V Olomouci 30.6.2012
Přátelé, vlastenci,
myslím, že si mohu dovolit vás takto oslovit, neboť předpokládám, že se zde sešli jen samí čestní a poctiví lidé s přesvědčením, že je v jejich moci změnit životní podmínky v této malé, ale krásné zemi. Když už ne pro sebe, tak zcela určitě alespoň pro naše děti či vnoučata. Je nám všem jasné, že se vládnoucí třída nebo strana nebo nějaká koaliční smečka jen tak lehce nedá. Ale my nepolevíme a budeme bojovat všemi prostředky, které nám umožňuje tento „právní“ stát.
Nepodporuji a doufám, že ani vy ne, nějaké bojůvky a neorganizované výpady proti cikánům. Naše snaha o zlepšení života v této zemi nesmí být zaměřena jen jedním směrem a to směrem k cikánům. To možná bylo dříve, ale dnes nás šmahem odsoudí i lidé, kteří by se k nám jinak přidali. Pokud ale vidí jen bandu splašených skinheadů nebo prostě jen uřvaných násilníků s logem DSSS na hrudi či na vlajce, tak od nás dají ruce pryč. I když v podstatě s nimi budou souhlasit.
Jenže tichý souhlas nám nepomůže v našem boji. My potřebujeme jak členskou základnu, tak sympatizanty. I ty se nám podaří časem přesvědčit, že naše dílo je dobré a hlavně, že jsme čestní a poctiví lidé. Je nám jistě všem jasné, že mínění davu nezlomíme ze dne na den a nemůžeme očekávat, že se najednou všichni pohrnou k podzimním volbám a budou hromadně zaškrtávat členy DSSS. To je opravdu utopie. Myslím, že musíme společně vymyslet, jak zviditelnit stranu v tom pozitivním smyslu. Nosnými pilíři by měly být vlastenectví, národní hrdost a soutěžení.
Dnes musíme konat jinak, více společensky. Objevovat se ve skupinách při obecních, městských a jiných kulturních akcích. Ne s vlajkami, ne s bombry a holými hlavami, nýbrž s nářadím, nástroji a hlavně ukázněně. Vystupovat jako jeden muž (obrazně řečeno), to je dnes to, co lidi zaujme a začnou se o nás zajímat. Časem zjistí, že to nejsou ti samí, co pobíhají po jejich městě, obci či zahradě a honí se s cikány, ale že jsou to slušní a poctiví lidé, kterým není lhostejné jejich okolí ve kterém žijí.
Ano, máte pravdu, chtělo by to sponzory. Jenže zase narážíme na špatnou pověst Dělnické strany sociální spravedlnosti. Dokud se v očích veřejnosti a podnikatelů neočistíme a nezačneme se chovat zodpovědně, nedají nám ani korunu. Nikdo nemůže změnit zaběhlý a drtící systém jen sám bez pomoci davu. To už zkoušeli mnozí, kteří se ve vládě země vystřídali.
Je potřeba začít odspodu (protože odsud přicházejí vůdcové nahoru) a nebýt slepí, hluší a němí. Je jasné, že rozpoznat charakter člověka a jeho pravý úmysl nebude a není jednoduché, ale to je na každém jednotlivci, jak se srovná se svým svědomím. Takoví, kteří to nemyslí vážně a chtějí se jen vézt, budou bez milosti vyloučeni z našich řad, takové nechceme. My potřebujeme lidi čestné a oddané myšlence sjednocení strany a vlasti pod pevná křídla opravdu poctivé vládnoucí třídy.
Já chci žít v zemi, kde platí zákony pro každého úplně stejně. Jsou jasné a každý občan ví co ho čeká, když zákon poruší. Dnes už dávno neplatí, že neznalost zákona neomlouvá. V dnešní změti na míru vyráběných předpisů a zákonů se nevyznají ani právníci. A to co nám diktují z Bruselu? To je většinou snůška nesmyslů.
