Mluvil jsem tady o tom, že jsme resort zdravotnictví za minulé vlády učinili transparentnějším, čili nešlo nám pouze o to tam nalít peníze, ale zároveň hlídat, za co jsou ty peníze utráceny. Mluvil jsem zde o sdružených nákupech nemocnic, oddlužení některých nemocnic, o úhradových vyhláškách, o tom, že se podařilo opakovaně dosáhnout v dohodovacím řízení naprosté shody mezi plátci a poskytovateli zdravotní péče.

Zmínil jsem tady platy a personální situaci s tím, že se nám 2,7krát podařilo zvýšit platy lékařů a 1,6krát zvýšit platy sester a stalo se to určitým stabilizačním prvkem s tím, že samozřejmě to není jediné opatření. Bylo to i to zmiňované navýšení počtu studentů lékařských fakult, respektive středních zdravotních škol.

Nyní se dostanu k dalším důvodům, proč je potřeba zdravotnictví dávat dostatek peněz. Je ohromný tlak v současnosti na elektronizaci zdravotnictví. Po možná dobře míněném ale špatně provedeném IZIPu, který v podstatě elektronizaci zbrzdil, jsme se dostali k tomu, že elektronizaci jsme za minulé vlády výrazně posunuli. Asi nejdůležitější změnou pro občany bylo zavedení eReceptu, který zvyšuje nejenom bezpečnost při výdejích léků, ale zejména komfort pro pacienty, jelikož eRecept může lékař předepsat na dálku, poslat esemeskou, emailem nebo jinou aplikací. Lidé tak už konečně nemusí pro recept nejdřív do ordinace, ale můžou rovnou vyrazit do lékárny.

Od 1. ledna 2022 lze na eRecept předepsat přípravky s obsahem vysoce návykových látek, čili další posun, které byly k dostání jen prostřednictvím takzvaného receptu s modrým pruhem. A od 1. března 2022 funguje na stejném principu také ePoukaz na zdravotnické pomůcky, čili eRecept lékařům i pacientům velmi pomohl v rámci poskytování zdravotní péče například v covidové pandemii.

Ale byly to i další aplikace, Chytrá karanténa, eRouška, Tečka, e-Tečka, Telemedicína, zejména přínos pro chronické pacienty, kteří tak často nemusí dojíždět za svým lékařem. Vznikla dvě telemedicínská centra ve Fakultní nemocnici Olomouc a Ostrava. Zase velké náklady do zdravotnictví.

Prosadili jsme úplně první zákon, který rozvíjí elektronickou komunikaci ve zdravotnictví s účinností od 1. ledna 2022 a díky němu bude možné bezpečně elektronicky sdílet data mezi poskytovateli zdravotní péče, pojišťovnami i pacienty, čímž se sníží administrativní zátěž zdravotníků. A o to také jde, odbřemenit zdravotníky od zbytečné administrativní činnosti, aby měli více času a kapacitu v péči o pacienty. Pacienti budou mít rychle a jednoduše dostupné informace ze své zdravotnické dokumentace.

Funguje již také sdílený lékový záznam pacienta, díky kterému lékař ví, jaké léky pacient užívá a může mu tak lépe nastavit a hlídat jeho léčbu a hlídat nežádoucí interakce. Předchází se tak nejen duplicitám léků, ale zároveň se chrání lékař před nežádoucími kombinacemi, které by mohly poškodit jeho zdraví.

Od 1. ledna 2022 také funguje e-očkování. Vedle přehledu o předepsaných lécích bude mít každý nově elektronicky evidovaný záznam o všech absolvovaných očkováních.

Zřídili jsme národní informační portál s ověřenými informacemi ze zdravotnictví na jednom místě a pod záštitou Ministerstva zdravotnictví, kde občané najdou informace o nemocech, zdravé výživě, očkování. Portál nabízí rady v různých životních situacích a pomoc, kde najít lékaře a kde hledat informace. Kupodivu i na to jsou potřebné peníze.

