Koho všeho už EU naštvala

První to začaly ukazovat africké státy, které např. Francii roky tolerovaly postkoloniální zasahování, ale v posledních pěti letech ukázaly, že už toho mají dost. A Francouzi v sérii státních převratů v zemích Sahelu rychle hledali „kde nechal tesař díru“.

Mezitím nafoukanost Evropanů přestala bavit Rusko, které se nestydělo vojensky vtrhnout na Ukrajinu a pomoct tím Evropanům vyčistit vojenské sklady a peněženky občanům EU (až na ty, co se na to „napakovali“). Bohužel toto poučení stálo životy nemálo Ukrajinců než pochopili, že je v tom Evropa nechá vykoupat a jen je bude povzbuzovat v obětování jejich životů. Ti chytří a bohatší utekli co nejdřív. Část do zemí EU, další část překvapivě do Ruska. Ti mají šanci řádění režimu, který by je bez uzardění obětoval, přežít. Protože to stále nekončí.

Třetí mocností, která se naštvala na EU je USA. Pod vedení nového prezidenta Donalda Trumpa došlo k zásadní změně kurzu. Politici z Evropy a Ukrajiny nezažívají právě pěkná oficiální přijetí, někdy nejsou přijati na návštěvu vůbec (úředníci z EU). Konec krásného přátelství s výhodami.

A co pěkného nám EU zase zakáže?

A Česká republika je stále součástí Evropské unie, organizace, které neváhá Vám zakázat pomazánkové máslo, když se nebráníte tak rum (tehdy ještě jen používání těchto názvů), když se dál nebráníte, tak žárovky. Pořád nic, tak nastoupilo snížení výkonu vysavačů. Pořád klid, tak vyhlásili program Green Deal. A podle něj se chystají zakázat – výrobu (tj. pak používání) aut se spalovacími motory (a předtím to zkusili nereálnými ekologickými normami na auta). Pořád se lidi dost nebrání, tak má nastoupit brutální zdražení provozu aut a bydlení v domech formou emisních povolenek, které navíc obchodují na burze, takže jejich cena je nepředvídatelná, zato manipulovatelná. A to mezitím zdražili a omezili všemožné formy vytápění. U země jako je Česká republika, kde letos bylo chladno 9 měsíců z kalendářního roku je to dost problém. Důchodci podle EU zjevně neumírali dost rychle, tak prosadili celounijní téměř povinné očkování celé populace, ale důchodců přednostně, a to látkou, která nebyla dostatečně vyzkoušená. Můžeme donekonečna pokračovat.

Lze se z neúspěchu poučit nebo umanutě setrvat ve špatném trendu?

Jiné země na světě něco z těhle programů zkusily, ale po neúspěchu od nich byly schopné odstoupit. Nebo rovnou vystoupit z té organizace, která je prosazovala. Ne tak v EU, tady když něco nefunguje, jako povolená „stavidla“ migraci, tak se ještě přidá. Když to někdo zkusí kritizovat, tak na něj pošlou své neziskovky, spřátelená média nebo další skupiny, které už mu to vysvětlí. Když to nepomůže, tak použijí místní státní aparát.

Opravdu si myslíte, že takhle uspějeme? Není třeba se na ty věci podívat znovu, s rozmyslem? Ještě je trochu času, ale ubývá ho. Volby na podzim, 3. a 4. října 2025 mohou být jednou z mála příležitostí jak ještě něco změnit a z křivky zániku civilizace a nahrazení jinou se vysmeknout. Než bude pozdě!