Jménem svazku obcí Křivoklátska, který sdružuje 29 obcí, které většinově nesouhlasí s vyhlášením tohoto Národního parku Křivoklátsko, si dovolím uvést sumarizaci některých důležitých informací o stavu vládního návrhu novely zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který se nyní nachází již ve druhém čtení a doposud nebyly ze strany předkladatele vypořádány odborné argumenty, a to nejenom ke zřízení tohoto národního parku, ale i k celé filozofii současných národních parků a jejich řízení.

Pan ministr Hladík při předložení návrhu tohoto zákona uvedl - cituji: "Příroda Křivoklátska svým rozsahem biotopu je unikátní. Zatím není chráněn na úrovni národního parku takovýto druh biotopu... Jde především o rozmanitost zdejší krajiny, rozsáhlého vnitrozemského komplexu, převážně listnatého lesa nižších poloh, kde poměrně malé území obývá řada druhů rostlin, živočichů a hub. Celá řada z nich je chráněná, i zvláště chráněné druhy se zde nacházejí."

Nicméně podle definice národního parku uvedené v § 15 zákona nejsou biotopy hodnocením přirozenosti. Biotopy řeší takzvaně přirozenou druhovou skladbu, tedy zda daný porost v té části území s ohledem na půdní a jiné faktory tam skutečně patří. Od toho se definuje pojem přírodní a nepřírodní. Z materiálu Národního lesnického institutu týkajícího se mapy biotopů v území navrhovaného národního parku je zřejmý vysoký výskyt biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem, a nejedná se tak o přirozené nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy.

Z hlediska stupňů přirozenosti lesních porostů v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko výrazně převyšují nepůvodní lesy a malý je podíl přírodně blízkých lesů - jsou to asi necelé 4 procenta. Navrhované území tedy nesplňuje zákonnou podmínku pro vznik národního parku, která je uvedena v § 15 zákona - cituji: "Národní park jsou rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového lze vyhlásit za národní parky." 

Ministerstvo životního prostředí často uvádí, že území Křivoklátska má potenciál pro naplnění těchto podmínek, ale dle citace zákona se nehovoří o potenciálu území, zda jsou jednoznačně definovány podmínky výchozího stavu tohoto území. A já se ptám, jak chce parlament vyhlásit národní park, když nesplňuje zákonné podmínky a parametry? Prosím, na základě jaké metodiky tedy zjistilo Ministerstvo životního prostředí naplnění § 15 - přirozené a člověkem málo pozměněné ekosystémy versus biotopy, potenciál versus současný stav území? 

Z právního pohledu by se mohlo namítat, že takové vyhlášení národního parku je v rozporu se zákonem. Přesné dodržování zákona je totiž klíčové pro důvěru veřejnosti a zainteresovaných stran. Pokud se v praxi vyskytují případy, které nerespektují stanovená pravidla, může to vést k občanské nespokojenosti a zpochybnění autority ochrany přírody. Jak je zaručena právní jistota občanů této země, když Parlament České republiky nerespektuje naplnění litery zákona? Místo chránění přírody je zde asi jen pouze politický zájem vytvořit nový úřad s nadměrnou finanční zátěží pro státní rozpočet. Stát se snaží redukovat úřednická místa a tímto postupem naopak navyšuje počet úředních míst s dalšími mzdovými náklady. Stát se snaží i náklady na národní park, které mají být převážně hrazeny ze státního rozpočtu a částečně z těžby dřeva, a to především z takzvaně nepůvodních dřevin, což je smrk a modřín, kde nebude docházet po jejich vykácení k umělé obnově výsadbou, ale bude vše ponecháno přírodním procesům.

Krajina už nebude taková, jakou ji známe. Lesy v národním parku budou v cílovém stavu minimálně ze 75 procent ponechány přírodním procesům a les bude plnit pouze ekologickou funkci. Bude docházet k velkoplošnému hroucení ekosystémů a paradoxně i ke snižování biodiverzity. Les už nebude takový, jak ho známe dnes. 

V případě vyhlášení Národního parku Křivoklátsko bude celá oblast vyjmuta z mezinárodní sítě modelových lesů, kam byla zařazena v roce 2017, jejímž cílem je udržení principu trvalé udržitelnosti a prezentace České republiky úrovní managementu krajiny. 