A konečně jsme zpřístupnili data Ministerstva zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv, což zvyšuje informovanost veřejnosti o kvalitě, výkonnosti a dostupnosti zdravotnictví. Kvalitu péče, jak o ní tady mluvil i pan profesor Špičák prostřednictvím paní předsedající, pokud jde o počty výkonů a jejich výsledky mezi zdravotnickými zařízeními, jsme již začali měřit.

Vytvořili jsme společně s Kanceláří zdravotního pojištění portál ukazatelů kvality zdravotních služeb a rozjeli jsme systém národního hodnocení spokojenosti pacientů. Popravdě, zde je potřeba ještě hodně práce, aby to fungovalo dokonale.

Co se týká léků a zdravotnických pomůcek, tak naším cílem bylo zvýšit dostupnost inovativních léků a zpřístupnit pacientům léky na vzácná onemocnění. Od 1. ledna 2022 platí nový systém schvalování úhrad, kdy klíčovou roli při rozhodování o vstupu takového léku do systému bude hrát kolektivní poradní orgán.

Poprvé v historii jsme zapojili do rozhodování o úhradě léků také samotné pacienty. Jde například o léky na cystickou fibrózu, svalovou dystrofii a různé hemato-onkologické diagnózy.

Pro pacienty, trpící chronickou bolestí, na kterou nezabírají jiné léky, jsme prosadili společně ve Sněmovně, aby zdravotní pojišťovna z 90 % hradila léčebné konopí, čímž je výše doplatků dnes srovnatelná s tím u běžných léků pro bolest. Navíc jsme změnili zákon tak, že se výrazně rozšiřuje počet pěstitelů léčebného konopí, a to povede ke zvýšení jeho dostupnosti a snížení ceny, tedy i doplatku pro pacienty.

Zvýšili jsme ochranu lidí před padělky, a to podle vzoru regulace hazardních stránek od 1. ledna 2022. Státní ústav pro kontrolu léčiv má pravomoc blokovat internetové stránky s nabídkou neprověřených či falešných léků.

Podobně jako u léků jsme zapojili pacienty do rozhodování o úhradě zdravotnických pomůcek. Ostatně počet hrazených zdravotnických pomůcek za naší vlády se výrazně rozšířil. A spolupracovali jsme na tom opozice i koalice v rámci zdravotnického výboru společně. Příkladem jsou individuální vozíky, kdy je v současnosti pacientům hrazen i druhý mechanický vozík. Zpřísnili jsme kontrolu kvality zdravotnických pomůcek a podmínky reklamy.

A teď se dostávám k velmi závažnému bodu, a to je boj proti rakovině. Ten boj proti rakovině samozřejmě vyžaduje enormní finanční podporu. Populace stárne, jsme svědky epidemie nejen chronických nemocí, ale také epidemie rakoviny, která se během několika málo let má stát tím největším zabijákem. Celé čtyři roky naší vlády jsme se právě proto zaměřili na boj proti onkologickým nemocem, kterou dočasně zastínila pandemie covidu. Proto jsme podpořili rozvoj rozsáhlých screeningových programů. Od 1. ledna 2022 jsme spustili plošný screening, zaměřený na karcinom plic a věkovou hranici pro preventivní kolonoskopii jsme snížili na padesát let. Do léčby a prevence onkologických onemocnění jsme nasměrovali 10,5 miliard korun a dalších 14,5 miliard korun se podařilo dojednat z evropských fondů.

Vypracovali jsme národní plán boje proti rakovině a vydali jsme skvělou brožuru, informující o nebezpečí onkologických onemocnění.

Reforma primární péče. To je další bod poměrně zásadní. Pokud má dobře fungovat zdravotní systém, musí v první řadě efektivně fungovat primární péče, tedy systém praktických lékařů. Jejich potenciál nebyl v minulosti dostatečně využit, proto reforma primární péče byla jednou z priorit hnutí ANO. Posílili jsme roli praktiků, dali jim větší možnost předepisování léků a umožnili jim poskytovat nové služby, zejména předepisování léků chronicky nemocným pacientům.

