Slavíme Den vzniku samostatného československého státu, což je úzce spojené také s dějinami československých legií. Chtěl bych se však zeptat na ruský zlatý poklad a události s ním spojené, které stále budí emoce. Jak to bylo?

Máte pravdu, také jsem zaregistroval několik velmi „zásadových“ příspěvků do diskuse pod minulým rozhovorem. Bohužel, jak je obvyklé v mnoha tématech našich národních dějin, někteří diskutující se vyznačují zvláštním pojetím – čím méně toho vědí, tím radikálněji se vyjadřují. U osudu ruského zlatého pokladu nám k tomu ještě přistupuje zahraniční propaganda, a to nejen ruská, hledající viníky všude jinde než mezi pachateli. Navíc tato propaganda existuje již více než sto let a čas od času se připomíná různými „důkazy“ a „odhaleními“ bez ohledu na skutečnost, že většina z nich byla již v minulosti vyvrácena.

Chcete tedy říci, že informace o údajném přisvojení ruského zlatého pokladu československými legionáři je dezinformací?

Víte dobře, že nemám pojem „dezinformace“ v oblibě. Hlavně z toho důvodu, že není objektivně definován (mám pochyby, zda jej vůbec definovat lze), ale také proto, že v poslední době se jím ohání kdejaký pologramotný mentál. V každém případě však je téma ruského zlatého pokladu a jeho osudu od srpna 1918 do února 1920 pro nás dosti důležité a měla by být provedena nějaká forma dějinného auditu. Ona darmožroutská parta páně Foltýna, jež se nyní asi rozpadá, mohla během minulých měsíců udělat aspoň jednu pozitivní věc a celý problém ruského zlatého pokladu vyjasnit. V protiváze oněch rozfofrovaných padesáti či více milionů korun, na něž daňové poplatníky tato partička přišla, mohla stát jedna jediná užitečná věc.