Proto v rámci tohoto zákona podávám několik pozměňovacích návrhů, a to právě v oblasti sociální politiky.

Co chci změnit – a jak

V první skupině těchto návrhů se jedná o převod pěti miliard korun z prostředků určených na odvody do rozpočtu Evropské unie do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí – a to  v různých kombinacích na  příspěvek na péči pro osoby se zdravotním postižením závislé na pomoci jiných osob, na dávky osobám se zdravotním postižením, na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením -  a dále do oblasti dávek pěstounské péče a rovněž i na zvýšení platů sociálních pracovníků a dalších zaměstnanců resortu práce a sociálních věcí.

V době současné ekonomické krize způsobené dopady epidemie koronaviru a souvisejících omezujících opatření i v důsledku astronomického růstu cen energií a dalších základních životních potřeb je nutné v rozpočtu upřednostnit sociální zájmy českých občanů (a českých firem) před posíláním českých veřejných peněz do zahraničí.

A už vůbec není důvod odvody do rozpočtu Evropské unie oproti loňskému roku navyšovat, právě o pět miliard korun, jak navrhuje vláda.

Tyto prostředky, těchto pět miliard korun, tedy navrhuji převést zejména do těch rozpočtových položek, ze kterých je financována pomoc našim zdravotně postiženým občanům, kteří jsou růstem cen základních životních nákladů enormně postiženi – a kterým chce vláda Petra Fialy peníze oproti předchozím letům ještě odebrat.

To je pro SPD nepřijatelné! Nelze šetřit na těch nejslabších
a bezbranných!

Rychlá pomoc pro zdravotně postižené je naprosto nezbytná!

Posílení rozpočtové položky „Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách“ je nutné už jenom proto, že vláda Petra Fialy, oproti původnímu návrhu rozpočtu, zde neakceptovatelně snižuje objem plánovaných výdajů o téměř jednu miliardu korun.

A to přesto, že Ministerstvo práce a sociálních věcí současně od března zvyšuje maximální finanční limity na terénní a asistentské služby pro zdravotně postižené občany. Což náklady těchto osob, jejichž jediným příjmem je většinou právě pouze tzv. příspěvek na péči, nepochybně významně zvýší.

Příspěvky samotné však vláda, na rozdíl od hnutí SPD (příslušný návrh zákona jsem podala již v říjnu loňského roku) zvýšit nechce
a neplánuje! A naopak nesmyslně navrhuje snížit objem finančních prostředků, který je určen na výplatu příspěvků stávajících.

To nelze přijmout – naopak, tento objem musí být adekvátním způsobem navýšen, a v nejbližší budoucnosti bude muset dojít i k navýšení samotných příspěvků na péči, minimálně pro osoby v domácí péči, hlavně v prvním a druhém stupni závislosti, kde jsou neakceptovatelně nízké a nedostačující.

Ve jménu zachování kvality životů našich zdravotně postižených spoluobčanů a zachování dostupnosti pro ně naprosto nezbytných sociálních služeb.

Podobně důležité je i navýšení objemu výdajů určených na „Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením“. Jeho navrhovaná nedostatečná výše – oproti původnímu návrhu rozpočtu jde opět o snížení -  totiž ve svých důsledcích velmi silně poškozuje zdravotně postižené občany, když ohrožuje jejich pracovní místa (a tedy jejich pracovní příjmy) na tzv. chráněném trhu práce.

Současně je v této souvislosti ohrožena i samotná existence některých specializovaných výrobních firem, kde většinu zaměstnanců tvoří právě osoby zdravotně postižené.

Zejména proto, že všeobecně rostou personální (i jiné) náklady, nejen v návaznosti na růst minimální mzdy – ale zákonem definovaná maximální měsíční výše uznatelných nákladů na zdravotně postiženého zaměstnance činí je již třetím rokem stejná.

Zvýšení objemu příslušné rozpočtové položky se proto v této době  - a v této situaci -  jeví taktéž jako naprosto nezbytné.

Dávky osobám se zdravotním postižením, tj. příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní zdravotní pomůcky, nebyly zvyšovány již více než čtyři roky a jejich valorizace je naprosto nutná - i kvůli stále rostoucím cenám dopravy, pohonných hmot atd. Jde opět, v duchu zásad našeho programu, o zachování důstojného života zdravotně postižených, kteří jsou na dostupnosti dopravě často doslova životně závislí.

Myslím i na pěstouny a sociální pracovníky

Co se týče dávek pěstounské péče, po poslední novele zákona o sociálně právní ochraně dětí se do značné míry zhoršila situace tzv. příbuzenských dlouhodobých pěstounů ve vztahu k jejich odměnám, navíc i v této oblasti se bude projevovat růst řady základních životních potřeb, a tak i zde považuji navýšení objemu příslušných rozpočtových prostředků za velmi žádoucí.

I proto, že pěstounů stále ubývá a péče o opuštěné a ohrožené děti je tak potenciálně silně ohrožena – i v souvislosti s plánovaným zrušením
tzv. kojeneckých ústavů a pobytových zařízení pro péči o opuštěné
a ohrožené děti do tří let věku.

Za potřebné a nezbytné považuji i navýšení objemu rozpočtových prostředků určených na platy zaměstnanců v resortu ministerstva práce a sociálních věcí.

Protože, zohledníme-li současnou vysokou inflaci, tak Fialova vláda platy některých těchto zaměstnanců nejen, že nezvýšila, ale fakticky došlo k jejich snížení – například u zaměstnanců na úřadech práce
a v rámci České správy sociálního zabezpečení, u kterých navíc současně došlo k výraznému rozšíření rozsah jejich pracovních povinností. Totéž platí i o sociálních pracovnících, kteří zase již více než dva roky nesou na svých bedrech enormní zátěž boje s epidemií koronaviru a jejími dopady a projevy.

To je nepřijatelné – jejich platy musí být významným způsobem navýšeny. A k tomu musí být v rozpočtu dostatečné finanční prostředky.

Uvidíme, jak se k mým návrhům postaví v závěrečném čtení rozpočtu zejména vládní poslanci…