktury ze strany Energetického regulačního úřadu, protože v případě obnovitelných zdrojů energie se většina domácností již nyní podílí na vícenákladech ve formě příspěvku a v proměnné složce. Tedy i v principu takto je koncipován pozměňovací návrh.
Teď je to, tuším, už poslední - pak nebudu zdržovat - pozměňovací návrh A3. Protože dle původního vládního návrhu zákona by jednotlivé postupy byly fakticky nepřezkoumatelné, respektive byly, ale postupovalo by se dle občanského zákoníku. Proto v tomto pozměňovacím návrhu navrhujeme, aby přezkum u smluv vyplývajících ze zákona, neprobíhal podle soudního přezkumu na základě problematické části 5. občanského soudního řádu, ale aby je rozhodoval přímo Energetický regulační úřad, jehož rozhodnutí bude posléze přezkoumatelné i správními soudy.
Opět mám k tomu mnoho poznámek i ve vztahu k vyjádření MPO, ale myslím, že takto to stačí. Ale skutečně bych rád poprosil o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Především tedy o podporu pozměňovacího návrhu A2, který řeší to zastropování výkupní ceny, které dokonce reflektuje to, co ve všech vládních prezentacích bylo uváděno.
Děkuji.
