Očekávám tedy, že letos krásně uvidíme, jakým směrem se naše nová vláda vydá. Její kroky však musíme detailně sledovat a komentovat, abychom mohli usoudit, zda jsou správné, či nikoli.

Ohlédnu-li se za celosvětovým děním, věřím tomu, že je mnoho sil, které by z různých důvodů chtěly pokračovat ve všech možných válkách. Mám ale naději, že se tak nestane a nám nejbližší válka, tedy ta na Ukrajině, bude ukončena. Pro Česko to bude znamenat určitý klid. Měli bychom si ale konečně všichni uvědomit, v jak křehkém světě žijeme. Ukázalo se, že sliby všech různých partnerů, kteří by nás měli zachraňovat, jsou dočasné.

Musíme se postavit na své vlastní nohy. Více než patnáct let tak mluvím o obnově základní vojenské služby v České republice, abychom se sami dokázali bránit a měli obyvatelstvo připraveno na to, že svět není jen růžové okvětí, ale má pořádně ostré trny.

V zásadě ale vidím rok 2026 velmi pozitivně. Nesmíme se ovšem vrátit do pózy, že jsme Česká republika, kterou všichni milují, zachraňují a dávají jí peníze. Kdysi jsme se spoléhali na záchranu od Sovětského svazu, posléze od Ameriky, vždy se ale ukázalo, že se zkrátka musíme spoléhat především sami na sebe.

S vědomím odpovědnosti musíme přistoupit také k vědomí toho, co je radost ze života. K tomu mohou dopomoci děti. Ten, kdo má děti, má budoucnost, a kdo má budoucnost, žije v radosti. A právě to přeji všem po celý rok 2026.