Nová pravidla zavádějí jednotný rámec pro to, jak členské státy prověřují zahraniční investice do oblastí jako jsou energetika, média, volební infrastruktura, umělá inteligence nebo dopravní uzly. Gregorová prosadila mimo jiné i důslednější hodnocení rizik, jasnější vymezení chráněných odvětví a sjednocení pravidel napříč členskými státy, kdy některé aplikovaly vlastní přísnou kontrolu, zatímco jiné podobný zákon vůbec nemají.

„Doteď jsme umožňovali, aby si autoritářské režimy vybíraly ten nejslabší členský stát s nejmírnějšími pravidly a tím obešly zbytek Unie. Nově budou mít všechny státy povinnost chránit strategická odvětví – nejen samy sebe, ale i své sousedy,“ zdůraznila Gregorová. 

Významnou změnou je i posílení role Evropské komise, která bude mít pravomoc vyšetřovat podezřelé investice a vydávat závazná stanoviska.

„Komise dostává do ruky silnější nástroje, ale je to potřeba – členské státy musí mít nejen podporu, ale i dohled. Nejde o omezování jejich suverenity, ale o společnou obranu proti zneužívání našich slabin. Každý stát má jinou kapacitu i politickou vůli řešit tyto otázky s potřebnou důsledností. Když se někde otevřou vrátka autoritářskému kapitálu, dopad to může mít na celou Unii. Posílení pravomocí Komise je proto logický krok – je to pojistka, že žádný členský stát nebude slabinou celé Evropy,““ dodala Gregorová. 

Parlamentní pozice se nyní stává základem pro vyjednávání s členskými státy, která proběhnou v rámci tzv. trialogů. Cílem je dosáhnout dohody na finálním znění legislativy, která by Unii poskytla dlouhodobě funkční systém obrany proti nepřátelskému zahraničnímu vlivu a zvýšit její ekonomickou bezpečnost.