Debata odhalila silné obavy obyvatel i zástupců samospráv – nejen o plánovanou spalovnu u Skalice, ale také o dopady na ovzduší, hluk, vodu, zápach a krajinu v regionu. Setkání ukázalo, že lidé chtějí jasné informace, reálné odpovědi a možnost zapojit se do rozhodování, které ovlivní jejich životní prostředí a každodenní život.

Vzduch, hluk i krajina, o které nechceme přijít

Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že investor zvažuje variantu umístění spalovny v těsné blízkosti železniční stanice, zhruba 800 metrů od Sudoměřic. Druhá možná lokalita leží asi 1 400 metrů od hranice.

Jedním z nejpalčivějších momentů debaty byla otázka ovzduší. Ministerstvo i kraj upozornily, že až 45 % emisí ze spalovny může zasahovat Jihomoravský kraj. To v praxi znamená, že obyvatelé regionu mohou čelit zvýšenému znečištění, i když stavba bude na slovenské straně. Kvalitu života místních může ovlivnit i případné šíření zápachu z výparů vzniklých při fermentaci odpadu. Zároveň hrozí zvýšený hluk, prašnost během výstavby a možný dopad na podzemní i povrchové vody — to vše v lokalitě, jež je dnes chráněná a pro turisty lákavá. (zdroje: mzp.gov.cz, iDNES.cz)

Starosta Sudoměřic Petr Mikéska vyjádřil jasný postoj: spalovna v takové blízkosti obce a CHKO Bílé Karpaty je pro Sudoměřice nepřijatelná. Zdůraznil, že chybí zásadní informace, a velká část místních se záměrem nesouhlasí. (mzp.gov.cz, Hodonínský deník)

Obavy z projektu nejsou jen lokální; probouzejí touhu po větším zapojení občanů. Po veřejném projednání záměru bude ve Skalici možnost uspořádat referendum. To by mohlo rozhodnout o budoucím směřování projektu – ne z moci úřední, ale hlasem lidí. (Deník)

ℹ️ Co víme o plánované spalovně ve Skalici

• Kapacita: až 140 tisíc tun odpadu ročně.
• Umístění: varianta u železniční stanice, cca 800 m od Sudoměřic; druhá lokalita asi 1,4 km od hranice.
• Rizika: zátěž ovzduší (až 45 % emisí by mohlo zasahovat Jihomoravský kraj), hluk, prašnost, možné dopady na povrchové a podzemní vody, znehodnocení CHKO Bílé Karpat a turistické atraktivity Baťova kanálu, zápach z fermentace.
• Kdo rozhoduje: investor → Slovensko, ale proces EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) vyžaduje i připomínky českého ministerstva, obcí a kraje.
• Co může přijít: referendum ve Skalici, další veřejná projednávání, tlak obcí a občanských iniciativ.

Až překvapivé ticho o dopravě

Když se diskuze rozproudila, zasáhla jsem jako zastupitelka Hodonína, okresní předsedkyně KSČM a kandidátka do Poslanecké sněmovny s otázkou:

"Dobrý den, pane ministře, mám na vás dotaz – bere se u této zamýšlené investice v úvahu, že nejde jen o spalovnu, ale o celý průmyslový komplex, včetně výstavby malého nádraží?"

Ticho, které následovalo, napovědělo více než mnoho slov. Většina materiálů o projektu se o detailní dopravní scénář ani nezmínila, přitom jde o zásadní parametr: trasu vozů, jejich frekvenci a vliv na místní život. (Seznam Zprávy)

Sliby politiků mohly před volbami znít přesvědčivě, ale realita je komplikovaná. Při besedě v Sudoměřicích ujišťovali přítomní politici z KDU-ČSL – ministr životního prostředí Petr Hladík a hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich – že budou hájit zájmy obyvatel. Podobně své role zdůraznili i další přítomní zástupci obcí a poslanci obou zemí.

Přesto přiznali, že nemají k dispozici klíčové informace – například o výšce komínu, dopravě odpadu, vytížení komunikací či dalších kritických údajích. Přítomní politikové u stolu ubezpečovali obyvatelé obou regionů, že budou neochvějně hájit jejich zájmy, ačkoliv realita ukazuje složitější obraz: investor má ve Skalici značný vliv a politické sliby se mohou během volebního období proměnit.

Politici také zdůraznili, že spalovna by měla být ideálně umístěna v tzv. „středu prstence“, aby svoz odpadu byl efektivní, ekonomický a dopravně přístupný. Na sliby politiků bylo vidět, že přítomní obyvatelé jim věřili a byli nadšeni, že našli podporu a „spřátelené duše“. Realita však zůstává otevřená otázka: jak moc se tyto závazky uskuteční a zda budou skutečně prosazovat zájmy obyvatel bez ohledu na tlak investora a politické okolnosti.

Problém spalovny není jednoduchý: nejde jen o ekologické pálení odpadu. Otázka zní, kdo z projektu skutečně profituje a jaké budou dopady na zdraví obyvatel a kvalitu života v regionu. Obyvatelé mají právo na plné informace a spravedlivé rozhodování – a jejich hlas musí být brán vážně nejen v období voleb, ale i po něm.

Co dál?

• EIA ve středu zájmu: Ministerstvo požaduje dopracování dopadových studií s důrazem na rozptylovou studii, výšku komína a zapojení veřejnosti. (mzp.gov.cz)
• Politické tlaky a veřejný zájem: Obce, kraj i občané žádají varianty, které nebudou ignorovat přeshraniční environmentální rizika.
• Lokalita: Místo je dnes rekreační, ne průmyslové. Působí zde Baťův kanál a chráněné území Bílých Karpat, což by měla každá diskuse o spalovně respektovat.

Jak se můžete zapojit

• Sledujte proces EIA a připomínkujte návrhy.
• Zajímejte se o postoj své obce a kraje.
• Diskutujte o tématu ve svém okolí – jde o regionální i přeshraniční problém.
• Sdílejte informace, ať se téma dostane k co nejširší veřejnosti.

Závěrem

Setkání v Sudoměřicích ukázalo, že obyvatelé i jejich zvolení zástupci chtějí jasné podklady, reálné odpovědi, zapojení a respekt. Jako politička i regionální aktivistka budu dál usilovat o to, aby rozhodnutí nevznikalo pod tlakem času, ale aby bylo utvářeno společně s veřejností a odborníky.

O tak zásadním projektu se nesmí rozhodovat „shora“, ale spolu s lidmi — v jejich zájmu a proti zbytečným rizikům.