Volební výsledek ve sněmovních volbách 2025 hnutí »S!« tedy byl 4,3 %; odpůrci nad volebním výsledkem »S!« plesají. Vliv na něj měla i volební účast; v r. 2021 k volebním urnám přišlo 65,4 % voličů, letos 68,95 %, tedy o 3,5 % oprávněných voličů více než před čtyřmi lety; při nižší volební účasti, asi kolem šedesáti procent, bylo možné předpokládat vyšší procentní zisk »S!«, i překonání limitu pro účast ve Sněmovně. „S!« by se parlamentní stranou stalo (např. za »S!« na výsledkové listině sněmovních voleb je s velkým odstupem politická strana Přísaha se ziskem 1,07 % a 60 503 hlasy). Zdůraznit je nutné počet voličů hnutí Stačilo! – 242 031 hlasů −, který je hodný pozornosti.

Ve hnutí Stačilo! se zkontraktovaly politické strany Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), strana sociální demokracie (SOCDEM), Česká strana národně sociální (ČSNS), Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (SD-SN), Moravané a Komunistická strana Československa (KSČ).

Koncem minulého roku jsem se zamýšlel nad možnými úskalími, které se před politickým hnutím Stačilo! mohou v čase do sněmovních voleb 2025 objevit (30. 12. 2024, viz, viz). Snažil jsem se predikovat, co hnutí »S!« čeká a nemine. Jako hlavní problémy hnutí jsem vymezil obviňování »S!« z politických mimiker, spojování nespojitelného, juvenilní politické orientace, z převahy praporovny nad badatelnou.

Proč hnutí Stačilo! nestačilo? Především nenaplnilo svá tvrzení a nesplnilo očekávání v tom, že půjde o plně levicové uskupení se zapojením levého politického spektra se zásadní podporou členských základen zúčastněných subjektů.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) se po debaklu ve sněmovních volbách 2021 (3,6 % hlasů), jako výrazně levicová, podle výroků některých členů/kandidátů ve volbách až ultra/krajně levicová strana, opět snažila dostat do Sněmovny; na kandidátkách hnutí »S!« obsadila většinu míst. Se samostatnou kandidátkou by s největší pravděpodobností neměla šanci na více než jedno dvě procenta voličských hlasů.

Sociální demokracie (SOCDEM) se ve hnutí Stačilo! nespojila – na kandidátkách „S!« pouze kandidovalo, bez výraznější podpory členské základny, několik tehdy vedoucích funkcionářů strany. Sociální demokracii lze charakterizovat jako nekomunistickou (socialistickou) levici. Samostatně se o uskutečnění politického vlivu ve sněmovních volbách 2025 ani nepokusila.

Vícečlennou Českou stranu národně sociální (ČSNS) před časem již zesnulý přítel JUDr. Jaroslav Král trefně charakterizoval jako stranu liberálně levicovou. Samostatně působící je aktuálně bez výraznějšího politického vlivu.

Duōrum hominum strana Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (SD-SN) se sama prezentuje jako středopravicová konzervativní politická strana, existující v ČR od roku 2006, v letech 2002–2006 působila pod názvem Evropští demokraté, na tohoto ideového předchůdce navazuje; po spojení Evropských demokratů s SNK Sdružení nezávislých v lednu 2006 přešla naprostá většina členů do přejmenované strany SNK Evropští demokraté, zatímco SD-SN zůstala jako tzv. zbytkový subjekt. Samostatně je zcela bez politického vlivu.

Národovecká politická strana „Moravané“ usiluje o obnovení moravské státnosti, federalizaci ČR, zrušení krajů, zvýšení podílu daňových výnosů pro obce a regiony na Moravě. Založena byla v roce 1994 a v roce 2005 došlo ke sloučení Hnutí samosprávné Moravy a Slezska s Moravskou demokratickou stranou, což vedlo k přijetí názvu Moravané. Samostatně je absolutně bez politického vlivu.

Komunistická strana Československa (KSČ) je zřetelně všestranně vyprázdněná, neaktivní, pouze papírová politická strana. Je bez jakéhokoliv politického vlivu.

Obtíží marketingového projektu byla nesourodost a tedy nejasnost politické definice hnutí »S!«. Úskalím byla heterogennost politického zaměření »S!« – lze tvořit levicové hnutí se středopravicovou konzervativní politickou stranou? Je vhodné tvořit politickou koalici se stranou zaměřenou převážně na národovectví? Nebude pouhá pragmatičnost s cílem usednutí do poslaneckých lavic politicky kontraproduktivní? Nejen při volbách? Domnívám se, že uvedené okolnosti vstupu Stačilo! do Poslanecké sněmovny ČR také zabránily.