Území navrhovaného národního parku je součástí biosférické rezervace UNESCO od roku 1977. Od tradičních rezervací se tyto biosférické liší tím, že nejsou zaměřeny pouze na ochranu přírody, ale respektují a podporují ty lidské činnosti v krajině, které vedou k jejímu pozitivnímu, trvale udržitelnému využití a rozvoji. V praxi je tedy ochrana biodiverzity z pohledu filozofie založená na využívání každodenních, rozumných a udržitelných aktivit člověka, kdy se její obyvatelé stávají jejími strážci, kteří využívají a chrání jejich hodnoty. Vznikem národního parku by byla jedna z hlavních funkcí biosférické rezervace, a to podpora trvale udržitelného ekonomického rozvoje, významně upozaděna. Stojí-li samotný záměr na nepodložených podkladech. Je velmi pravděpodobné, že chybný bude i samotný přístup případného nového správce.

Vyhlášení parku nás ani nějak neposune vůči závazkům Evropské unie, kterými neustále argumentuje předkladatel zákona pan ministr Hladík. Území zvažovaného parku se nachází z 98 procent v první a druhé zóně Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Návrh přístupu České republiky k naplňování cílů směrnice Evropské unie uvádí, že v podmínkách České republiky lze za kategorie naplňující tyto požadavky požadovat všechna maloplošná zvláště chráněná území první zóny chráněné krajinné oblasti. A dále je možné přislíbit přísnou ochranu na plochách druhých zón stávajících chráněných krajinných oblastí. 

To, co je skutečně cenné a nejblíže parametrům zóny přírodní, jsou dnes národní přírodní rezervace, které jsou už dnes bezzásahové. A varianta rozšíření národní přírodní rezervace je již zpracována. Zpráva RIA zároveň zcela opomíjí variantu vyhlášení přímo řízeného účelového lesního závodu Křivoklát se speciálním zaměřením na ochranu přírody a podporu mimoprodukčních funkcí lesů v cenné krajině Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Takové řešení také již existuje, je detailně zpracováno ze strany Lesů České republiky, nevyhlašuje se zákonem, nýbrž organizačním opatřením. Nezatížilo by státní pokladnu výdaji, navazovalo by na lesnickou tradici regionů a mělo by i podporu dotčených obcí. 

Všechny podklady se však zatím omezují jen na účelovou propagaci vyhlášení národního parku bez ohledu na vhodnost, efektivitu nebo náklady. Vlastně jde jen o to, založit další státní úřad s více než 70 zaměstnanci, který má podstatnou část příjmů stejně postavenou na těžbě a prodeji dříví, i když právě to se stávajícímu managementu vytýká.

Vyhlášení národního parku zároveň zpřísní a omezí možnost vstupu do krajiny. Zatímco v rámci chráněné krajinné oblasti smí cyklisté jezdit na kole po všech lesních cestách, s výjimkou těch národních přírodních rezervací, v národním parku smějí cyklisté jezdit pouze po cestách vyhrazených. Které cesty vyhrazeny budou, není v záměru na vyhlášení parku ale doposud nikde definováno. Bude se to řešit opatřením obecné povahy. Je ale téměř jisté, že možnosti se zredukují.

A to samé se týká splavnosti řeky Berounky procházející parkem. Možnost zakotvit splavnost v bližších ochranných podmínkách přímo v zákoně ale ministerstvo odmítá, stejně tak jako umožnit cyklojízdu po lesních cestách v zóně soustředěné péče a kulturní krajiny. A co se týče pohybu pěších, dojde nejspíš k částečnému omezení rovněž, byť výrazně menšímu. 

Ve správě RIA se ale uvádí, že klidová území se zákazem vstupu se předpokládají na území stávajících národních rezervací a přírodních rezervací, nicméně do drtivé většiny přírodní rezervace se nyní na Křivoklátsku vstupovat smí, a to se tedy změní. Nemělo by přece docházet k napadání principů demokracie v České republice, jejíž pilířem je i princip územní samosprávy. Zákon o ochraně přírody a krajiny nereflektuje práva obcí a občanů na těchto územích žijících, vytváří podhoubí pro vznik požárního nebezpečí, zhoršuje příznivé životní prostředí občanů tím, že nechrání lesy a obsahuje řadu nedemokratických prvků. 

Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko představuje obrovské bezpečnostní riziko z pohledu nebezpečí vzniku požárů. 

Zároveň mně dovolte připomenout, že v uplynulých týdnech proběhla jednání i ve výborech Poslanecké sněmovny. Ve výboru pro životní prostředí jako garančním, hospodářském a výboru pro bezpečnost, kde se z řad členů také ozýval výrazný nesouhlas k tomuto návrhu a ten velmi silný nesouhlas zde na plénu Sněmovny slyšíme také zde již několikátý den v rámci projednávání tohoto čtení. 

Děkuji za pozornost.