Děkuji za slovo, dobrý den, vážení kolegové, vážené kolegyně. Já jsem jednou ze spolupředkladatele pozměňovacího návrhu na zvýšení příspěvku na mobilitu, a proto bych se ráda vyjádřila k němu. Dovolte mi, abych se jako člověk, který se celý svůj profesní život věnuje sociální problematice, zde vyjádřila pár poznámkami k tomuto tématu.

Považuji to za velmi důležité. I proto, že tato vláda o sobě říká, že je pravicová, ale já se domnívám, že ve skutečnosti je spíše přezíravá.

Je rok po volbách a my si můžeme udělat takovou malou inventuru toho, čeho vláda dosáhla. Nechci to opakovat pořád dokola, ale zdá se mi to vhodné zde zmínit. Máme jednu z nejvyšších inflací v České republice. Máme druhou nejdražší elektřinu v Evropské unii. Máme šestý nejdražší plyn a jedny z nejdražších pohonných hmot v Evropské unii. Na druhou stranu zde však máme podle mezinárodní poradenské společnosti Bruegel vládu, která pomáhá lidem a firmám skoro nejméně z celé Evropské unie. Respektuji a uvědomuji si, že to vláda nemá jednoduché. Ostatně fakt, že schodek v letošním roce přesáhne 375 miliard korun, mluví za všechno. Na příští rok plánujete schodek téměř 500 miliard korun. A celkově už teď je jasné, že Česko zadluží tato vláda o více než bilion korun.

Já neříkám tato čísla proto, že bych chtěla stejně jako Národní rozpočtová rada kritizovat současného ministra financí. Říkám to proto, že to hezky ukazuje uvažování této vlády, která na jednu stranu utrácí miliardy korun, ale pokud přijde na to přidat opravdu potřebným, tak na to nejsou peníze.

Debata o tom, jestli zvýšíme lidem příspěvek na mobilitu z 550 na 900 nebo podle našeho návrhu, ke kterému se určitě bude více vyjadřovat pan kolega Juchelka, na 2 000 korun, není, jak už jsem řekla ničím jiným než přezíravostí této vlády. Na jednu stranu dostanou na příspěvek na elektřinu a plyn lidé, kteří si tím vytápí bazény, sauny, a na druhou stranu se tu dohadujeme nad tím, jestli máme přidat pár stovek lidem, jejichž příjmy na domácnost jsou hluboce pod celostátním průměrem. A to v situaci, kdy -znovu opakuji - čelíme jedné z největších inflací v Evropské unii. Omlouvám se, ale chtít šetřit na těchto lidech je opravdu špatná sociální politika.

Když jsme tento vládní návrh projednávali ve výboru pro sociální politiku, tak bylo konstatováno, že navýšení o 350 korun pokrývá navýšení pohonných hmot. A že sami koaliční politici jsou si vědomi toho, že by se tento příspěvek do budoucna měl koncepčně změnit. Ale teď jsme tady a teď. Všichni víme, že se zhoršuje dostupnost zdravotní péče, že tito lidé musí jezdit na odborná vyšetření, musí jezdit na rehabilitace. Zkrátka oni si nemohou říct nepojedu, ušetřím. Oni jet musí. A na zvýšení pohonných hmot reagujeme až nyní, a to je opravdu málo a pozdě.

Já bych asi očekávala, že by pan ministr přišel a řekl: Chápu návrh opozice, ale proto, abychom ho mohli akceptovat, tak by se podmínky čerpání této dávky musely změnit.

Zkrátka bych byla ráda, kdyby ministr práce a sociálních věcí přišel s nějakým řešením, jak zabránit neoprávněnému čerpání této podpory. A místo toho se přichází s tím, že 900 korun musí stačit. Já chápu, že ministři netankují, ale víte někdo, že za tuto částku nevezmete ani jednu plnou nádrž? Respektive, že tato částka stačí na 22 litrů benzínu a 20 litrů nafty?

Minimálně poslancům z Jihomoravského kraje přišel mail od matky samoživitelky, která nám napsala, že si nemůže přivydělat, že je se synem sama a já vám teď ocituji krátkou část z tohoto mailu. Píše: "Dovolte mi, abych se vám představila, jmenuji se Lenka Smutná, jsem z Brna a starám se sama o syna s těžkým kombinovaným postižením, mentálním i pohybovým. Vím, doba je velmi těžká, vše se změnilo. Není člověka, rodiny, zaměstnání, kde by nepocítili změny této doby. Věřím, že zvládnout zmírnit dopady je velmi náročné a obtížné, ale moc vás prosím, pomozte i těm, kteří se bez auta nikam nedostanou.

Nemohu pracovat. Celý den se sama starám o synka a dělám to s vírou a snahou dělat to dobře. Ale večer prostě padáte únavou. Je nás více, co nechodíme do práce, protože to prostě nejde si přivydělat. Moc vás prosím za nás za všechny, co žijeme sami a staráme se o zdravotně postižené a zastupujeme je. Prosím vás za ty, kterým nohy neslouží a jejich mobilita je jiná než vaše. Prosím vás o podporu a pochopení. Vím, že jsem jen jedna, ale je nás víc. Stávkovat nebo jinak se projevit neumíme. Nemůžeme, jsme u svých milovaných; jiných, než jsou ostatní, a přitom stejní."

A je tu ještě jedna věc. Podobně jako v případě důchodu i zde je třeba myslet na to, že tito lidé museli benzín a naftu čerpat už v době, kdy ty ceny byly daleko šílenější než teď a i tehdy si museli vystačit s onou pětistovkou. A jak si vystačili? Měli vyšší náklady na bydlení, energie a potraviny. To znamená, že často šli se svými úsporami až na dno. I proto si myslím, že náš návrh zvýšit příspěvek na mobilitu na 2 000 korun není ani přehnaný, ani nerozumný.

Možná je tu jeden rozdíl mezi vládou a námi. Zatímco vláda nastavila tuto podporu na úroveň živoření, hnutí ANO zastává názor, že všichni mají nárok na důstojný život. Děkuji vám za pozornost.