Politici místo skutečného řízení země řeší pouze vlastní pohodlné přežití, marketing a ideologické války. Klíčové veřejné systémy – zdravotnictví, školství, zemědělství a energetika – jsou zanedbané, podfinancované a často řízené lidmi, kteří problémům, které mají spravovat, zjevně nerozumí.

Krize ve zdravotnictví a nulová podpora rodin

Rodiče dnes hledají pediatra pro své dítě často i několik měsíců jako pověstnou jehlu v kupce sena. V některých regionech pediatr prostě není. Stárnoucí obvodní lékaři odcházejí do důchodu a náhrada nikde.

Lékařské fakulty sice vychovávají nové doktory, ale ti po promoci často odcházejí za hranice – kde jsou lepší podmínky, méně byrokracie a větší úcta k lékařské profesi. Stát a vláda pouze přihlíží.

Je ostudné, že v zemi, která chce být moderním evropským státem, není možné zajistit dostupnou základní zdravotní péči pro děti. A jak chce stát řešit populační krizi, když se o narozené děti následně neumí postarat?

Stárnutí populace je problém známý už desítky let. Vlády se mění, ale koncepce stále žádná. Vláda sice mluví o důchodové reformě, ale zapomíná, že jediná udržitelná reforma je ta, která zvýší počet narozených dětí.

Podpora rodin s dětmi je nedostatečná, předražené bydlení v kombinaci s nejistotou, nedostupnými školkami a složitým návratem matek do práce přispívá k odkládání rodičovství.

A když už se dítě narodí? Rodiče naráží na nedostatek pediatrů a nefunkční školský systém. Stát si tak pod sebou řeže větev – bez dětí není budoucnost.

Krize v zemědělství

Země, která má kvalitní půdu a tradici v zemědělství, dováží základní potraviny ze zahraničí. Malí a střední zemědělci bojují o přežití, dotační systém nahrává velkým holdingům a místo podpory domácí produkce se likvidují zbytky naší potravinové soběstačnosti.

Opět chybí strategické myšlení. V době klimatické změny a rostoucí nestability je potravinová soběstačnost naprosto klíčová.

Místo toho se dál ničí krajina, mizí pole i voda, a zemědělství zůstává na okraji zájmu – dokud nepřijde další krize.

Energetická krize

Stát přešlapuje i v energetice. Zatímco některé země systematicky budují stabilní a moderní zdroje energie, my se stále dohadujeme, zda investovat do jádra, nebo do solárních panelů. Výsledek? Růst cen, nestabilita, závislost na dovozu energií – a nově už i výpadky elektřiny.

Chybí realistická energetická strategie postavená na kombinaci stability, udržitelnosti a nezávislosti. A opět – chybí kompetentní lidé, kteří by se nebáli udělat rozhodnutí s výhledem na 30 let dopředu, nejen na jedno volební období.

Problém má společného jmenovatele – řízení státu lidmi, kteří nerozumějí realitě. Politika se stala arénou pro profesionální rétory a marketéry, nikoli pro odborníky a vizionáře. Neexistuje dlouhodobá koncepce, rozhodnutí se dělají nahodile a bez hlubšího pochopení důsledků.

Místo systémového řízení vidíme hašení požárů. Místo vize – pouze PR. Místo státníků – politici, kteří nerozumí zdravotnictví, ekonomice, zemědělství ani energetice. A co hůř – ani nemají ambici tomu rozumět.

Stát nelze řídit jako facebookový profil. Nestačí hezky mluvit. Nestačí marketing. Potřebujeme politiku, která bude stát na odbornosti, odvaze a odpovědnosti vůči budoucnosti. Jinak budeme jen dál přihlížet, jak se systém rozpadá – pomalu, ale neúprosně.

Až si jednoho dne uvědomíme, že už není co zachraňovat.