Podpořili jsme i vznik sdružených praxí tak, aby více lékařů mohlo využívat jednu ordinaci. Celá reforma směřuje k tomu, aby se praktický lékař konečně stal základním kontaktním místem pro pacienta. To se skutečně nyní děje a ten praktický lékař získává více pravomocí i z hlediska preskripce a možnosti léčení ve své ordinaci.

Kromě toho jsme představili nový koncept lékařských pohotovostních služeb a vypracovali plán, podle kterého se pohotovosti přidružují k urgentním příjmům, aby v akutních případech měl praktik za zády plnou podporu nemocnice, komplementu a nemocničních specialistů. Koncepce urgentní péče je další ohromný krok, za který já jsem velmi rád osobně jako ředitel krajské zdravotnické záchranné služby.

Protože jsme dennodenně viděli ten deficit, kdy záchranka v terénu dokázala poskytnout služby, život zachraňující výkony, na vysoce kvalitní úrovni, ale potom to předání do nemocnice mohlo být výrazným problémem. To právě řeší systém urgentních příjmů, kdy bylo rozhodnuto o vzniku 78 urgentů v bývalých okresních nemocnicích a v horizontu několika let by měly být vybudovány a podařilo se na ně využít dotační evropské tituly. To považuji za jeden z bodů, který pro kvalitní přežití pacientů a vstup těch pacientů do nemocnic je naprosto zásadní.

Pro kolegy, kteří neznají tuto problematiku - a já jim přeji, ať ji třeba nemusí poznat - to znamená i tu věc, že nejenom záchranka tam vozí pacienty, ale ten urgentní příjem je univerzálním vstupem, takovým trychtýřem, do nemocnice a ten pacient tam má možnost být ambulantně ošetřen, včetně laboratoře, zobrazovacích metod a může být záhy propuštěn domů. Čili to je ta "pohotovostní" část urgentního příjmu, na které se podílejí praktičtí lékaři.

Ale také tam může být třeba několik hodin observován, léčen a po té několikahodinové observaci je buď přijat do nemocnice, anebo opět s propouštěcí zprávou vypuštěn, ale po řádném vyšetření a zaléčení, domů. Což ve svém důsledku výrazně snižuje náklady těch nemocnit, kde když takový urgentní příjem není k dispozici, tak musí být ti pacienti často zbytečně hospitalizováni a znamená to třeba i týdenní nebo několikadenní hospitalizaci a výrazně vyšší náklady.

To jsou i organizační kroky, které v důsledku zase šetří peníze. Ale nejprve je potřeba ty peníze do toho zdravotnictví vložit, abychom potom mohli účinným způsobem šetřit a přitom zajišťovat výrazně lepší péči o pacienty.

Z dalších bodů potom musím zmínit reformu péče o duševní zdraví, kdy jsme založili 30 center péče o duševní zdraví s cílem mít jich celkem 100. Tady po pravdě asi největší brzdou v současnosti nejsou ani ty investiční náklady na jejich budování, ale výrazný nedostatek odborníků v této oblasti. Nicméně tím se naplňuje takzvaná deinstitucionalizace té psychiatrické péče, což je celosvětový trend a ani Česká republika se mu nemůže vyhnout.

V otázce domácí péče - to bych chtěl také zdůraznit. Domácí péče výrazně ve výsledku šetří, protože domácí péče je čtyři až pět krát lacinější, než péče nemocniční. Tomu jsme věnovali velkou pozornost a vynaložili jsme na domácí péči poměrně vysoké finanční prostředky a ty se začaly zúročovat nižším zatížením nemocnic. Takže domácí péče byla na vzestupu, ale podle mých posledních informací alespoň z oblasti domácí péče se nyní tento segment cítí výrazně uzurpovaným a je to jedna z oblastí, kde zatím došlo k nedohodě.

