prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c.

  • ANO 2011
  • Jihomoravský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 1,71. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

02.09.2022 19:39:00

Školská zařízení očekávají pomoc s krytím nákladů na energie

Školská zařízení očekávají pomoc s krytím nákladů na energie

Projev na 36. schůzi Poslanecké sněmovny 2. září 2022 – Projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky

 Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážení kolegové a kolegyně,

já bych se chtěl s vámi podívat na to, co udělala vláda za necelý rok vládnutí v resortu školství. V prvé řadě bych se soustředil na personální rovinu, kde vyměnila pana ministra Gazdíka, který se patrně zapletl do mafiánské skupiny podnikatelů a politiků vzešlých z lůna propracovaného podnikatelského projektu STAN, a který musel rezignovat zejména kvůli svým kontaktům s podnikatelem Redlem, který je podezřelý v kauze dozimetr. Ve vládě byl pak nahrazen odborníkem na ústavní právo panem poslancem Balášem, s nímž je spojena známá kauza plzeňských práv. Opět se přetřásalo Balášovo počínání na plzeňských právech, kde jako děkan umožnil studium předsedovi někdejší Unie svobody Janu Rumlovi, i když nedosáhl v přijímacím řízení požadovaného počtu bodů. Pan Baláš tehdy cíleně snížil práh pro přijetí.

Proč by měla vláda odstoupit? Určitě ne proto, že neměli štěstí ve výběru ministra školství. Spíš proto, že pod jejím vedením se také toho v rámci resortu školství v podstatě moc neudělalo. Podívejme se nejdříve, co vláda udělala v některých základních oblastech a zejména v těch, které si jako základní a strategické sama vytyčila. Podívejme se proto na stav plnění programového prohlášení vlády, kde hned v preambuli je zdůrazněna závislost budoucnosti země na rozvoji vzdělání. Ale obávám se, že vládní ministři zůstávají pouze u slov.

Vláda v programovém prohlášení klade důraz na zvýšení finančních prostředků pro školství tak, aby veřejné výdaje na vzdělání a školské služby odpovídaly poměru k HDP alespoň na úrovni průměru zemí OECD. Toto dokonce označila jako důležitý úkol vlády v preambuli části programového prohlášení. Jak se vládě v této situaci daří, vystihuje asi nejlépe výzva think tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21 s titulkem Nesnižujte výdaje na vzdělávání. V programovém prohlášení vlády je jako jeden z mála konkrétních závazků vlády udržení platů pedagogických pracovníků na 130 procentech průměrné hrubé měsíční mzdy. Od 1. 1. letošního roku došlo k navýšení platových tarifů pedagogických pracovníků plošně o 2 procenta, ve skutečnosti podle školských odborů reálné příjmy učitelů letos klesnou minimálně o 4 procenta a u nepedagogických pracovníků dokonce o 6 procent. Předevčírem odbory přišly s požadavkem na 15% růst platů od ledna 2023, vypočetly přitom, že i po tomto navýšení by pedagogové do dosahovali toliko 122 procent průměrné měsíční mzdy. Kde je tedy oněch 130 procent, ke kterým se vláda v programovém prohlášení zavázala?

Já bych tady navázal na příručku pana Daniela Minicha, také to bylo myslím předevčírem, která byla vydána a jmenuje se to Platy učitelů v roce 2021, vrchol dosažen, a co dál?, kde hovoří o tom, že v podstatě jednak říká - každopádně vláda Andreje Babiše splnila svoje programové prohlášení - 150 procent pro učitele vzhledem k roku 2017 z minulého období, víte, že to byl velmi sledovaný parametr, takže i tady pan Minich říká, že jsme splnili to, co jsme slíbili. A současně on říká - naopak současná vláda se svému programovému prohlášení vzdaluje. Má tam nějakou predikci v grafu pro rok 2022, a hovoří v podobném duchu jako odboráři předevčírem.

