MUDr. Vladimír Zlínský

  • SPD
  • Zlínský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,67. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

04.05.2022 20:15:00

Desítky procent lékařů jsou na hraně odchodu do důchodu nebo již za ní

Desítky procent lékařů jsou na hraně odchodu do důchodu nebo již za ní

Projev na 20. schůzi Poslanecké sněmovny 4. května 2022 k zákonu o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

 Vážené dámy, vážení pánové, vážení představitelé vlády,

já jsem tady měl připraveno poměrně delší vystoupení, ale vzhledem k situaci si dovolím to zkrátit. A ty nudnější pasáže vynechám. Navážu na pana doktora Maška, kde se budu vyjadřovat k podobným věcem, ale jestli jste poslouchali mé předchozí vystoupení, které jsem měl, tak víte, že mě zajímají krizové situace a jejich řešení. Takže já se na to podívám z hlediska možné krizové situace, do které se naše společnost nedej bože řítí. Můj pohled bude trošku jiný a já tady reaguji i na vyjádření pana doktora Philippa, který chtěl, abychom tady diskutovali věcně bez nějakých obstrukčních záležitostí k současnému systému zdravotnictví a k jeho problematice.

Takže začnu hlavní tezí tohoto zákona, on to tady vlastně říká i pan ministr zdravotnictví Válek, že Ministerstvo financí připravilo návrh zákona a očekává, že tím uspoří cirka 14 miliard korun ve státním rozpočtu a že toto nebude mít žádný vliv na kvalitu a dostupnost poskytované zdravotní péče v České republice, jelikož finanční prostředky by nečinně ležely na účtech zdravotních pojišťoven jako finanční rezerva, aniž by byly efektivně využity. Já se pokusím tento myšlenkový konstrukt trošku rozporovat. A tento myšlenkový konstrukt a finanční plán je bohužel ohrožen nestabilitou současného společenského a ekonomického dění u nás i v našem okolí i globálně. Asi jste si toho všimli, že kolem nás chodí strašidlo energetické krize, které pokud se tato krize rozvine, tak zasáhne všechny činnosti naší společnosti včetně zdravotnictví.

A kdy nelze tedy jednoznačně predikovat změny mnoha parametrů, které mohou toto ohrozit. Já to beru jako projekci blízké minulosti a současného stavu do budoucnosti. Nepočítá se tady s tím, že by mohlo dojít k nějakému kritickému zhoršení ekonomickému a z toho vyplývajících dopadů. Takže já začnu těmi body, které je nutno vzít v úvahu. Nelze jednoznačně usuzovat na výši inflace a tím pádem nelze přesně předvídat její dopady na výdajovou stránku zdravotnických zařízení.

A v této ekonomicky turbulentní době nelze ani jednoznačně usuzovat na tempo ekonomického růstu či případně poklesu - nedej bože - a růstu mezd a přesně předvídat dopady na příjmovou stránku zdravotních pojišťoven. To by mohlo vést k opožďování plateb - o tom tady mluvil pan poslanec Mašek - pro zdravotnická zařízení a tím jejich propad do druhotné platební neschopnosti. To by mělo velmi negativní dopad na kvalitu poskytované zdravotnické péče v České republice.

Dalším negativním důsledkem těchto vlivů může být odliv zdravotníků do starobního důchodu, do zahraničí nebo do jiných zaměstnání. Hlavně hromadný odchod zkušených praktických lékařů a pediatrů do starobního důchodu by byl katastrofou a jejich činnost je a bude nenahraditelná vzhledem k současným i budoucím systémovým výzvám.

Za druhé, odložená péče. Dá se předpokládat, že zvýšený tlak na zdravotnická zařízení ohledně provedení zákroků a vyšetření odložené péče z důvodu pandemie covidu-19. Toto bude stát zdravotní pojišťovny zvýšené náklady. A bude to vést k tlaku uplatnění různých regulačních opatření, které mají nebo mohou mít zdravotní pojišťovny k dispozici, například porovnávání vlastních příjmů zdravotnických zařízení se srovnatelným obdobím či porovnávající náklady na medikamentózní léčbu a indikovanou péči daného zdravotnického zařízení se srovnatelným obdobím předchozího roku. Otázkou je, jak masivně odložená preventivní péče se projeví na zvýšení nákladovosti zdravotnické péče z důvodu zanedbání zdravotního stavu populace a tím nárůstu vážných stavů, hlavně onkologických onemocnění, jejichž léčba je mimořádně finančně náročná, o tom už taky tady byla řeč.

