„Navrhovaná opatření směřují ke zjednodušení a zrychlení rozvodu manželství a úpravy poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. Rozvod by měl být rychlejší a zároveň levnější a ideálně také přátelštější,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek a dodal: „Chtěl bych poděkovat paní poslankyni Evě Decroix za velmi dobrou spolupráci při přípravě návrhu zákona.“
Návrh reformy rozvodů
U rozvodů se navrhují následující opatření:
- Zrušit obecný požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství.
- Sloučit řízení rozvodové a opatrovnické, takže v případě shody manželů, kteří mají nezletilé dítě, bude možné rozvést manželství rychleji v rámci jednoho řízení, namísto dvou dosavadních.
- Pokud se manželé na všem dohodnou, měl by být proces rozvodu manželství jednodušší. Upouští se například od povinného výslechu manželů.
I nadále by mělo platit, že pokud se manželé chtějí rozvést, musí o poměrech dítěte pro dobu po rozvodu nejprve rozhodnout soud, to i v případě smluveného rozvodu. Obligatorní schvalování dohody o poměrech dítěte soudem zůstává zachováno.
Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem v řízení týkajícím se úpravy jeho poměrů a v řízení péče soudu o nezletilé obecně by již nadále nemělo být obligatorní, pokud soud neshledá střet zájmů mezi rodičem a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů.
Nastavení soudních poplatků má podpořit smírné a rychlé způsoby řešení záležitostí manželů a dítěte.
Navrhuje se zrušit rozlišování forem péče o dítě na péči společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. V této souvislosti se již nebude rozlišovat rodič, jenž má dítě v péči (tzv. rezidentní rodič), a rodič, který má pouze právo styku s dítětem (tzv. nerezidentní rodič). Řízení o úpravě poměrů dítěte by nemělo být redukováno na boj o název modelu péče o dítě, resp. o zachování péče jednoho rodiče i v případech, kdy je zároveň stanoven velmi široký rozsah styku druhého rodiče odpovídající již spíše asymetrické střídavé péči. Jelikož rozvod manželství nemá žádný vliv na rodičovskou odpovědnost, měli by o dítě i nadále pečovat oba rodiče.
Nepřijatelnost tělesného trestání dětí
Evropský výbor pro sociální práva shledal, že v českém právním řádu není výslovně ani prostřednictvím jasné a přesné judikatury zakotvena nepřijatelnost všech forem tělesných trestů na dětech, které mohou ovlivnit jejich fyzickou integritu, důstojnost, rozvoj a duševní pohodu. Zákonná úprava tedy výslovně nezakazuje tělesné tresty z výchovných důvodů a postihuje jen takové, které dosáhnou zvláštního stupně závažnosti, čímž Česká republika porušuje článek 17 Evropské sociální charty.
„Tělesné tresty dětí jsou v rozporu s lidskou důstojností. Jsou nepřijatelné, a to i v domácím prostředí. Česká republika patří k posledním zemím Evropské unie bez jasného legislativního zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání," vysvětluje Pavel Blažek.
Podoba právní úpravy v občanském zákoníku:
- Cílem je podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků než tělesných trestů.
- Rozhodnutí je implementováno deklaratorní právní úpravou, nikoli zavedením nových postihů pro rodiče, kteří se ojediněle k fyzickému usměrnění dítěte uchýlí.
- Občanský zákoník již nyní při úpravě vztahu dítěte a rodiče obsahuje ustanovení, která nemají povahu právního pravidla vymáhaného pod hrozbou sankce, ale představují spíše deklaraci určitého cílového, chtěného stavu. Například „rodiče mají být všestranně příkladem svým dětem" nebo „dítě je povinno dbát svých rodičů". Obdobným způsobem se navrhuje zakotvit nepřijatelnost tělesného i psychického trestání dětí.
- Souběžně by měla být přijata nelegislativní opatření v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, jakými jsou osvěta, kampaně k pozitivnímu rodičovství a zejména dostupné podpůrné služby pro rodiče a děti.
