já bych hrozně rád dal k projednání Sněmovně další bod velmi důležitý pro všechny občany této země, a to je financování zdravotnictví v roce 2023.

Kolik peněz zdravotnictví dokáže spolykat, to všichni víme a to jsou peníze všechny. Máme západoevropské zdravotnictví, které funguje jenom díky nízké ceně práce, nedodržování zákoníku práce a práci důchodců.

Je třeba zdůraznit, že ministr Válek zaujal místo mašinfíry, který řídí z kopce nebezpečně rozjetý vlak s insuficientními brzdami. Nejprve covid, navazující vlna ukrajinských uprchlíků a nynější zvýšení cen energií, pohonných hmot a potravin nám determinují zdravotnictví, které nejspíše nebudeme umět příští rok uživit.

Původně se očekávalo, že se systém začne finančně hroutit demografickým vývojem. Současný výdajový skok ve skrytí na straně příjmů ovšem možný náraz zásadně přiblížil. Výdaje na zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění měly dosáhnout letošní rok 427 miliard korun s plánovaným schodkem 12 miliard korun. Platba ze státního rozpočtu za tak zvané státní pojištěnce měla být meziročně vyšší letos o 14,5 miliardy korun. Původně měl státní rozpočet dodat do systému veřejného zdravotního pojištění skoro 142 milionů korun, čímž měl pokrýt zhruba 30 % všech jeho výdajů.

Z důvodů vylepšení státního rozpočtu ale vláda premiéra Fialy rozhodla, že bude ze zdravotního systému odečteno zhruba 6 miliard korun z kapitoly Ministerstva zdravotnictví, ale také plánovaných 14,5 miliard korun za státní pojištěnce. Sečteno a podtrženo se dostaneme z původního schodku 12,5 miliardy korun na 32,5 miliardy korun.

Vzhledem k přebytku ve zdravotních pojišťovnách, v jejich fondech a ty fondy jsou většinou povinné, kde je zhruba 55 miliard korun, by mělo být financování zdravotnictví na letošní rok zajištěno i včetně 350 tisíc ukrajinských uprchlíků.

Proč ale já začínám nyní s financováním zdravotnictví na rok 2023? Zhruba od února do června probíhá dohodovací řízení, které určuje úhradovou vyhlášku na příští rok a které bude vlastně určovat, komu a kolik se zaplatí z poskytovatelů zdravotní péče.

Jednou z mála jistot prvních měsíců roku 2022 je proto silný tlak na zvyšování plateb za státního pojištěnce v roce 2023. Každá stokoruna v jedné měsíční platbě za jednoho státního pojištěnce znamená pro státní kasu zhruba 7 miliard rozpočtových výdajů, takže zmíněný tlak půjde silně proti deklarovanému konsolidačnímu úsilí nové vlády. Pojišťovny s minimálními rezervami nemohou do tohoto jednání vstoupit jinak než s návrhem, že za péči zaplatí v roce 2023 zhruba tolik, kolik zaplatily letos. To je pozice, na kterou ale poskytovatelé vzhledem k růstu výdajů a výstupů a vstupů na péči k širším inflačním tlakům v ekonomice nemohou přistoupit. Pokud k dohodě nedojde, určuje výši úhrad Ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhláškou.

Vzhledem k tomu, že nevíme, jak se bude na podzim chovat covid, jaká bude inflace a zda bude pokračovat válka na Ukrajině, je plánování financování zdravotnictví na příští rok jako značně dubiózní. Proto vás důrazně žádám o schválení zařazení tohoto bodu do jednání Sněmovny.

To je zhruba všecko, děkuji za pozornost.