Za třetí pandemie covid-19. Doposud není jasné ani nemůže být, jakým způsobem se tato pandemie bude vyvíjet. Vy asi víte, já jsem k tomu tady vystupoval, že nejsem příznivcem nějakého covidismu, takže já si samozřejmě přeji, aby se to vyvíjelo tím dosavadním způsobem. Zatím vidíme posun směrem k menší patogenitě a věřme tomu, že tento současný trend včetně rozumného přístupu sdělovacích prostředků i politických představitelů k tomuto tématu se udrží i na podzim.

Není také jasné, jakým způsobem se na zdraví naší populace projeví pandemie onemocnění covid-19, kdy postupně prosakují z médií hlavního proudu i některých odborných kruhů informace o dlouhodobých nepříznivých následcích prodělání tohoto onemocnění u některých osob. Já tedy nejsem na tohle odborník, ale našel jsem si tam také nějaké méně závažné stavy jako je zhoršení chuti a čichu, což tedy můžu i ve svém případě taky uvést, případně jiné příznaky jako alopecie, což je padání vlasů, nebo údajně poruchy erekce, to tady nebudu potvrzovat, ale samozřejmě tam patří závažné stavy jako jsou různé kardiomyopatie a fibrózy plic. Také není jednoznačné, jaké budou dlouhodobé následky masivní vakcinace očkovacími látkami na bázi mRNA, produkce spike proteinu, dlouhodobého nošení roušek a respirátorů a izolace populace. Já opět doufám, nechci tady strašit, že bych si byl jistý tím, že to bude mít nějaké vážné následky, ale neodpustil jsem si to zmínit.

Za čtvrté, ukrajinští váleční uprchlíci. Nelze zatím přesně predikovat, kolik uprchlíků z Ukrajiny k nám nakonec dorazí, zatím je to circa něco přes 300 tisíc osob, a jaká bude jejich věková struktura a tím pádem i jejich zdravotní stav a nemocnost. Současná vlna se dle dostupných informací skládá spíše z dětí a mladších žen, případně menšího počtu mužů. Ale nelze vyloučit, že postupně k nám budou přicházet lidé starší či osoby sociálně slabší, v horším zdravotním stavu a případně budeme v budoucnu po skončení válečného konfliktu přijímat a dlouhodobě léčit mnoho zraněných ukrajinských mužů.

Dále nelze říci, co způsobí masivní promíchání naší populace a hlavně dětí s populací příchozí. Přece jenom struktura a četnost některých infekčních chorob se u naší populace a ukrajinské liší. Zatím se mi jako hlavní riziko jeví infekční choroby charakteru TBC a AIDS, to už tady taky bylo uvedeno. Já bych vytipoval ještě další nemoci, kterých bych se trochu obával, což jsou žloutenky typu B a C, hlavně tedy ta C, proti které nemáme očkování, je rizikovější, které se vyskytují na Ukrajině v mnohem větším počtu než v naší populaci a lze očekávat elevace jejich výskytu i mezi naší populací.

Jedná se o onemocnění, jejichž léčba je mimořádně finančně náročná a dlouhodobá, v případě AIDS celoživotní. Dlouhodobý válečný konflikt vždy byl semeništěm dalších infekčních chorob a nelze vyloučit zavlečení zatím nám neznámých nebo málo známých nebo nezvyklých přirozených, ale uměle upravených patogenních infekčních agens do naší populace. Možná se vám to zdá být science fiction, ale bohužel v současné době úprava viru, genetická úprava viru a bakterií je zcela běžná a děje se i u nás. Já neříkám, že za účelem nějakých, řekl bych, proradných činů, ale proto, že vlastně se tím zkoumají, jaké ty jednotlivé geny patogenů mají účel.

