Nyní podrobněji k jednotlivým bodům. Stěžejním tématem říjnové Evropské rady byla debata o Ukrajině, zejména o možnostech financování její obrany proti ruské agresivní válce. Na úvod se jednání zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a informoval o aktuální situaci na Ukrajině. Podobně jako v minulosti byly kvůli pozici Maďarska závěry k Ukrajině přijaty ve formě prohlášení 26 členských států EU. Společný text těchto 26 států odkazuje na předešlé závěry a obecné principy spravedlivého míru, které byly schváleny na mimořádném jednání Evropské rady v březnu tohoto roku. Kromě toho závěry potvrzují pokračování podpory Ukrajiny v obraně proti ruské agresi, což vláda ČR plně podporuje. Hlavním tématem diskuse byla tzv. reparační půjčka, Reparation Loan, která je spojena s možností využití imobilizovaných ruských aktiv. Zde nepanovala shoda na dalším postupu. Evropská rada proto zadala Evropské komisi úkol rozpracovat všechny možnosti finanční podpory Ukrajiny a na svém nadcházejícím prosincovém jednání se k tématu vrátí.
Co se týče zvyšování tlaku na Rusko, ještě před říjnovou Evropskou radou se podařilo schválit 19. sankční balíček, což vláda ČR uvítala. Zároveň byl do sankčního balíčku zahrnut český návrh na omezení pohybu ruských diplomatů, což lze považovat za jednoznačný diplomatický úspěch ČR. Závěry Evropské rady také opětovně podpořily úsilí Ukrajiny na cestě k členství v EU.
Členové Evropské rady se věnovali také aktuální situaci na Blízkém východě. Diskuse se zaměřila primárně na mírový plán na ukončení války v Gaze, který prezident Trump představil dva týdny před konáním Evropské rady. Evropská rada uvítala propuštění izraelských rukojmích, vyzvala k okamžitému a neomezenému přístupu humanitární pomoci a také k řádnému plnění Trumpova mírového plánu. Vláda ČR apeluje na klíčovou implementaci další fáze plánu, zejména odzbrojení Hamásu a zajištění, aby nehrál žádnou roli v budoucí správě Gazy.
Kromě toho Evropská rada přijala závěr k Libanonu a Sýrii, což vláda ČR podpořila.
Co se týče bodu evropské obrany a bezpečnosti, Evropská rada navázala na své neformální říjnové jednání v Kodani. Evropská komise a vysoká představitelka Kaja Kallasová představily tzv. cestovní mapu k obranné připravenosti do roku 2030. Cestovní mapa se věnuje kritickým obranným schopnostem, schopnostním koalicím, vlajkovým projektům, obraně průmyslové dimenze, podpoře Ukrajiny i dalším horizontálním iniciativám. V tomto ohledu jsou pro ČR klíčovými prioritami vojenská mobilita, protivzdušná obrana a strategické podpůrné prostředky.
Vláda ČR zároveň apelovala na maximální využití stávajících struktur a komplementaritu s NATO, což bylo reflektováno také v závěrech Evropské rady. Vedle toho vláda ČR zdůraznila nutnost pokračovat ve zjednodušování stávajících pravidel, zejména v oblasti týkající se společného zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti vláda uvítala avizované předložení dalších zjednodušujících balíčků v oblasti obrany, k čemuž došlo minulý týden.
Evropská rada s odkazem na své předchozí závěry v rámci konkurenceschopnosti a dvojí transformace vyzvala k dalšímu posílení konkurenceschopnosti EU a k pokroku v procesu dvojí transformace. I v tomto bodě vláda ČR podpořila pokračující práci na odstraňování administrativní zátěže a zjednodušování unijní legislativy a vyzvala k ambicióznímu přístupu. Předseda vlády se před jednáním připojil k iniciativě Německa a ve společném dopise s dalšími evropskými lídry vyzval ke zintenzivnění práce na odstraňování zbytečné byrokracie.
Co se týče vnitřního trhu, vláda ČR dlouhodobě podporuje jeho prohlubování a odstraňování přetrvávajících překážek. Do závěrů Evropské rady se ČR podařilo prosadit výzvu k rychlejšímu pokroku v implementaci strategie pro vnitřní trh.
V diskusi lídrů nicméně rezonovalo zejména téma klimatické politiky EU. Debata se primárně zaměřila na nastavení vhodného podpůrného rámce pro dosahování klimatických cílů EU. Ačkoli Evropská rada nerozhodovala o konkrétním klimatickém cíli, vláda ČR na jednání jednoznačně odmítla navržený redukční cíl EU pro rok 2040 ve výši 90 % jako příliš ambiciózní a nereflektující dopady na jednotlivé členské státy a sektory hospodářství. Stejnou pozici jsme následně zaujali v příslušném hlasování na radě ministrů životního prostředí.
V závěrech Evropské rady se ČR podařilo prosadit celou řadu bodů, které vláda ČR považuje za stěžejní pro nastavení pragmatické a realistické klimatické politiky EU. Jednou z nich je zavedení silné revizní klauzule v rámci revize evropského právního rámce pro klima, která by umožňovala úpravu klimatických cílů v závislosti na aktuální ekonomické i technologické realitě. Dalším je závazek k dodržování principu technologické neutrality v oblasti energetiky a uznání role nízkoemisních zdrojů, tedy i jádra, v dekarbonizaci.
ČR dále prosadila výzvu k předložení návrhu na úpravu systému EU ETS2 s cílem posílit jeho cenovou stabilitu. V této souvislosti Evropská komise již představila konkrétní záměr, který přímo vychází z námětů obsažených v non-paperu iniciovaném Českou republikou, který podpořilo celkem 19 členských států.
V neposlední řadě se podařilo předložit výzvu k brzkému představení revize nařízení o emisních limitech automobilů, která zohlední technologickou neutralitu. Evropská komise se zavázala k předložení revize do konce roku. Vláda v tomto kontextu usiluje o zrušení tzv. zákazu spalovacích motorů v roce 2035.
Evropská rada se vůbec poprvé v krátkosti věnovala tématu bydlení s důrazem na účinná řešení problému dostupného bydlení pro evropské občany. Evropská rada vyzvala Evropskou komisi k rychlému předložení ambiciózního a komplexního evropského plánu dostupného bydlení. Vláda ČR se zájmem očekává představení zmíněného plánu, ke kterému by mělo dojít v prosinci. Jeho přidanou hodnotu vidíme zejména v oblasti vzájemné výměny zkušeností a dobré praxe. Zároveň nicméně apelujeme na respektování principu subsidiarity a kompetence členských států v této oblasti.
Evropská rada přijala bez diskuse také připravené závěry k migraci a Moldavsku.
Co se týče migrace, Evropská rada vyzvala k intenzivnějšímu úsilí ve všech oblastech identifikovaných v závěrech z června 2025, zejména pak, co se týče projednávání legislativních návrhů. Vláda České republiky tuto výzvu podpořila především s ohledem na návrhy týkající se návratové politiky, k nimž by měla Rada pro spravedlnost a vnitřní věci na svém prosincovém jednání přijmout svoji pozici. Evropská rada dále ocenila konání a výsledek voleb v Moldavsku a v souladu s dlouhodobou pozicí České republiky podpořila Moldavsko na cestě k členství v Evropské unii. Děkuji za pozornost.