Rozvoj paliativní a duchovní péče v České republice. 70 % pacientů umírá v nemocnicích. Z hlediska etiky toho umírání to často působí jako určitý odklad, kdy ty rodiny nemají jiné řešení. Ta paliativní a duchovní péče, na jejíž rozvoj se teď dávají také nemalé peníze, je nutná a tady musí být posun. Není možné, aby 3/4 populace umíralo v nemocnicích. Ta péče je nákladná, ale svým způsobem i z hlediska třeba péče analgetické je velmi důležitá pro to, aby ti lidé umírali pokud možno v domácím prostředí, mezi svými, ale za podmínek, kdy netrpí.

Z dalších bodů potom jsme samozřejmě také podpořili péči o bezdomovce. Podporovali jsme dobrovolnickou činnost.

Ještě bych zmínil výrazný bod, který se podařil v minulém období. To byla smlouva na leteckou záchrannou službu, což jsou poměrně velké výdaje ze státního rozpočtu. Tady je pravda, že tu službu z velké části platí Ministerstvo zdravotnictví, ale personál, léky, vlastní budovy, jejich provoz a podobně, se platí ve výkonech a ze zdravotního pojištění. Takže tam je kombinovaná platba.

Nicméně tam je důležité, že se podařilo vyjednat tuto službu na osm let dopředu naprosto jasně specifikovanou. Podařilo se rozšířit počet základen, které mají 24hodinovou službu, to znamená i noční službu a jsou jasně definované základny, kde to umí a jsou vycvičeni k tomu, aby mohli pracovat v podvěsu pod vrtulníkem, čili zasahovat v nepřístupném terénu, například v horském terénu a podobně.

Takže tady to považuji za veliký úspěch a asi i společný úspěch. To nebudu brát jenom na tehdejší koalici, protože v minulosti byla letecká záchranná služba předmětem velkých rozepří a ta výběrová řízení na ty provozovatele se často odkládala a trvalo to třeba i několik let. Tak tady se to podařilo najednou, podařilo se dobře specifikovat podmínky pro tuto službu a pokud mám dobré informace, tak dokonce se na tom osmiletém kontraktu ušetřila asi jedna miliarda. Takže za to je spíš poděkování tady i napříč v té Sněmovně a těm lidem, kteří do toho vstupovali.

Další věc, kterou také se podařilo zavést, je odškodnění za újmu způsobenou očkováním, což je velice důležitá věc. Když to očkování se nařizuje, tak ten stát by měl být samozřejmě zodpovědný za případné nežádoucí účinky a měl by tyto účinky nějakým způsobem potom odškodnit.

Takový bod, který se zdá poměrně ne příliš zásadní, ale v době inflace a výrazného zdražování potravin důležitý, tak je to třeba revoluce v nemocničním stravování. Strava je důležitou součástí zdravotní péče poskytované v nemocnicích a úzce souvisí se spokojeností, ale vlastně i se zdravotním stavem, těch pacientů. Po 65 letech došlo ke změně standardů pro stravování pacientů tak, aby odpovídaly 21. století. Jen se podívejte, co se dneska děje s cenami potravin a i v této zdánlivě marginální položce to bude pro ty nemocnice ohromná zátěž.

Zdravotnictví letos přišlo díky škrtům vlády o 20 miliard, což se samozřejmě projeví v péči. I bez příchodu (?) je jasné, že klesne počet pacientů, kteří budou moci využívat inovativní léčby rakoviny. Nebudou peníze pro všechny potřebné na biologickou chemoterapii. Vím, že takhle to zní hrozně, ale ono se to bude aplikovat postupně. Protože teď ty peníze jsou, teď se ti pacienti nabírají, teď se zahajuje ta léčba. Ale jestliže začnou peníze v tom systému plíživě docházet, tak se to bude odsunovat, to nasazování té léčby se bude zpožďovat a ty náznaky už se projevují a ty obavy mezi lékaři již jsou dnes.

Je otázkou, zda omezení příjmu zdravotních pojišťoven ve svém důsledku nemůže souviset i s možností privatizace, anebo s cílenými problémy některých zdravotních pojišťoven. Protože ty pojišťovny nejsou všechny úplně v optimálním stavu a jsou podle odborníků možná až tři zdravotní pojišťovny, které tyto státní zásahy v budoucnosti nemusí přežít.

