Vláda premiéra Petra Fialy se znovu ocitá pod palbou kritiky – tentokrát v souvislosti s neobvyklým a právně krajně problematickým případem.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek měl být podle dostupných
informací zapojen do rozhodnutí, které umožnilo státu přijmout dar v podobě
bitcoinů od osoby pravomocně odsouzené za obchodování s drogami na darknetu.
Pokud o celé transakci věděli i ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér
Fiala, a přesto jí nebránili, může jít o hrubé selhání veřejné správy, které má
důsledky jak trestněprávní, tak ústavněpolitické.
Právní rámec a možné porušení zákona
Podle českého práva je jakákoli vědomá legalizace výnosů z trestné činnosti
(tzv. praní špinavých peněz) trestným činem podle § 216 trestního zákoníku.
Tento paragraf jasně stanoví, že kdo umožní zatajení původu majetku
pocházejícího z trestné činnosti, nebo kdo se na takovém jednání podílí, může
být trestně odpovědný.
Dále je třeba zmínit zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti, který ukládá tzv. povinným osobám (např.
finančním institucím, ale i orgánům veřejné moci) povinnost identifikovat
rizikové transakce a zabránit legalizaci prostředků, jejichž původ je v trestné
činnosti. Pokud stát prostřednictvím svých představitelů tyto zásady vědomě
poruší, nelze to hodnotit jinak než jako selhání dohledu i odpovědnosti.
Z právního hlediska je rovněž relevantní otázka veřejného zájmu a
transparentnosti. Pokud šlo o tzv. „dar státu“, muselo být posouzeno, zda dar
pochází z legálních zdrojů, a zda jeho přijetím stát nepodporuje pokračování v
trestné činnosti. V opačném případě by šlo o veřejnoprávní schválení výnosu z
trestného činu, což by bylo v rozporu se základními zásadami právního státu a
Ústavy ČR.
Politická odpovědnost a důvod k demisi
I pokud by se neprokázalo vědomé porušení trestního zákona, nelze opomíjet
politickou odpovědnost. Ministr spravedlnosti, který umožní podobnou transakci,
by měl okamžitě rezignovat a také tak učinil. Pokud o ní věděli i další členové
vlády, měli konat – nečinnost je v tomto případě spoluúčastí.
Tato kauza nemůže být posuzována izolovaně. V kontextu předchozích afér jako
Dozimetr nebo kampelička, kde byly již dříve zpochybňovány morální a právní
standardy členů vládní koalice, je zřejmé, že vláda ztrácí kontrolu nad tím, co
znamená „vládnout podle zákona“. Nedůvěra veřejnosti je oprávněná – a pokud
vláda odmítá nést odpovědnost, měla by o ní rozhodnout Poslanecká sněmovna
skrze hlasování o důvěře.
Závěr
Stát, který akceptuje dary z trestné činnosti, se stává součástí mechanismu
legalizace špinavých peněz. A pokud je toto umožněno rozhodnutím ministra
spravedlnosti, resp. vlády, jejíž úkolem je mj. ochrana zákonnosti – jde o stav
hluboce alarmující.
Vláda, která nedokáže zaručit právní jistotu a rovnost před zákonem, ztrácí
legitimitu. Pokud se ukáže, že Petr Fiala a Zbyněk Stanjura vědomě nebo z
nedbalosti umožnili legalizaci výnosů z trestné činnosti, je jediným správným
krokem jejich odstoupení z funkcí. Jinak riskujeme, že se z právního státu
stane pouhá iluze.
