Dlouhá léta jsme považovali Evropu – a hlavně tu západní  – za symbol civilizace, svobody, demokracie a kultury postavených na křesťanských základech.

Jenže dnes, když se podíváme kolem sebe, vidíme místo hrdého Západu jen jeho stín. Západní svět se změnil k nepoznání – a to nikoli k lepšímu. Hranice se bortí, staletá pravidla přestávají platit a místo ochrany vlastních občanů se stále častěji hledí na to, aby se někdo z cizinců a přistěhovalců náhodou necítil uražený.

Nelegální migrace – tiché převzetí Evropy

Nelegální migrace není nový problém. Ale to, co bylo kdysi výjimečné, je dnes běžnou realitou. A nejhorší na tom je nová - masová a organizovaná - forma této migrace. Po tisících proudí do Evropy  lidé z úplně jiných kultur, často bez dokladů, bez úcty k našim zákonům, bez zájmu se přizpůsobit.

Místo aby se Evropa chránila, nastavuje druhou tvář. Místo kontroly hranic tu máme otevřené brány. A kdo si dovolí protestovat? Ten je označen za extremistu, xenofoba nebo "nenávistníka".

A přitom nejde jen o naší ekonomiku a sociální systému, které pod náporem nelegálních imigrantů trpí, ale především o bezpečnost. Kolik už zde bylo teroristických útoků, znásilnění, útoků nožem, které měli na svědomí právě ti, kteří chtějí v Evropě „hledat nový domov“?

A přesto se vlády západoevropských zemí a vedení Evropské unie tváří, že tento problém neexistuje. Zásadní otázka zní: koho vlastně naše vlády chrání – nás, nebo „nově příchozí“?

Zrada evropských hodnot

Evropa byla postavena na křesťanských kořenech – na hodnotách, jako je svoboda, ochrana lidského života od početí do přirozené smrti, rodina, práce, zodpovědnost.

Jenže dnes se zdá, že právě tyto hodnoty jsou v očích západních „elit“ přežité. Křesťanství je zesměšňováno, tradiční křesťanské svátky se přejmenovávají, aby náhodou nikoho neurazily. Vánoce už nejsou o narození Krista, ale o "zimní pohádkové atmosféře". Je to hanebnost.

Zatímco tradiční hodnoty upadají, roste tlak na přijetí a akceptací cizorodých jevů, které jsou
v přímém rozporu s evropskou tradicí. Multikulturalismus se stal posvátnou krávou, kterou nesmí nikdo zpochybnit. Jakmile řeknete nahlas, že Evropa nemůže pojmout celý svět, jste okamžitě umlčeni a ostrakizováni.

Média a elity mlčí – anebo lžou

K tomu všemu se přidává mlčení (nebo rovnou manipulace) ze stany médií, která místo pravdy šíří propagandu. Když dojde ke zločinům spáchaných migranty, které se nehodí do obrazu „kulturního obohacení“, informace se zamlčují. A kdo si dovolí říct pravdu, je okamžitě dehonestován, vyhozen z práce nebo zabanován na sociálních sítích.

Je tohle ta slavná svoboda slova, na kterou jsme tak hrdí? Nebo se už tak bojíme "nepohodlné pravdy", že raději před realitou zavíráme oči?

Kdo se nás zastane?

Není divu, že obyčejní lidé ztrácejí důvěru v instituce, politiky i média. Cítíme, že jsme na to sami. Naše bezpečí, naše tradice a naše hodnoty už nikoho „nahoře“ nezajímají.

Evropu neohrožuje nějaký vnější nepřítel – Evropu ničí její vlastní vnitřní rezignace na hodnoty, ze kterých se zrodila. Strach být rozhodný. Strach hájit to, co je naše. A taky pohodlnost a naivita, že „to nějak dopadne“.

Ale nedopadne. Pokud se neprobudíme, brzy se ocitneme v Evropě, kterou nepoznáme – a která už nebude patřit nám.