Je pravděpodobné, že škrty ve zdravotnictví připravuje vláda také prostor pro zpoplatnění části lékařské péče v České republice. Ostatně tuto možnost v minulosti připustil i současný ministr zdravotnictví. A navíc tento koncept by z dílny TOP 09 a ODS neodezněl poprvé.

Tato vláda nechce nadále přidávat zdravotníkům a vlastně jenom dobíhá rozhodnutí předchozí vlády o přidání 6 %. Nová vláda dokonce zastavila navýšení mezd u nezdravotnických profesí v resortu zdravotnictví úplně. A to je krok, který samozřejmě je velmi problematický, protože ty platy u nezdravotnických profesí ve zdravotnictví jsou relativně nízké a zdravotníci se bez spolupráce s touto kategorií pracovníků neobejdou.

Rozpočet pak ale už vůbec nepočítá s navýšením cen energií a se zmiňovanou inflací, kdy nemocnicím radikálně rostou náklady na energie a jak jsem už uvedl, zdražuje se jídlo pro pacienty, zdražují se léky, služby prádelny a podobně.

Teď bych se chtěl ještě zastavit u kategorie uprchlíků a u zdravotního pojištění placeného za uprchlíky. Uprchlíků by mělo být zaregistrováno podle posledních údajů zhruba 380 000. Zatím podle těch informací skutečně to saldo je vyrovnané, čili co nás ti uprchlíci stojí, tak zhruba takový příjem v současnosti zase z toho zdravotního pojištění, které se za ně platí, přichází do těch pojišťoven. Čili v tuto chvíli za ty uprchlíky netratíme. Nicméně je tady hodně neznámých. Vzhledem k tomu, že ta registrace uprchlíků na těch krajských registračních centrech, na těch tak zvaných KACPU zkráceně, proběhla sice rychle, tím se chlubíme, ale svým způsobem živelně a bez získání dostatečných údajů. Takže například pokud mám správné informace, tak přes KACPU bylo ubytováno něco přes 50 000 uprchlíků a o těch my zhruba tušíme, kde by měli být. Ale když se dělá ta kontrola fyzická, tak tam často nejsou. A o tom zbytku, což je přes 300 000 lidí, to nevíme vůbec.

Teď v rámci těch - posledního zákonu lex Ukrajina se to snažíme zpřísňovat a chceme, aby se ti lidé prokazovali prohlášením o nějakém bydlišti v České republice. Ale všechno je to velmi složité. My opravdu v současnosti ani nevíme, kolik uprchlíků v České republice fyzicky máme. Je to problém. Na jednu stranu za zdravotnictví bych mohl zatleskat, protože si říkám, výborně, tak za stovky tisíc uprchlíků přijímají zdravotní pojišťovny platby za zdravotní pojištěnce jako za státní zdravotní pojištěnce. Ale úplně v klidu mě to nemůže nechávat a věřím, že to úplně v klidu nenechává ani pana ministra financí, respektive by nemělo.

Na druhou stranu tady velmi často posloucháme informace typu, že je 70 000 Ukrajinců, že už zde pracují a odvádějí zdravotní pojištění. Já jsem se snažil si to získat na zdravotní pojišťovně. A dnes jsem dostal data, že zdravotní pojištění odvádí v současnosti necelých 41 000 zdravotních pojištěnců, informace z VZP. A když bych kladl otázku, kolik to bylo před rokem, tak tu odpověď zatím tedy nemám. Ale potom prostým odečtem bychom určitě zjistili, že ten přírůstek těch pracujících Ukrajinců, kteří platí zdravotní pojištění, se může pohybovat tak někde odhadem možná mezi třiceti, čtyřiceti tisíci. Já ten kvalifikovaný odhad neumím, nevím, kolik Ukrajinců odvádělo zdravotní pojištění v loňském roce, ale určitě by to byla zajímavá informace. Takže tady vidíme, že ty informace o těch uprchlících se naprosto liší. Nikdo v podstatě nic úplně přesně neví, není to dobře podchycené.

