Pane profesore, jak zhodnotit vývoj kolem Íránu a chování prezidenta USA Trumpa v posledních dnech a pár desítkách hodin? Nejprve dosti vulgární sprcha o Velikonocích, aby Íránci otevřeli “ten zasraný průliv”, poté hrozba totálním koncem jejich civilizace a teď velké a nezpochybnitelné vítězství v podobě příměří.

Jakákoli očekávání ohledně výsledku jednání se nyní nedají formulovat. Co z dostupných informací víme, je, že Íráncům se zřejmě podařilo prosadit jejich vlastní desetibodový návrh coby základ pro jednání. To je určité diplomatické vítězství. Na druhou stranu americká administrativa je naprosto nepředvídatelná, takže nevíme, co bude následovat. Dalo by se možná říct, že následujících 14 dní bude platit příměří, ale ani to nemůžeme dneska s jistotou říct. 

Dobrá zpráva je, že se Trump nedopustil masového válečného zločinu, kterým ještě v úterý hrozil. To je v pořádku a je to dobře pro Írán i pro Ameriku. Jenže to je tak všechno, co k tomu říct. Další věcí potom je naprostá ztráta důvěryhodnosti Spojených států amerických, ať už jako partnera, nebo jako hrozby. Trump připravil Američany o zbytky prestiže, což ale nic nemění na tom, že jsou USA stále nejmocnějším státem světa, který má obrovský ničivý potenciál. Proto je potřeba přes to všechno s Američany jednat a brát je vážně, protože mohou světu velmi výrazně uškodit.