Tenkrát jsme jezdili s manželem jako dobrovolníci s občanským sdružením Festina lente s lidmi na vozíku například na různé výlety a za dobrodružstvím. Byla to pro mě obrovská škola, otevírání nových pohledů na život a narušování toho, co by jinak člověk vnímal jako samozřejmé.

Dnes už vzhledem k náročnosti práce v Poslanecké sněmovně bohužel na aktivní dobrovolničení prostor nemám. Na druhou stranu mám radost, že z pozice političky mohu pomáhat jinak: prosazovat systémovou podporu nejen lidem, kteří musí v životě překonávat různé bariéry, ale také těm, kteří jim poskytují péči.

Těší mě, že se nám například v minulosti (rok 2019) podařilo prosadit navýšení příspěvku na péči pro lidi ve čtvrtém stupni závislosti ze 13 200 Kč na 19 200 Kč. Za Lepší podmínky ale bojuji i nadále: nejen pro samotné klienty, ale i pro jejich blízké, pečující o ně.

Pokud chceme dosáhnout toho, aby se o čím dál více lidí s vážným handicapem jejich blízcí pohodlně postarali i doma, musíme zlepšit dostupnost podpory, která domácí péči usnadňuje. Odlehčovacích služeb je stále nedostatek. Je potřeba posílit kapacity osobní asistence, a to hlavně o víkendech a v noci, a také hledat řešení pro dobu, kdy pečující rodiče zestárnou či sami onemocní. Dostatečnou kapacitou podpůrných a asistenčních služeb také můžeme handicapovaným lidem usnadnit osamostatnění se, protože každý z nás chce svůj život žít co nejvíce nezávisle.

Važme si toho, co už v této oblasti máme, a dbejme o další rozvoj. Nejen kvůli tomu, že většina z nás bude dřív nebo později nějakou formu péče a pomoci potřebovat, ale také proto, že je správné, aby se účinně pomáhalo těm nejzranitelnějším.