Zdravotní problematiku uprchlíků, jejich proočkovanost proti nemocem, výskyt HIV a podobně, to nechávám stranou, protože to vůbec neberu v současnosti jako problematiku řekněme finanční. Finanční problematikou se to může stát v případě delšího pobytu a potřeba specializované léčby některých nemocí jako je to zmíněné HIV nebo třeba tuberkulóza a podobně, ale to si myslím, že v současnosti zásadním problémem není.

Co nás ale bude čekat určitě a pomůžu si tím, co dneska zveřejnila média, vyjádření pana profesora Duška, který informuje o hrozbě ještě letní vlny epidemie covidu. Zatím ten covid, pokud se někde ve větší míře vyskytuje, tak naštěstí nevyvolává zásadní klinické obrazy, které by ty lidi posílaly na jednotku intenzívní péče nebo by je bezprostředně ohrožovaly na životě. Nicméně uvidíme, jaký je vývoj. Ale to, co jsem si z toho vzal, to podstatné a to, co může souviset s ekonomikou a co by pana ministra financí mělo zajímat, je, že pan profesor Dušek předpokládá, že bude potřeba na podzim očkovat několik milionů obyvatel, respektive použít několik milionů zase očkovacích dávek. Předpokládá se, že budeme nakupovat očkovací dávky, které - budou ty preparáty již nějakým způsobem modifikovány na novou formu toho covidu a jistě to bude stát nemálo finančních prostředků.

Další důvod, proč by tam ta rezerva měla být a proč bychom měli nechat ten základ toho výpočtu pro valorizační vzorec na té úrovni té první poloviny roku 2022 čili na těch 1 967 korunách, protože my tam tu rezervu opravdu potřebujeme například pro to očkování. Navíc to očkování se týká seniorní kategorie, čili takovým oslím můstkem se vlastně týká těch lidí, za které ten stát platbu za zdravotní pojištěnce do systému odvádí nebo dává.

Já bych své vystoupení ukončil zhruba několika číslovkami. Čili minus 14 miliard pro zdravotní pojišťovny, minus 8 miliard pro Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Pro to Ministerstvo zdravotnictví České republiky to také znamená tuším minus 150 milionů pro hygienickou službu. A je to místo posílení, je to výrazné oslabení hygienické služby. Připomenu jenom, co se kolem hygienické služby odehrávalo, jak jsme všichni v době covidu se bili v prsa s tím, že je nutné tuto službu posílit. Opak se stává pravdou.

Takže když se bavíme o těch miliardách, já bych si ještě pomohl nějakou číslovkou. Konkrétně jedna okresní nemocnice menšího typu má roční obrat 1,2 miliardy. My se tady bavíme třeba o těch 4,8 miliardy toho rozdílu mezi tím vámi navrhovaným valorizačním základem a mezi tím naším. Nejsou to opravdu malé peníze. Jsou to třeba peníze, které znamenají celoroční obrat čtyř menších okresních nemocnic.

A připomínám znovu už naposledy, že nemáme vůbec zohledněný vzestup energií. Kroky, které vláda činí, tak byť teď některé kroky už byly zveřejněny, tak bych rád dostal vysvětlení, jak se to dotkne třeba spotřeby energií nemocnic, kolik na tom ušetří, vlastně jak jim pomůžeme. Chápu, že umíme pomoct jednotlivcům, tam už jsme se k něčemu dostali. Ale pomoc nemocnicím, které jsou energeticky náročné, nepřipadá tam v úvahu cokoliv vypnout, ani topení ani elektriku, tak je jedna věc. Druhá věc je, že nemáme započítanou tu šestnácti procentní, předpokládá se možná i dvaceti procentní inflaci, ta postihne ty nemocnice a zdravotnická zařízení vlastně ve všech nákupech, takže zdražení všech nákupů, které je čeká, zase není zohledněno. Takže máte to nakreslený hezky. Ono to skutečně na čísla třeba letošního roku vychází. Ale pane ministře financí, nemůže to vycházet na rok příští a další léta. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic poslanců ANO.)