25.08.2025 18:19:53
Dálnice D49: 17 let ostudy. Stát selhává, aktivisté vydírají, lidé trpí
Dálnice D49, symbol selhání státu, který za 17 let nedokázal dokončit potřebný úsek dálnice. Spolek Děti země, symbol politického aktivismu a vydírání.
Dne 25.8.2025 se tak obyvatelé Martinic a okolí rozhodli opakovaně upozornit na situaci formu protestních blokád, které nejsou projevem jejich rozmaru, ale zoufalým voláním po zdravém rozumu. Po tom, aby stát konečně přestal slibovat a začal jednat. Protest formou občanské neposlušnosti spočívá v dočasném zastavení dopravy. Lidé se rozhodli neustále přecházet po přechodu pro chodce a také se snaží projíždějícím řidičům vysvětlovat, proč to dělají. Akci nazvali 200 metrů pravdy.
Do Martinic se sjeli také starostové a starostky několika dalších okolních obcí i jejich obyvatelé, aby protest podpořili. Řidiči podepisují petici za dostavbu D49.
Jak se z R49 stala D49 – a proč pořád nestojí
Celý příběh sahá do devadesátých let. Už v roce 1996 dostala trasa označení R49. Původně měla D1 pokračovat na Slovensko, ale po rozpadu Československa se koncepce změnila a spojení ze Zlína na Slovensko bylo degradováno „jen“ na rychlostní silnici.
V roce 2005 padlo územní rozhodnutí a v roce 2006 stavební povolení. Stavba byla zahájena roku 2008 – a v roce 2010 zase zastavena. Nejdřív kvůli nedostatku peněz, pak už hlavně kvůli nekonečným námitkám ekologických aktivistů.
Roky se vedly spory o dokumentaci EIA, soudy rušily rozhodnutí, stát nebyl schopen reagovat. Teprve na konci roku 2021 se práce obnovily. Jenže v květnu 2024 Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti organizace Děti Země a zpochybnil stavební povolení k jedenácti objektům. Dálnice tak byla otevřena v prosinci 2024 jen v omezeném režimu. Lidé mají dálnici „na dohled“, ale nesmějí ji používat.
A co zbytek? Úsek mezi Vizovicemi a hranicí byl v roce 2023 dokonce přeřazen jen na silnici I/49. Jinými slovy – dálnice na Slovensko nebude. Možná po roce 2030 dostaneme aspoň přeložku.
Grafická časová osa: 17 let slibů a selhání
Níže je jasně vidět, jak se projekt D49 neustále zadrhává. Jedna vláda střídá druhou, ministři se fotí u bagru – a výsledek? Dálnice stále nestojí.
Za tu dobu se na ministerstvu dopravy vystřídalo jedenáct ministrů.
Aleš Řebíček (ODS, 2007–2009) – slíbil rychlý postup, v roce 2008 se slavnostně zahájila stavba.
Gustáv Slamečka (2009–2010) – stavba zastavena, údajně kvůli financím.
Vít Bárta (VV, 2010–2011) – řeči o „nové dopravní politice“, realita žádná.
Pavel Dobeš (VV, 2011–2012) – slib, že R49 patří mezi priority. Nestalo se nic.
Zbyněk Stanjura (ODS, 2012–2013) – opět velké sliby, ale rozpočtové škrty.
Zdeněk Žák (nestraník, 2013) – krátké období, nulový posun.
Antonín Prachař (ANO, 2014) – ujišťoval, že se stavba brzy rozběhne. Nic.
Dan Ťok (ANO, 2014–2019) – rekordman ve funkci, mistr slibů. D49 se přesto nepohnula.
Vladimír Kremlík (ANO, 2019–2020) – další sliby, další papíry.
Karel Havlíček (ANO, 2020–2021) – v médiích říkal, že „D49 je priorita“. Realita: žádná.
Martin Kupka (ODS, 2021–dosud) – za něj se stavba obnovila, ale kvůli chybám a žalobám aktivistů je výsledek stejný: dálnice stále není průjezdná.
Výsledek je tristní: jedenáct ministrů, stovky slibů, miliardy v betonu – a pořád nic.
Jak Děti Země blokovaly D49
Spolek Děti Země se v případě D49 ukázal jako profesionální obstrukční aparát.
Podali šest žalob, z toho čtyři vyhráli. Nejvyšší správní soud jim v roce 2024 dal za pravdu a shodil povolení k 11 objektům – od napojení přes protihlukové stěny po další nezbytné stavby. Bez nich úsek prostě nejde spustit naplno. V roce 2025 úřady dokonce musely začít znovu povolovat část staveb, protože původní postup byl soudy označen za nezákonný. Děti Země se hájí tím, že chrání přírodu. Ale realita je jiná:
Díky jejich „právním hrám“ stojí hotová dálnice ladem. Kvůli jejich žalobám a „procesní kreativitě“ trpí obyvatelé obcí, děti riskují život na přechodech, lidé spí v hluku a prachu. Přírodu tím nikdo neochránil – asfalt i beton už leží, jen se po něm nesmí jezdit.
Tohle není ekologie, to je politický aktivismus a vydírání. Skupinka lidí bez demokratického mandátu si zablokováním veřejné stavby udělala nástroj moci. A stát jim to umožnil.
Ekologická organizace Děti Země a podobné spolky si udělaly z blokování staveb životní poslání. Podávají žaloby, odvolání, připomínky. Formálně prý chrání přírodu, ve skutečnosti roky ničí životy tisícům lidí.
Je absurdní, že jeden spolek s několika členy dokáže držet v šachu desítky tisíc obyvatel regionu a celou ekonomiku. To není ochrana přírody – to je vydírání. A stát jim to umožňuje.
Stát: mistr v selhání
Hlavní vina leží na politicích a úřednících. Stát selhal na celé čáře. Nedokázal připravit dokumentaci bez chyb, nedokázal vyjednat proces, který by odolal soudním přezkumům. Nedokázal vytvořit legislativu, která by chránila veřejný zájem.
Místo toho se každý ministr fotí u bagru, slibuje, rozdává tiskové zprávy – a po letech se ukáže, že všechno byly jen plané řeči.
Sedmnáct let ostudy – a konec v nedohlednu. Pro obyvatele Martinic a okolí je dálnice D49 symbolem zrady. Symbol slibů, které se nikdy nesplnily. Symbol toho, že stát umí vybírat daně, ale nedokáže za ně postavit ani silnici.
Každý den riskují děti cestou do školy, každý den se domy třesou pod koly kamionů, každý den lidé slyší, že „už brzy“ bude hotovo. Už sedmnáct let.
Pokud stát nezvládne dokončit dálnici, kterou začal stavět v roce 2008, co vlastně ještě zvládne?
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
_profil_top.jpg)
