To bylo super krásné, co jsme si tady odbyli. Všechno tady už bylo řečeno. Tady už všichni jenom čekáme na to hlasování. Bude to hlasování po jménech. A bude to hlasování o tom, zdali ten marasmus, který jste započali, kolegové z pětikoalice, bude mít svůj závěr. Závěr takový, ze kterého mají občané ohromný strach. Ve společnosti je velká nervozita. Proto jsem rád, že se tady bude hlasovat po jménech. Každý si hezky stoupnete a řeknete: ano, jsem proti návrhu, protože chci, aby na vás ta inflace dopadla tak, jak na vás dopadne, ta drahota, kterou jsme způsobili, ta katastrofa s energiemi, já s tím souhlasím a já tu vládu podržím. Podržíte. Každý se budete muset podívat svým sousedům do očí. To bude super. A já vám to nezávidím.
Máme takovou vládu, která mi připadá jak Švandrlíkovi Černí baroni i s tím Jasánkem. Toho tam taky najdete. Škoda, že tady teď není. (Reakce v sále.) Jasánek, ty Lipánku. Hele, podívejte se, je to neuvěřitelné, to, kam se pohybuje společnost. Všichni začínáme mít určitou obavu o ten výsledek. Ten dopad, ta hysterie ve společnosti, to napětí. A teď budeme o tom hlasovat a vy každý budete muset říct, že s tím souhlasíte, že s tím, co přijde na ty lidi na podzim - nemůžete to hodit na Putina nebo na Babiše, to už prostě nejde, lidi už tomu nevěří.
Ten projev, který pan předseda vlády tady řekl, měl ho perfektně připravený, kdyby ho šel říct v sobotu na Václavák, já nevím, jestli by to ti lidé pochopili. Nemyslím si. Nemyslím si. Já mám obavu. Lidé píší samozřejmě, jak jsou vystresované samoživitelky, jak jsou vystresované nízkopříjmové rodiny. Ale, přátelé, nejhorší je, že už se bavíte s lidmi, kterým ne že by jim chyběly peníze, mají jich poměrně dost, ale i oni už začínají mít. Střední třída začíná mít obavy o budoucnost, o ten vývoj. A my neseme spoluzodpovědnost. A každý tady budeme muset zvednout - jsem chtěl říct zadek, ale to se neříká tady ve Sněmovně, že jo, tady je všechno takové vznešené - tak si stoupnout a říct: jsem pro, nebo proti tomu, aby pokračovalo tahleta vláda Černých baronů. Ten Švandrlík to napsal přesně - i s tím Jasánkem tady vykřikujícím bojovníkem.
Víte, já jsem byl několikrát v Drážďanech. Tam mi říkali, tady to jsou extremisti. Já byl... Ať mi řeknou tadyhleti bojovníci... Já jsem byl několikrát v Drážďanech na demonstraci proti nacistům, proti Nazi na jaře, když jsou tam... Tam byli jiní Piráti. Ti nechtěli žádnou válku. Byli pacifisti. Tady ti kluci a holky, co tady... Jediná pirátská moudra jsou, že mají vládní limuzínu. A jsou čtyři. Ty jo, to je pecka. To se musí člověk smát. Ale dobře, řekli si o to sami. Členská základna je otázka asi jiná.
My teď budeme po jménech společnosti říkat, že s tím, co přijde, souhlasíme, nebo nesouhlasíme. To je ta odpovědnost. Teď konkrétně každý z nás vezme na sebe odpovědnost za to, co tu řekne, protože to, co řekne a jak to podrží, to bude ten dopad v tom listopadu, to budou ty Vánoce, to jaro to bude. To si myslím, že je pro nás pro všechny asi to nejtěžší. A pro poslance z pětikoalice je to těžké. Já to vím. Já jsem tady taky kolikrát musel hlasovat v minulosti. Velmi složitě jsem se se svým svědomím vyrovnával, až jsem z toho musel vyskočit, protože jsem třicet let budoval stranu, která měla hájit práva pracujících lidí. A tam se o žádném genderismu a já nevím těch fanatických ideologických záležitostech nemluvilo. A dneska už ta strana tady není, protože ji položili. Tak je to pro nás každého těžké, kdo máme to svědomí a chceme v politice dělat něco pro tu společnost.
Pro mě je na prvním místě Česká republika a český občan. Pro nás je strašně důležité, abychom vycházeli dobře s národy jak na východě, tak na západě. A že se to nedá? No, dá se to. Podívejte se na Maďary. Podívejte se na Bulhary. Prostě oni se musejí postarat především o tu svoji zemi.
A proto si myslím, že až teď budeme hlasovat, přemýšlejme nad sebou, nad sebou osobně, protože to bude naše hlasování, ale také nad tím, proč tady jsme. A jsme tu proto, že nás zvolili třeba naši sousedé, se kterými se denně potkáváme. Každý jsme odněkud. Takže vzhůru do toho hlasování, ať to máme za sebou.
