Podle Národní volební komise získal Nawrocki 50,89 procenta hlasů, těsně před bruselským oblíbencem, který nakonec získal 49,11 procenta. Polská média vyhlásila Nawrockiho vítězem v pondělí brzy ráno a volební komise ve Varšavě výsledek potvrdila poté, co bylo sčítání hlasů dokončeno.
Nawrocki je oficiálně nezávislý, ale kandidoval za pravicově
konzervativní PiS, největší polskou opoziční stranu. Volební účast byla
71,63 procenta, což je jedna z nejvyšších v nedávných polských volbách.
Trzaskowski si vedl dobře ve velkých městech, zatímco Nawrocki byl
obzvláště úspěšný ve venkovských oblastech, menších městech a mezi
staršími voliči.
Nawrocki, kterého podporuje opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS), kandidoval na základě katolických hodnot, větší národní suverenity a přeorientování vztahů Polska s EU. Vede Institut národní paměti, státem financované výzkumné centrum odpovědné za propagaci polské historie a vyšetřování zločinů spáchaných v Polsku během nacistické okupace a socialistické éry.
"Polsko potřebuje prezidenta, který bude hájit ústavu a naše hodnoty,"
řekl Nawrocki během svého pátečního posledního předvolebního vystoupení.
Trzaskowski svým příznivcům řekl, že si představuje „moderní evropské
Polsko, které chrání svobody a právní stát“.
Poražený Trzaskowski je považován za vůdčí osobnost současné koalice premiéra Donalda Tuska. Během kampaně vedl kampaň za posílení vztahů s EU, prosazování reforem soudnictví, zmírnění omezení potratů a zavádění občanského partnerství pro LGBTQ páry. Oba kandidáti slíbili během předvolební kampaně zvýšit výdaje na obranu, čímž reagovali na Trumpův požadavek, aby Evropa více finančně přispívala na výdaje NATO.
Oba kandidáti také podporují pokračující pomoc Ukrajině, vedení ve Varšavě se již léta jasně staví na stranu Kyjeva. Trzaskowski však obhajuje brzké členství Ukrajiny v NATO a pravidelně je označuje za klíčové pro bezpečnost Polska. Nawrocki na druhé straně vyjádřil své pochybnosti a oznámil, že odpovídající smlouvu neratifikuje. Nový prezident varuje, že by to zvýšilo riziko války Polska proti Rusku.
Prezidentské období v Polsku je pětileté. Hlava státu má v Polsku větší pravomoci než například německý spolkový prezident a reprezentuje zemi nejen navenek. V této roli také ovlivňuje zahraniční politiku; prezident například jmenuje hlavu vlády a kabinetu a v případě války slouží jako vrchní velitel polských ozbrojených sil.