Ostatní politické strany, zejm. dříve vládnoucí strany pěti/čtyřkoalice, hnutí »S!« hodně podcenily; a tak se proti němu spojily. Započala ideologická propagandistická válka. Bylo to hustý a mělo to vyšší level (a web forum24.cz už osamocen nezůstal). Vinění z politických mimiker bylo hlavním propagandistickým argumentem. Mainstreamoví politici se, za podpory mainstreamových médií, ve svaté válce proti Stačilo! sdružili. Strašení komunismem, hlavně nedlouho před volbami, zabralo.

Bylo »S!« na více či spíše méně inteligentní (o to však nebezpečnější, protože pro mnohé voliče přitažlivější) propagandistické ataky na argument Stačilo! = KSČM připraveno? Nebylo. Na jaře 2025, na počátku předvolebního boje, když sešel jiskřivý běloskvoucí sníh z krajinky v bílém hávu, se ukázala stará krajina. A »S!« zejména v závěru štreky před volbami tyto politické ataky nezvládlo. Vnějšími příčinami volebního neúspěchu – vzhledem k očekávání »S!« to byl neúspěch – tedy také byly útoky zejména na KSČM, která byla hlavní složkou hnutí „S!«. Hnutí Stačilo! Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) personálně naplňovala, vedla a řídila. Ovšem příčinou vnitřní bylo, že »S!« na takové útoky připraveno nebylo.

Stačilo! propagandisticky neustálo spojení s KSČ, a zejména se nevypořádalo s konspiračními teoriemi o tajném spiknutí s Ruskem, které byly do politického prostoru hutněny. Nebylo schopno produktivně na takové výpady reagovat.

 Spojování nespojitelného. Vážným problémem pro Stačilo! bylo spojování nespojitelného − ve filmu „Slasti Otce vlasti“ z roku 1969 Miloš Kopecký v roli krále Jana Lucemburského tak sice politiku charakterizoval (ale to byl jen film a ještě navíc komediální); součinnost má při politickém spojování meze.

Obtíž při seskupování se na jedné kandidátce »S!« spočívala v nesourodosti politických proudů vlévajících se do ní. Nesourodé proudy neznamená politicky navzájem nesouhlasné, nesourodé je charakteristika významná pro voliče; nesourodost mohou voliči vnímat kupř. ve spolupráci se souhlasnými politickými proudy, které se však pohybují u mezní levé politické kantny, a vypadly tak z Overtonova okna; jsou to případy, kdy jde o minulou přítomnost.

Mimořádně chybné bylo zasazování některých kontroverzních osob na kandidátky »S!«, osob charakteru politického smetí vymeteného z jiných politických stran, kupř. ze Strany přímé demokracie (SPD), nebo instalování defektantů (třeba z hnutí Přísaha), či politických turistů tušících politický lift do Poslanecké sněmovny ČR, kteří byli okamžitě při kabinetním rozhodování, bez názorů členských základen zúčastněných politických subjektů, dosazeni na přední místa kandidátek (jak je v politických projektech zvykem). Marketingové projekty jsou charakterizovány zapouzdřením, tedy nedemokratičností. Pokusy o resuscitaci politických mrtvol nemohou být úspěšné.

A tak v některých individuálních případech sněmovních kandidátů jim jako sláma z bot čouhala pouhá snaha za každou cenu se vyšplhat do poslaneckých lavic, zkrátka šlo jim především o vlastní kapsu.

Červenou nepřekročitelnou lajnou zcela určitě je spojování se s destruktivními společenskými silami, které si nesou zásadní negativní politické a celospolečenské stigma − sjednotitelem a rozmnožitelem současné levice nemůže být ledaskdo. Vyjádřeno ekonomicky – je nezbytné distancovat se od subjektů produkujících negativní politické externality, vyvíjejících politickou činnost, která jiným politickým činitelům, pokud se s nimi jakkoliv spojují, způsobují negativní politické náklady, totiž záporný obraz ve společnosti a nižší voličskou podporu.

