Po celou dobu mi na mé otázky nikdo z vojáků nechtěl odpovědět. Dokonce, když jsem to chtěl otevřít na výboru ve Sněmovně, tak mi to vládní politici nedovolili. Prý proto, že se tak pro vládní politici domluvili. Jenomže, teď se toho tématu začínají chytat ostatní a najednou se ukazuje, že to, co dělal tým chráněnců Karla Řehky je asi opravdu problém, a tak přispěchali s historkou, že šlo vlastně o takové nevinné cvičení. Jenomže proti tomu stojí nejen výpovědi některých lidí z tohoto týmu, ale hlavně dokumenty, které jsem měl možnost vidět.

Celé by se to mohlo vyřešit snadno, stačilo by, kdyby armáda zveřejnila skutečné dokumenty, které vojáci z tohoto útvaru tvořili. Prosté, ne? Normální by bylo, kdyby novináře podobná věc zaujala, protože to je opravdu skandál první kategorie. Aby armáda sbírala data na politiky, to opravdu není v západních zemích obvyklé.

Místo toho však novináři ze SeznamZpráv přišli s historkou, že jsem o takových věcech neměl vůbec mluvit, protože tím nahrávám ruské propagandě. Rozumíte tomu? Oni tuší, že je to průšvih, ale já o tom nemám mluvit, protože by to někdo mohl zneužít. Tak to tedy NE.

Možná, že si pan Valášek ze Seznam Zpráv jen spletl své povolání (a kdo ho platí) a místo novináře teď dělá PR pro šéfa generálního štábu Karla Řehku. A já mu to přeji, ale ať se pak nediví, že se s ním nikdo ze slušných lidí nechce bavit.