Ne, ne. Muži se nemění a hulvát je hulvát a hulvátem zůstane, i když se může chvilku před svatbou přetvařovat. Jenže přetvářka se pozná a pravá tvář muže se zjistí velmi snadno. To ale musí žena chtít. A musí si jeho hulvátství připustit.
Je, bohužel, mnoho žen, které hrubé chování mužů běžně tolerují s tím, že "ke mě se tak nechová" nebo v bláhovém opojení, že to bylo výjimečné, že takový není atd. Výmluvy a ospravedlňování nebere konce.
Opravdu je některá žena ochotná věřit tomu, že toto bude milující muž, který si váží své ženy a jeho cílem je udělat ji a svou rodinu šťastnou?
Opravdu je některá žena ochotná věřit tomu, že rodina, z níž takový muž vzešel, je tou, ke které by chtěla patřit a vychovávat v ní své děti?
Opravdu je některá žena ochotná věřit tomu, že jednou nebude tou krávou ona?
Setkávám se s nevhodným chováním mužů k ženám stále, v obchodě, na kulturních a sportovních akcích, v dopravních prostředcích atd., a vždy je ženami, kterých se to týká, bez problémů tolerováno. Ženy mlčí a chovají se tak, jako by se nic nestalo. Těžko se potom můžou dožadovat nějaké satisfakce od neziskovek nebo úřadů, když se takový muž chová nevhodně i v ložnici. Ano, narážím na to stále feministkami omílané "znásilnění manželem", které je u nás údajně podceňovaným mužským prohřeškem.
Ne, ne. To, co je u nás hodně podceňované, je hulvátské chování mužů vůči ženám, samotnými ženami.