Jeden příklad za všechny: Už jen poskytnutí přístřeší takovým silám může hnutí politicky potřísnit − jako příklad lze uvést: Český svaz bojovníků za svobodu, ČSBS, s kontroverzním samozvaným vedením v čele s Jaroslavem Vodičkou, z mailové adresy press.csbs@seznam.cz nadšeně informoval, že poté, kdy prodal poslední nemovitost ČSBS, od 1. 1. 2025 sídlí: „Politických vězňů 1531/9, 110 00 Nové Město, nacházíme se v 2. patře budovy Politických vězňů 9, kancelář 119, napravo, při východu z výtahu.“ Tedy u KSČM, hlavní síly »S!«. Tentýž Vodička v předvolebním čase, kdy očekávání vedení »S!« i přehnané výzkumy už už dosazovaly kandidáty »S!« do poslaneckých lavic, rozšiřoval své nadšení: »Až se dostanou do Sněmovny, budu zase mít dotace.« A osobní podpora a účast na politických provokacích takových destruktivních sil je politicky kontraproduktivní (viz, viz).

»S!« si v tomto případě neuvědomilo základní premisu politického působení, která zní: Volič není (úplný) vůl.

Nemůže být juvenilní politická orientace daná pouze politickým marketingem kontraproduktivní? Nepostavilo se tak »S!« proti starší generaci voličů (65+)? Možná by bylo dobré položit si otázku, proč by voliči svým věkem mimo a zejména výrazněji starší nad tento věkový diapazon, měli uvedené hnutí ve sněmovních volbách volit (?). Kupříkladu politické hnutí ANO 2011 je polickým proudem catch-all party a stejně jako ostatní politické strany není věkem kandidátů a tím ani voličů omezeno, handicap juvenilní politické orientace ani jiné politické strany nemají. Není v aktuální společenské situaci všeobecně vytvářené a podporované gerontofobie prononsovaná juvenilní orientace spíše brzdou, než užitkem? Byla v sektoru prvovoličů a mladších spoluobčanů, na které juvenilní orientace směřuje, dostatečná vůle politický subjekt »S!« volit? Sociologické průzkumy prokazují, že je minimální. Proto ANO 2011 i z hlediska tohoto parametru Stačilo! voličsky výrazně kanibalizovalo.

Navíc juvenilní orientace, přestože v případě »S!« šlo o marketingový projekt, v individuálních případech dodržena nebyla, někdy převážil nepotismus − jedenašedesátiletá kamarádka byla na kandidování dostatečná mladice, o pár měsíců starší nekamarádka byla již politicky přestárlá.

 Převaha praporovny nad badatelnou. Jako praporovny bývaly (takto odpuzující češtinou) označovány místnosti na uchovávání praporů, transparentů, mávátek a dalších manifestačních instrumentů (bylo přece potřeba pravidelně něco manifestovat). Každá strana má svou praporovnu a své praporečníky; manifestanti mávají prapory a bouří na veřejných prostranství. Aktivita praporovny má svůj vliv – praporečníci a jejich řečníci jsou na nich vidět; ovšem jen krátce a s malým interpersonálním dosahem; aktivita badatelny je mnohem trvalejší a se zásahem násobného množství adresátů sdělení. Obtíží se může stát převaha praporovny nad badatelnou. Pokud politický proud s veřejností komunikuje převážně praporovnou, není to efektivní. Ano, protestní straně více sluší praporovna; badatelna přiléhá straně konstruktivní (chce se mi ošklivě a uznávám, že zjednodušeně napsat, že mávat je jednodušší, než myslet). Mají politické strany, hnutí, prezentující se jako převážně (či dokonce výlučně) protestní vůči establishmentu (»této vlády už stačilo«), v současnosti významnější šanci?

Mají, avšak nutná je, jako přidaná politická hodnota, program pozitivní. Vystoupení praporovny nejsou trvale intersubjektivně sdělitelná; intelektuální produkty badatelny ano. Není důsledkem převahy praporovny nad badatelnou nedostatek kvalifikačně zdatných a výrazných politických osobností ve Stačilo!? A není to též důsledek juvenilní orientace tohoto hnutí?

Velmi málo kandidátů na prvních místech všech kandidátek Stačilo! ve sněmovních volbách 2025 mělo nějakou znamenitou občanskou odbornost; pochopitelně, že každá politická strana manifestačně tvrdí, že má největší odborníky a že je má na všechno; u »S!« však převažovala obvyklá šeď průměru. Souvisí to s převahou praporovny v KSČM (hybné síle »S!« a tedy i v »S!«). Studovna absentuje. Praporečníků je dost.

