zdravím po návratu z "fact-finding" mise v Bělorusku, kde jsem byl na pozvání velvyslanectví Běloruska v Bruselu. Jednalo se o individuální návštěvu, na vlastní náklady. Jejím cílem bylo dozvědět se nezprostředkovaně více o zemi, na níž EU uvaluje jednu sankci za druhou. Podle líčení našich médií má jít o něco jako krachující Mordor. Ale jak se říká v právu, audietur et altera pars, poslechni si i druhou stranu.

Na programu byl:

• veletrh BelAgro (zemědělská výstava, něco jako naše "Země Živitelka")
• průmyslová zóna "Great Stone" (čínsko-běloruský průmyslový park, jedna z největších investic tohoto druhu v regionu)
• těžební závod Belaruskali (obří důl, díky němuž je Bělorusko třetí největší vývozce potaše na světě pro farmáře i průmysl)

Zdravotnický institut péče o matku a dítě v Minsku (obdoba našeho ÚPMD) pro náhled na systém zdravotnictví

Památník obětí 2. světové války (u příležitosti 80. let od vítězství nad nacismem)

Dále návštěva Parlamentu a výměna názorů s jeho členy a v neposlední řadě možnost prohlédnout si reálie Minsku i venkova.

Takže, ve stručnosti po prvním dni:

Bělorusko je země počtem obyvatel srovnatelná s ČR (cca 9mil. obyvatel), ale skoro s trojnásobnou rozlohou. HDP výrazně nižší, ale rozdíl v reálné kupní síle ne tak veliký - spíš ve struktuře. Země má dostatek levných energií i potravin, což snižuje životní náklady. Benzín/nafta za cca 17Kč, jídlo v restauracích i v centru Minsku tak za polovinu/třetinu, bezplatné státní zdravotnictví s dobrou dostupností základních služeb a léků, byť menším přístupem k moderním technologiím.  

Ekonomicky jde o zajímavou případovou studii, co se stane, pokud stát této velikosti ztratí většinu přístupu na západní trhy (sankce) a musí se přeorientovat na východní. U minského letiště vzniká ve spolupráci s Čínou veliká průmyslová zóna "Great Stone", kde se vyrábí vše od motorů a převodovek po léky a biotechnologie (působí zde i západní firmy, včetně jedné menší české, byť nyní s komplikacemi, takže u vstupu máme také vlajku), též půjde velké logistické centrum "pásu a stezky". Země má výkonné zemědělství, výroba potravin není tedy problém, mají přístup k energiím, výrobě hnojiv, po Kanadě a Rusku jsou největší exportér potaše. Země nijak viditelně nekrachuje.

Autopark na ulicích Minsku co do stáří podobný mimopražským regionům. Stárnoucí flotila západních aut (ojetiny), nová auta veskrze východní (výroba čínských Geely).

Střed Minsku čistý, bezpečný i v noci, nyní v létě spousta kulturních akcí. Na periferii paneláková sídliště podobná ostatním v naší části světa - některá velmi moderní či modernizovaná, jiná v původním stavu. Nikde žádné graffiti, minimum billboardů. Navzdory zprávám o policejním státu jsem neviděl na ulicích žádné davy policistů či milicionářů, spíš méně než u nás. 

V zemi přetrvává vzpomínka na hrůzy 2. světové války, kdy třetina obyvatel zahynula, probíhala genocida a mnoho tragédií typu našich Lidic. V zemi je mnoho památníků, velmi důstojných a pečlivě udržovaných. Bělorusko je stát, který se nehodlá zapojovat do žádné další války, to mi na výslovný dotaz opakovaně zdůraznil poslanec zahraničního výboru, s nímž jsem měl setkání v Parlamentu. Podobný případ jako současná Gruzie - jsou si vědomi rizik velmocenského konfliktu, sledují dění v Ukrajině a nemají sebemenší motivaci dopustit, aby byla válka i u nich.

Spolupráce s EU - byla by žádoucí, ale není pro ně nezbytná. Většina ekonomiky je orientována na východ, Rusko, stále více i na Čínu, stávají se součástí propojování Eurasie v projektech typu "Pásu a stezky", potaš a hnojiva vyvážejí po celém světě vč. Jižní Ameriky. Jde o zemi s kvalifikovanou a nepříliš drahou pracovní silou, investorů je dost.

Mnoho podniků zůstává státních, včetně zmíněných dolů na potaš či atomové elektrárny, což znamená benefity pro pracující (byty, školy, školky, rekreace), trochu podobně, jako tomu bylo za starých časů u velkých fabrik a dolů u nás.

Pokud jde o politiku a disidenty, i na to jsem se ptal. Jejich pozice - my vám nemluvíme do vládnutí v zemích EU, vy nám nemluvte do vlády v Bělorusku, ke každému odsouzení došlo podle platných zákonů běloruského státu. Mohou udělit amnestie, v minulosti to několikrát udělali, ale je jejich věc, zda se tak rozhodnou v budoucnu či ne. Pokud jde o hodnoty, v Ústavě silně chrání rodinu a náboženství, což není jen státní politika, dle pozorování, kostely jsou v sobotu plné i mladých lidí (opět, podobně jako v Gruzii navštívené loni).

Uvalovat na Bělorusko za EU sankce? Za mne, moc smysl to nedává. Bělorusové mají jiný přístup k politice než my, ani své konzervativnější hodnoty kvůli sankcím měnit nebudou. Sankcemi škodíme mírně jim, více sami sobě - měli bychom tam co vyvážet i co dovážet (levná hnojiva = levnější potraviny v obchodech); pokud vytrváme se sankcemi, prodají do Asie či Jižní Ameriky a my si konečné produkty koupíme dráž po cestě kolem světa, ke škodě našeho průmyslu, farmářů i spotřebitelů.

Další podrobnosti v příští Právní džungli na Aby bylo jasno. Níže pár fotek z BelAgro a z průmyslového parku Great Stone - včetně párečku sviní pro pana Foltýna, které protože jsou běloruské, tak jsou určitě prorusské:)

PS: Ve stejnou dobu byl tamtéž na výjezdu i slovenský europoslanec Milan Uhrík, s nímž jsme se některých exkurzí zúčastnili společně. Byl vybaven videotechnikou, takže kdo ho sleduje, na jeho sociálních sítích nalezne více obrázků i videí.