Když budu pokračovat, budeme se bavit o pedagogických pracovnících, je neuvěřitelné, že vláda zapomněla - v uvozovkách - na nárůst platů nepedagogických pracovníků, což jsou nejrůznější administrativní pracovníci, kuchařky, školníci, pracovníci provozu školy atd. To se snaží teď vynahradit tím, že na základě dohody s odboráři, kteří vyhrožovali vstupem do stávkové pohotovosti, jim slíbila 10% navýšení platů od letošního září, čili od tohoto měsíce.

Jako vysokoškolský učitel se zde musím také zmínit o situaci, kdy platy akademických pracovníků, myslím tím zejména platy asistentů a odborných asistentů, jsou průměrně nižší, než jsou platy středoškolských učitelů. Toto klidu na fakultách rozhodně nepřidá, zvláště když i pokladní v nejmenovaném potravinovém řetězci má mzdu vyšší.

Tady jsem se trošku dotkl platů. Pak za jednu z nejdůležitějších oblastí práce poslanců ve Sněmovně považuji legislativní oblast a co jsme zde jako poslanci v oblasti legislativy školství za dobu dnešní vlády udělali. Odpověď je jednoduchá, moc toho nebylo, protože nám vláda do Sněmovny také v podstatě moc neposlala. Za období dvou ministrů z řad politiků STAN byly schváleny dva zákony, a to zákon číslo 67/2022, o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, čili to byl ten zákon Ukrajina, a zákon číslo 26/2022, o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění covid 19.

Omlouvám se za ten hlas, ale jsem na tom podobně jako Klára Dostálová a někteří další, kteří tady byli nakaženi na levé straně. Myslím tedy hlas samozřejmě. Takže ten druhý zákon se týká toho ředitelského volna. Legislativní problémy, které souvisí se školským zákonem, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých dalších zákonů, tak ten máme v podstatě na úrovni výborů, budeme teď probírat.

Co se týká oblasti vědy a výzkumu, to jsem tady hovořil s paní ministryní a apeloval jsem na to, aby pokud možno co nejdříve tady byly podklady k té velké novele, myslím tím k zákonu 130 o vědě a výzkumu, protože ten posun ve vědě je poměrně značný a máme tady velké zpoždění. Nehovořil jsem, proto se o tom zmíním, zakládání veřejných vědeckých institucí, to považuji za problém, který už tady je hodně dlouho. Ona sama hovořila, a to jsem samozřejmě podporoval, to byl problém transferu technologií, a tak bychom tam našli hodně věcí, které je potřeba dělat. Apeluji i z této pozice na to, aby úředníci příslušného ministerstva dodali sem návrh toho zákona co nejdřív.

Jaká je situace v provozu všech školských zařízení od mateřských škol až po univerzity. Enormně rostou provozní výdaje, zejména v části energií a fakticky školy dneska neví, jak se bude situace řešit. On to možná neví ani pan ministr Síkela. Čteme v tisku, že kolem nás vlády v sousedních zemích zastropovávají ceny energií, snižují DPH jak na energie, tak na potraviny, snaží se krotit inflaci bankovními opatřeními a tak dál. A co se zde děje? V podstatě v oblasti školství nic. Vlastně ne tak úplně. Koalice nám nabízí v případě zimy ve škole garanci 18 stupňů tepla v učebnách a doporučuje si vzít jeden svetr navíc. Kdyby to nebyla pravda, tak to považuji za špatný vtip. Ale můžu pokračovat konkrétně informacemi z tisku. Tady vím, že náklady na elektrickou energii v následujícím roce 2023 ve srovnání s rokem 2021 vzrostou šestinásobně, píše Mladá fronta DNES z 29. 8. 2022. Konkrétní informace poskytli pracovníci Masarykovy univerzity, a ti říkají, že náklady na provoz v roce 2021 byly 81,5 milionu korun, v roce 2022 - to byl odhad - 201 milion korun a v roce příštím to bude 543 miliony korun. Že se to musí řešit, to je evidentní, ale nevyřešíme to tím, že budeme plést svetry, to je také evidentní.

Reprezentaci vysokých škol byl prezentován krizový scénář univerzit, protože vláda nic nepředložila, Ministerstvo školství také ne, a ten v podstatě spočívá v tom přechodu na on-line výuku, což by znamenalo, že vlastně již v průběhu tří let bychom měli, bychom měli po sobě distanční studium, což se osobně domnívám, že může mít, pravděpodobně by mělo za následek snížení kvality výuky.