 Kauza Dolejš. Na první pohled šlo o zanedbatelný politický případ bez širšího dosahu, ale myslím, že to hnutí Stačilo! nějaký procentní bod ubralo. Únor 2025: KSČM vyloučila ze svých řad ing. Jiřího Dolejše, kvůli jeho názorům a postojům, které prý byly v rozporu s tzv. oficiálními stanovisky strany. J. Dolejš, který byl dlouholetým členem a dříve místopředsedou strany, kritizoval vedení KSČM a nesouhlasil s některými směry a rozhodnutími strany. Jeho vyloučení bylo výsledkem názorových neshod, které se týkaly právě hnutí Stačilo! KSČM bylo/je hlavní silou »S!«; vylučováním svých členů, zejména kvůli názoru na hnutí »S!«, se prezentovalo jako jednotónové (a jednotónovou píseň dokázal zazpívat jen Jiří Šlitr; v politice tak zpívat nelze). Navíc se KSČM (a tím i Stačilo!) zbavila (patrně jediného) kvalifikovaného ekonoma (žádný ze členů »S!«/sněmovních kandidátů se jako ekonomický odborník nekvalifikoval; označovat sebe sama za ekonomického experta člověk může, prohlašování však musí být věcně podloženo, jinak je nedůvěryhodné). Vyloučení K. Dolejše bylo projevem neototalitarizmu KSČM (navíc byl vyloučen v Praze, tedy definitivně, nikoliv v Ústí nad Orlicí, to by bylo nedefinitivně). Kauza Dolejš hnutí »S!« poškodila. Navíc znění politické strany, hnutí, musí být mnohatónové (volič musí mít šanci si i v jedné straně tematicky a personálně vybrat). Kauza Dolejš prezentovala KSČM (hlavní sílu Stačilo!) jako stranu neototalitní, neschopnou demokratického rozvinutí.

 Předvolební prezentace. V jednotónovosti „S!« převažovala negace, znamenala, že v předvolební rétorice převládal jednostranný radikální odsudek aktuální vládní politiky, avšak převážně absentovaly návrhy na řešení (kupř. když se řekne NE NATO, musí se říci co ANO… − reálně ano, a jak nato, když se řekne NE EU, musí se říci co ANO… − reálně ano, a jak nato, a tak dále a tak podobně). Protestní politický potenciál je vždy limitovaný. Převažoval negativní program. Pouhá negace však produktivním programem být nemůže.

Formou byla prezentace kandidátů kvalitní. Na sociálních sítích i při kontaktních akcích tzv. »na ulici«. V obojím velmi četná. Obsahově však trpěla problémem propagandistického zaměření celého hnutí − frontální a radikální kritikou přítomné politiky, avšak většinou bez konkrétních realistických návrhů na její změnu. V tom byla propaganda »S!« populistická − populismus spočíval v tomto případě v militantní kritice současného stavu bez současné tvorby reálných perspektiv (filozof by napsal bez perspektivace perspektiv, bez konkrétní možné tvorby budoucnosti). Převažovala protestní praporovna (prezentovaná i na sociálních sítích), badatelna byla zanedbána.

Předvolební propaganda sice naplnila sociální sítě facebook i X nepřetržitým (vele)tokem příspěvků, avšak téměř výlučně s protestním obsahem, prospektivního uvažování bylo málo a když, tak ve formě politické eschatologie, tedy imaginativní konstrukce slibující lepší budoucnost bez její konkretizace (vyjadřovaná kupř. hesly bude líp, nastanou světlé zítřky atp.).

 Mediální podporovatelé. Bylo jich dost. Vyskytli se však podporovatelé, kteří spíše hnutí »S!« ublížili; kupř. vystupování JUDr. Vojtěcha Filipa, který jako bývalý předseda KSČM tuto stranu úspěšně z Poslanecké sněmovny vyvedl (2021 − 3,6 % hlasů) − těžko bylo možné, aby potenciální voliči brali jeho pobídky pro »S!« vážně. Pochybuji též o tom, že by náhlá podpora hnutí »S!« emeritním prezidentem ing. Milošem Zemanem, která vypukla z důvodu osobního konfliktu s ing. A. Babišem (Zeman byl pozván na akci ANO 2011, avšak pozvání bylo na poslední chvíli zrušeno; do té doby M. Zeman prohlašoval, že bude volit ANO 2011), tedy že by tato podpora byla pro »S!« přínosem.

