Ten smíšený model je tady od 19. století. A pokud se ho rozhodneme měnit, tak rozhodně ne pozměňovacím návrhem pana Kolovratníka, který přistál úplně nakonec. A mimo jiné, ten vládní návrh, který Sněmovna projednávala, než se tam dal ten poslanecký návrh pana Kolovratníka, normálně ponechávala ty stavební úřady na obcích. Takže vlastně nechápu, proč teď ta argumentace vadí. Já bych chtěl uvést na pravou míru tu věc ohledně té podjatosti. Je to jinak. U soudu se systémová podjatost samostatně neřeší, ta se řeší v rámci konkrétního povolení. A ty počty, které jsem uvedl, jsou skutečně podané námitky, nikoliv odsouzené, ale ty podané námitky.
U toho, jak se vyjadřovaly všechny i ty instituce, ano, v průběhu projednávání toho zákona se sešly tisíce připomínek k tomu vládnímu návrhu, kterému jsme pak říkali hybrid. Ale nakonec přišel pan Kolovratník, vytáhl ten návrh Hospodářské komory, takhle ho položil do Sněmovny, tady to udělalo tududu, komunisté, SPD a bylo to. Takže ta debata sice tři roky probíhala, ale její výsledek byl původní návrh, který napsala Hospodářská komora s Ministerstvem pro místní rozvoj. A musím ještě říct poslední věc. Já když se jdu radit s kolegy, ať je to ve Sněmovně, nebo doma v obýváku, nebo na ministerstvu, tak já prosím, pokud jsou to věci už nad nějakou materií, velmi rád k tomu pozvu všechny relevantní aktéry.
Ale dovolil bych si, že se skutečně mohu v danou chvíli... řeším i konkrétní problém, setkávat s těmi lidmi, které chci, které si zvolím do toho týmu na řešení toho problému a paní ministryni velmi rád pozvu na debaty nad tím zákonem, který (Předsedající: Čas.) budeme předkládat do mezirezortu.