My musíme dosáhnout toho, abychom se vrátili do doby, kdy jsme byli téměř soběstační v mnoha průmyslových odvětvích a v zemědělství. Průmysl je rozprodán a v čem jsme byli konkurenceschopní, tak to už dávno nemáme. Zemědělci už dávno bijí na poplach, ale to nikoho nezajímá. Úrodná půda se prodává jako stavební pozemky a na tom co zbývá se pěstuje řepka. A to je taky moc špatně, pro půdu. Ne, my potřebujeme svoje plodiny, svoje produkty a pak můžeme dovážet banány a pomeranče. Jen se musíme zbavit nadvlády velkých obchodních korporací a začít podporovat malé živnostníky a řemeslníky. A tím se dostávám k dalšímu problému.
Tím je převzdělanost národa a lpění na cáru papíru. Já osobně si myslím, že není až tak důležité na co mám papír, ale důležité je to co umím a čím mohu být společnosti prospěšný. Jenže většina lidí je tak zmanipulovaná médii, že nechce slyšet, že by děti dali do učení. A to je pro budoucnost naší vlasti také moc špatné, protože, když zde nebude dostatek manuálně zručných řemeslníků, tak se stane co? Stane se to, že se sem budou cpát různé jiné národy a ve finále nám seberou i naši národní hrdost a pýchu na to, že jsme Češi. Vždyť ještě před nedávnem jsme byli hrdí na to, že jsme Češi, jen si vzpomeňte na 17. listopad 1989. To jsme byli všichni vlastenci a dnes? Jen hrstka oddaných a věrných.
Proto si myslím, že je důležité dělnickou stranu prezentovat jako stranu dělníků a pracujících. Víte, je mi jedno, jestli bude v naší zemi pár tisíc Vietnamců, Japonců, Číňanů, Slováků, Rusů nebo cikánů či nějakých jiných národností. S tím problém opravdu nemám, ale mám obrovský a nepřekonatelný problém s tím, když se mi v mé zemi, v mé rodné vlasti někdo snaží vecpat svoji kulturu, svoji politiku a svoji touhu po moci.
Vadí mi, když jsou komunity, které jen tahají ze státu, potažmo ze mě i z vás jen peníze a výhody. A to samozřejmě nemluvím jen o cikánech, kteří jsou nejvíc vidět, protože si na tomto systému založili svoje živobytí. A nelze se jim divit, tomuhle darovacímu systému se přizpůsobili opravdu obdivuhodně rychle. Ale vidím i jiné darmožrouty jako jsou různé církve a uskupení. Já pro sebe od státu nic nežádám, ale taky, alespoň v současné době, státu nic nedaruji bez boje. A tohle všechno a mnohem víc můžeme změnit právě my.
Jak správně podotkli někteří z vás, náš boj je roztříštěný a každý se nějak snaží stranu prezentovat po svém a na svou pěst. Je třeba, dle mého názoru, zjednodušit volební program tak, aby byl naprosto srozumitelný i tomu poslednímu dělníkovi u míchačky. To asi v našich podmínkách, které nám vedení země nastolilo, budeme muset udělat sami.
Já jsem si dovolil připravit tento program tak, jak si myslím, že to lidi snáz pochopí. Samozřejmě zůstávám věrný nosné myšlence a přesné znění celého programu si může každý přečíst na webu Dělnické strany sociální spravedlnosti. Je třeba se sjednotit a to by mělo dělat naše vedení za vydatné pomoci členů.
Ptejte se, co můžete udělat pro svou vlast a pro budoucnost našich dětí a jejich dětí. Teď přichází čas, aby ti, kteří jsou opravdu ryzí ve svém přesvědčení, vyjádřili jasně a veřejně své postoje a pustili se do boje se smečkou darebáků, která se nás pokouší zlikvidovat.
Nevzdávejte tento boj, neboť jen ten kdo vytrvá, má naději ve vítězství.
Marek Vozdecký, předseda MO DSSS Olomoucko, dsss.olomouc@email.cz