Hnutí »S!« posbíralo hlasy mlčící nikoliv většiny, ale bylo to mnoho hlasů voličů kriticky zaměřených vůči aktuální vládě (předseda Petr Fiala). Jak se ukázalo, převážně negativní voličský potenciál je však limitován.

K. K. má přirozený propagandistický talent; byla však v předvolebním klání jako Charlie Chaplin ve filmu The Great Dictator (1940), kdy se vojín podívá za sebe, komu by předal rozkaz – a zjistí, že je na to sám, za ním nikdo (samozřejmě zveličuji, ale to jenom proto, abych to zvýznamnil). Lze však převážně stavět na one women show?

A musím opakovat: V propagandě »S!« převažovala (nepravděpodobná) předvolební politická latina – »odstraníme všechny nepravosti, vše budeme dělat ponovu«. Produktivní ideje chyběly. Prezentace konkrétních řešení absentovala; bylo potřeba více odborného projevu. Navíc vystoupení některých poslaneckých kandidátů »S!« směřovalo převážně ke zviditelnění sebe sama a obsahovalo názory, které se z předvolebního propagandistického zaměření »S!« vymykalo.

Mylné povolební hodnocení. Daniel Sterzik, který udělal »S!« a sobě ostudu tím, že po prohraných volbách žádal příznivce o dary, aby prý uživil rodinu, mohl koupit uhlí na zimu a dětem mohl zaplatit hodiny klavíru, tedy pan Vidlák bezprostředně po vyhlášení výsledků voleb (a opakovala to Kateřina Konečná) řekl, že „voliči si představují spíše vládu pravicovou, spíše s lidskou tváří vládu Andreje Babiše“. Ale to je chybné hodnocení – voliči nevolili ANO 2011 (34,51 % hlasů) kvůli politickému zaměření ANO 2011, nýbrž především volili stranu, která s velkou jistotou vládu Fialovu může smést. U »S!« si tím mnozí jisti nebyli.

 Co dělat? Bylo už napsáno. Má se hrát trauermarš pochod padlých revolucionářů, či zpívat píseň vstanou noví bojovníci a počkat až vstanou? Nebo platí stačilo: Konečná − vystupovat?

Samozřejmě, že flintu do obilí házet je předčasné – především jsou tu voliči (v těchto sněmovních volbách na dvě stě čtyřicet tisíc hlasů pro »S!«); je také potřeba sněmovního levicového partu v politice, jsou tu příznivci, aktivisté a i státní dotace (jsou potřeba pro fungování, a navíc peníze jsou přece až na prvním místě).

Politické priority KSČM, hlavní síly Stačilo!, jsou pro budoucí volby prezentovány jako stabilní; vyjádřeno v heslech − důstojné mzdy, důchody, dostupné bydlení, ochrana veřejného a bezplatného zdravotnictví a školství, spravedlivé daně, obrana míru a odpor proti politice strachu a neustále narůstajícím výdajům na zbrojení, zastavení zdražování a odmítnutí privatizací.

Tento stát je stále před volbami. Blíží se komunální a krajské. Má značka »S!« naději na efektivní účast v těchto volbách? Domnívám se, že jako značka slabou – ale mohly by být významné a voličsky přitažlivé osoby na kandidátkách hnutí »S!«, které by voličské hlasy přitáhly (avšak nikoliv politické smetí, defektanti z jiných stran, nepotisté). Pouze kandidáti s místní znalostí a zejména s prokazatelnou a výraznou kvalifikovaností v nějakém oboru.

Má KSČM, komunisté, pod hlavičkou Stačilo! usilovat o opětovný vstup do Sněmovny? Nevyčerpal se tento koncept? Neměl by se o vstup do Sněmovny snažit skutečně levicový subjekt, nikoliv slepenec s rozličnými ideovými zásadami (či bez nich); a nemělo by jít spíše o subjekt sociálnědemokratického ražení s výrazně národní orientací?

Hnutí „S!« slibovalo, že bude politickým hnutím levicovým a sjednocujícím, tedy že bude základnou pro široké zapojení levicových a národně zaměřených stran a hnutí – z těch slibů mnoho nesplnilo. A tak nevstali noví bojovníci, protože nebyli všici.

Takže jak dopadly sněmovní volby 2025? Dobře, nebo špatně? Napůl – vláda Petra Fialy byla vymetena; levice zůstala za dveřmi Sněmovny, hnutí »S!« se stalo vítězným politickým outsiderem.

PhDr. Vladimír Pelc,

člen předsednictva ČSNS