Za páté, personální vnitřní dluh. S obratem k liberální až neoliberální společnosti, rozvoje moderní medicíny a digitalizace s možnostmi přesné kontroly a regulace je vyvíjen stále vyšší tlak při výkonu jejich povolání na psychickou odolnost, znalosti lékařů i všech pracovníků v jiných než medicínských oblastech. Prostředí, ve kterém jsou nuceni pracovat, je k nim stále více nepřátelské a jejich pracovní vytížení je enormní a mzdové ohodnocení v jiných oborech ne tak náročných srovnatelné nebo i lepší.

Všechno tady tohle vyúsťuje mnohdy - možná asi máte někteří osobní zkušenosti - v takové nerudné chování některých zdravotníků. Já se přiznám, že něco podobného jako syndrom vyhoření jsem prodělal i já, takže já nechci říct, že to chápu a obhajuji, ale musíme to brát v úvahu, že toto se nepříznivě projevuje na psychice lékařů, tady tyhle enormní tlaky. I všech zdravotníků, nejenom lékařů. Výsledkem je regionální nedostatek lékařů v některých ne tak atraktivních oborech a ne tak atraktivních regionálních oblastech České republiky.

Jedná se o tyto obory - to tady taky bylo řečeno - praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost či někteří ambulantní specialisté a hlavně středního zdravotnického personálu. Dle ředitele ÚZIS pana profesora Duška nám hrozí tikající demografická bomba v některých lékařských oborech. Bohužel opět jsme u stejných oborů, praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost. Bylo tady řečeno, že se navyšují počty studentů na lékařských fakultách. Já jsem tomu mimořádně rád, to je správné rozhodnutí, plně ho podporuji, ale já se obávám, že to nebude stačit, aby ti mladí lékaři šli na ty obory, které my potřebujeme.

To znamená ty praktické lékaře pro dospělé a pro děti a dorost, protože také to tu bylo řečeno. Ten obor musí být atraktivní, musí se zatraktivnit tak, aby ti mladí lidé tam šli. A já nemyslím atraktivitu finanční, i když tu také, ale musí to být pro ně atraktivní odborně, proto bych tedy mimořádně plédoval. V těchto oborech je průměrný věk lékařů kolem šedesáti let, a jsou zde desítky procent lékařů na hraně odchodu do důchodu nebo již za ní.

A množství lékařů, kteří se připravují je nahradit, s velkou pravděpodobností nebude dostatečné, i když odchody lékařů do důchodu budou postupné. V případě jejich náhlého odchodu z důvodu zhoršení podmínek k vykonávání jejich činností se nebojím říci, že by nastala katastrofa primární péče. Další velký dluh je ve vzdělávání mladých lékařů k praktickým dovednostem a znalostem prostřednictvím starších kolegů, kdy tyto vlastnosti kromě teoretických znalostí, nadšení a odhodlání tvoří základ kvalitní zdravotnické péče u nás. Toto je u nás ve většině případů hrubě podceňováno a zanedbáváno. Všechny tyto dluhy budou muset být splaceny, pokud chceme dlouhodobě zachovat kvalitu a dostupnost zdravotní péče u nás.

Jelikož jsem sám na vlastní kůži v devadesátých letech minulého století - tak už jsem starý bohužel, jako soukromý lékař zažil situace, kdy zdravotní pojišťovny neplatily včas, nebo se snažily hrubě regulovat moji odbornou činnost, kdy jsme byli regulováni na průměry, jejž jsme ani neznali, které se dopočítávaly zpětně, tak bych chtěl velmi vážně varovat před navrhovaným snižováním odvodů za státní pojištěnce. Dopad na kvalitu a dostupnost zdravotnické péče v České republice by mohl být značný. Spíše si myslím, že i kdyby se nenaplnily mé obavy, tím chci říct, že já doufám, že to nevyznělo, že tady straším, já tady říkám jenom své obavy, tak vzhledem k nejisté a turbulentní budoucnosti mít na účtech zdravotních pojišťoven určitou finanční rezervu, by nemuselo být kontraproduktivní, proto přijetí uvedeného zákona nemohu podpořit.

Děkuji za pozornost a vyzývám kolegy lékaře, kteří to vyslechli až do konce, případně aby se k tomu vyjádřili.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama