Dohoda, která je nyní předkládána plénu k vysloveni souhlasu s její ratifikací, byla podepsána 5. května 2020 v Bruselu. Svůj souhlas s ratifikací této dohody již vyslovil v první polovině prosince minulého roku Senát Parlamentu České republiky a rovněž i zahraniční výbor Poslanecké sněmovny doporučil dát souhlas s její ratifikací již počátkem května letošního roku. Sjednání dohody je završením dlouhodobých snah Evropské komise a členských států Evropské unie o nalezení společného postupu při ukončování platnosti dvoustranných dohod o investicích mezi členskými státy Evropské unie, které jsou s právem Evropské unie neslučitelné. Dohodu nakonec podepsalo 23 členských států Evropské unie, ostatní hodlají řešit situaci bilaterálně. Jedná se o Finsko, Irsko, Rakousko, Švédsko a Velkou Británii. Z pohledu českého ústavního práva se jedná o smlouvu prezidentské kategorie. Vstupem dohody v platnost pro Českou republiku nenastane potřeba změny právního řádu České republiky, dojde však k pozbytí platnosti všech stávajících dvoustranných dohod o investicích mezi členskými státy Evropské unie, na které se tato dohoda vztahuje, a to včetně všech dodatků a protokolů k nim.
Seznam těchto smluv je v příloze číslo I k dohodě s vyloučením aplikace ochranných lhůt v těchto dohodách sjednaných. Samotná dohoda již vstoupila v platnost 29. srpna 2020. Pro každou smluvní stranu, která Dohodu ratifikuje po tomto dni, vstoupí dohoda v platnost 30 kalendářních dnů poté, kdy došlo k uložení ratifikační listiny u depozitáře dohody.
V případě, že ze strany České republiky nedojde k ratifikaci dohody, bude Česká republika stále vystavena potenciálním novým žalobním nárokům ze strany zahraničních investorů, a to i přesto, že předmětné dvoustranné dohody jsou v rozporu s právem Evropské unie a rozhodčí nálezy nejsou v Evropské unii vykonavatelné. Takové žalobní nároky mají potenciál zatěžovat státní rozpočet a zároveň se Česká republika vystavuje riziku, že proti ní bude zahájeno řízení o porušení smluv ze strany Evropské komise s potenciálními rozpočtovými dopady. V tomto kontextu lze tedy uzavřít, že sjednání dohody bude mít pozitivní dopad na státní rozpočet.
Závěrem mi dovolte zmínit, že dohodu dosud ratifikovalo Dánsko, Maďarsko, Chorvatsko, Kypr, Slovensko, Bulharsko, Lotyšsko, Estonsko, Malta, Holandsko, Polsko, Slovinsko a nedávno i Německo. Česká republika by taktéž neměla s tímto krokem déle vyčkávat, proto bych vás chtěl požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody.
Děkuji.
