Později to byl vzor pro podnikavé lidi, ještě později osvoboditelka značné části Evropy od nacistů, znovu cíl emigrace pro ty, kdo se tu znelíbili nebo komu se nelíbil útisk komunistů, finanční, technologická, vojenská, diplomatická a popkulturní velmoc… Ale především symbol svobodného a demokratického světa, kolébka moderní liberální demokracie.
To, co se teď v USA děje, tenhle obrázek narušuje. Trumpovo děsivě dětinské chování v kombinaci s děsivě imperiální (nevěřil bych, že to slovo použiju) politikou. Jeho vstřícnost vůči Putinovi. Tlak na veřejné instituce a akademickou sféru. Tlak na justici a bezpečnostní složky. Vyhošťování legálních migrantů. Otřesné vraždy občanů v Minnesotě, kde včera přibyla další oběť ICE, Alex Pretti.
Je tohle pořád ta Amerika, kterou jsme roky považovali za partnera a vzor, v mnoha ohledech oprávněně?
Já věřím, že ano. Že tu skutečnou Ameriku utvářejí její občané, lidé, kteří tam žijí a kteří tváří v tvář věcem, jež jsem výše popsal, nezůstávají lhostejní, nečinní a bezmocní. A její instituce a procesy. Že díky nim a také díky nesmírně dlouhé tradici demokracie a právního státu, se USA dokážou ubránit destruktivnímu trumpismu a snad z téhle zatěžkávací zkoušky vyjdou poučené a posílené. Že země, která světu dala první psanou ústavu, první listinu práv a svobod a model rozdělení a vzájemného vyvažování moci zákonodárné, výkonné a soudní, přežije Donalda Trumpa, protože v minulosti překonala i horší věci.
A to je, v mnoha ohledech, inspirativní a nadějeplné i pro nás. Inspirativní v tom, abychom i my hájili a posilovali instituce a principy. A naději spatřuji v tom, že charakter země neurčují její dočasně zvolené “hlavy”, ale její lidé. Tak kupříkladu náš postoj k napadené Ukrajině nereprezentuje sobectví naší aktuální vlády, ale rekordní sbírka na generátory pro mrznoucí Ukrajince.






