Zákony 325 z roku 1999, to je zákon o azylu, a 326/99 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, byly mimochodem přijímány jako součást obrovského balíku zákonů podmiňujících vstup České republiky do Evropské unie. Zákony byly tehdy připravovány špičkovými odborníky Ministerstva vnitra za pomoci expertů ze Spolkové republiky Německo, konkrétně bavorského Ministerstva vnitra. Tyhlety věci byly připravovány špičkovými odborníky a jsou kvalitní. Jistěže lze nalézt ustanovení, která po letech zkušeností lze upřesnit nebo zpřísnit, a v tomto smyslu jsou předkládány s potřebným odůvodněním i pozměňovací návrhy k návrhu tisku 931. Ale rozhodně nelze říci, že novelizace těchto nebo dalších v tisku 931 dotčených zákonů bude mít významný vliv na bezpečnost či jiné sféry života v České republice.
Skutečnost, že tisk 931 není předlohou vládní, ale poslaneckou, napovídá, že v popředí stojí předvolební sebeprezentace předkladatelů a odvedení pozornosti od skutečného rizika pro Českou republiku, kterým je podrobení se takzvanému migračnímu paktu. Je třeba si uvědomit, že narušení demografické struktury České republiky populací s diametrálně odlišným hodnotovým žebříčkem a odmítajícím naše hodnoty by mělo trvalý a nevratný dopad na naši společnost nejen v oblasti bezpečnosti, ale i zdravotnictví, sociální, ekonomické i kulturní oblasti. Je třeba připomenout, že vláda Andreje Babiše dokázala uhájit demografickou strukturu naší země v době dosud největší migrační krize po roce 2015 reálně cíleného importu populace s diametrálně odlišnými hodnotovými žebříčky, zatímco naše současná vláda podpisem Víta Rakušana si podepsala importérům této populace do České republiky vlastně jakýsi bianco šek. Pokud dojde v důsledku tohoto podpisu k narušení této demografické struktury České republiky, nebude otázkou, zda v naší republice dojde ke střetu nekompatibilních civilizací, ale pouze, kdy se to stane. A my už to na západ od nás vidíme, kdo byl před 30 lety ve Francii a pojede tam dnes, kdo byl v Belgii, Holandsku a podobně. Česká republika má stále ještě šanci. Je třeba připomenout, že nyní došlo ke zničení Sýrie jako státu a předání jeho území různorodým uskupením, ne nepodobným Islámskému státu. To pochopitelně může kdykoliv iniciovat další exodus z této oblasti světa jak skutečných uprchlíků, tak ekonomických migrantů, ale i teroristů a zločinců. Česká republika nemůže být v pozici, kdy výše uvedenou směs populace dostane v rámci onoho takzvaného migračního paktu přidělenu jako kvótu, ani nesmí být obětí, kdy bude za odmítnuté migranty platit výpalné.
Pozměňovací návrhy poslanců ANO nejsou předkládány jako fíkový list, či chcete-li náplast na fatální chybu, kterou Vít Rakušan a vláda České republiky učinili přijetím migračního paktu. Jsou předkládány jako snaha ochránit co možná nejvíce občany České republiky před důsledky nežádoucí migrace. ANO trvá na odmítnutí současné vládní migrační politiky. ANO proti migračnímu paktu bude vyvíjet veškeré úsilí pro jeho zrušení, jeho nahrazení nebo minimálně o prosazení zásadních úprav s odstraněním povinných kvót a výpalného.
Nyní mi dovolte, abych odůvodnil a představil náš poslanecký návrh, který předkládá Jiří Mašek, Robert Králíček, Hubert Lang, Petr Sadovský, Pavel Růžička a Drahoslav Ryba. Pozměňovací návrh je v systému pod číslem 6779 a má následující obsah.
V první části jde o vložení nového § 3e o povinnosti žadatele spolupracovat. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je nově povinen plně spolupracovat zejména s ministerstvem a s policií a co nejdříve ministerstvu předložit veškeré dokumenty důležité pro posouzení žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ten moment spolupráce je tam nový a je velmi důležitý.
V části dvě je potom zkrácení obecné lhůty pro podání žaloby. Tam jde o zkrácení lhůty z jednoho měsíce na 15 dnů. Odůvodněním je návrat k právní úpravě, která se aplikovala do 1. července 2023 a která byla považována za dostatečnou.
Celý návrh na změnu zákona o azylu směřuje k celkovému zrychlení řízení, a to na všech stupních správního i soudního řízení. Tomu by mělo odpovídat i nastavení lhůt pro podání žaloby proti negativnímu azylovému rozhodnutí.
Nakonec úprava běhu lhůty pro rozhodnutí soudu o žalobě. Tady jde o to, že lhůta podle odst. 1 počíná nově běžet ode dne zahájení řízení o žalobě. Tato lhůta pak neběží po dobu, po kterou běží lhůta stanovená soudem k odstranění vad žaloby nebo lhůta stanovená soudem k předložení správního spisu. Odůvodnění. Je třeba zajistit, aby soud začal činit nezbytné procesní kroky co nejdříve po podání žaloby. Zároveň je však potřebné zajistit, aby lhůty pro rozhodnutí, které jsou nově pro soudy stanoveny pro všechny typy žalob ve věcech mezinárodní ochrany, měly takové parametry, aby nekladly na soudy takové nároky, které by mohly ohrozit řádné a spravedlivé přezkoumání azylových rozhodnutí, a to i v kontextu dalších navrhovaných úprav týkajících se soudního přezkumu.
Závěrem mi dovolte ještě jednou zopakovat. Azylový zákon je samostatný zákon v české legislativě. Fungoval a mohl by nadále fungovat i bez migračního paktu, a odvolávat se na to, že nyní jedině díky migračnímu paktu můžeme dělat nějaké úpravy v azylovém zákonu, to není pravda. Pravdou ale je, že my to musíme udělat, abychom zabránili tomu, že vy jste otevřeli stavidla migraci. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