Byly publikovány představy o protažení výuky do letního semestru, představa je, že v zimě by se učila teorie, až na konci letního semestru by byla praxe, a student přes léto zapomene teorii a má absolvovat praxi. Například na lékařské fakultě, ve výrobní firmě a podobně. Že to bude mít dopad na kvalitu absolventa, který z pěti či šesti let celého studia absolvuje tři roky distančního studia, to se osobně domnívám, že to tak asi bude.

Školská zařízení, nejenom univerzity, ale i ostatní očekávají pomoc v oblasti krytí nákladů na elektřinu, plyn a dalších zdrojů. Univerzity nemají dostatečné rezervy v řádech miliard korun, o rezervách ostatních školských zařízení se nemá cenu bavit, protože to je nanejvýš v milionech. Zde je jednoznačně nutná podpora vlády. A co ta dělá? Zatím mlčí. Náklady na energie se samozřejmě projeví ve zvýšení cen jídla, ve zvýšení cen ubytování na kolejích. Ty informace se pohybují kolem deseti procent. A jaká je podpora vlády? Tak, jak jsme tady slyšeli, pan ministr průmyslu Síkela chce navrhnout zastropování cen plynu na summitu ministrů až 9. září 2022. Celoevropská shoda je nejistá a my budeme zase možná měsíce čekat, co vláda vymyslí. Tuto část bych ukončil vyjádřením ministra Pavla Blažka, který tady byl za dnešek a včerejšek několikrát citován, který podle mě minulý týden správně upozornil, že uvedená ekonomická krize, nebude-li řešena, přejde v politickou krizi. A tady, milá vládo, svetr už pak nepomůže. Zpět ke školství.

Ještě bych se trochu věnoval operativním problémům v rámci resortu školství. Klasickým příkladem je situace v Cermatu. Zde byl ministrem Gazdíkem odvolán ředitel, respektive ředitelka pro špatné a neefektivní hospodaření. Cermat má prozatímního ředitele, a to exnáměstka Šnábla, člověka, který byl napojen na aktéry kauzy Dozimetr, který sice přestal být náměstkem ministra školství pro IT, nicméně na pozici prozatímního ředitele Cermatu zůstal. Očista státní správy od osob spojených s panem Redlem se tak nekoná. U Cermatu můžeme vidět rozdíl mezi proklamací stávající vlády, která ohledně digitalizace státní správy a realitou Cermatu, chcete-li digitálním pravěkem, který generuje ten Cermat, a po celé republice rozváží tuny papíru, tím myslím ty zkouškové tiskopisy. A chybovostí Cermatu v případě maturitních přijímacích a dalších zkoušek je Cermat proslulý, viz zase předvčerejší články v demokracii ohledně soudních sporů, které Cermat prohrál. A náklady na chod podle výroční zprávy Cermatu za rok 2020 činí v uvozovkách pouhých 250 milionů korun z rozpočtu Ministerstva školství.

Jako další problém, operativní, který musí Ministerstvo školství na podzim, a vlastně již dnes, řešit, je reakce na případnou podzimní epidemii covid. Předcházející vládě bylo vyčítáno, že neměla variantní scénáře řešení covid pandemie, což nebyla pravda. Některé části scénářů jsem sám zde prezentoval. A co dělá dnešní vláda? Současná vláda doposud nepředložila žádný scénář života škol v případě nástupu pandemie covid. A že covid s určitostí v nějaké formě udeří, je celkem zřejmé.

Mnoho novinářů, politických komentátorů a expertů poukazuje na marnou snahu dnešní vlády promlčet se z uvedené situace. Stará politická poučka, nechat problém vyhnít, se ukazuje jako nepoužitelná, protože se situace každý den jenom zhoršuje a profesorské moralizování vládních činitelů má stále menší účinnost. Domnívám se též, že vláda, která doposud nic neudělala v oblasti dnešní energetické a finanční krize, má jediné řešení. Položit karty a odejít co nejdříve od politického stolu. Škody již bylo napácháno dost.

Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama