Se Soňou jsem se spojil, a ač mi sdělila, že dokáže žít i bez něj, tak mi dala zelenou k tomu, abych se v této věci angažoval.

Za svou advokátní praxi jsem se setkal s mnoha znalci. Někteří byli vynikající, jiní průměrní, a samozřejmě se našli i ti zcela příšerní. Jako například pan znalec v kauze Martiny Bednářové, jenž byl schopen napsat, že tvrzení Martiny o tom, že Ukrajina hodlá vstoupit do NATO, postrádá doložitelný podklad, ač záměr vstoupit do Severoatlantické aliance je zakotven v novele ukrajinské ústavy z roku 2019.

Nikdy jsem ovšem nezažil situaci, kdy by ze strany ministerstva spravedlnosti, které se pod taktovkou magistry Decroix stalo spíše ministerstvem nespravedlnosti, rozhodlo zahájit řízení o odnětí znaleckého oprávnění. Jedná se o zcela výjimečný institut, jenž má být využit pouze v tom nejkrajnějším případě.

O to se však v dané situaci nejedná. Řízení vůči Soně bylo dle mého pevného přesvědčení zahájeno čistě z politických důvodů, a to na základě podnětu slovenského lepševického poslance SNR Tomáše Szalaye za stranu SAS.

Což je z mého pohledu, coby poslance českého parlamentu, naprosto nepřípustné.

Tudíž i přesto, že by Soňa dokázala jistě přežít i bez znaleckého razítka, tak se hodlám o tuto věc velmi intenzivně zajímat, a přispět k tomu, aby tahle ostudná praxe profesní msty vůči lidem, jež jsou pro korporátní přisluhovače nepohodlní, definitivně skončila.

Jednoznačně za Soňou stojím a budu se za ni bít se stejnou odvahou, jako se ona bila proti covidové totalitě.

Primárně totiž nejde o to razítko, nýbrž o princip.

A o elementární spravedlnost.