Dnes se ukazuje, že se naše ekonomika postavená na subdodavatelské ekonomice již vyčerpala. Přitom je logické, že naše firmy potřebují být na začátku vývoje, kde se vymyslí nový produkt, ale i na konci výrobního řetězce, kde se prodává výrobek a zajišťují se po prodejní služby. Prostě potřebujeme know-how a výrobky s vysokou přidanou hodnotou než obrovské investice do železa a do betonu.

Problém máme nejen ve vzdělávacím systému, ale i v provázanosti výuky, vědy a výzkumu s konkrétními podniky, které velmi těžko udržely svoji vývojovou základnu. Podpora vědy a výzkumu sice postupně roste, ale stále nedosahuje její podpory v nejrozvinutějších zemí světa. Například každoročně klesá počet podaných patentů. Přitom si můžeme vzít příklad z fungování amerických firem v Silicon Valley, zejména z vícezdrojového financování vědy, výzkumu a vývoje.

Evropská unie se sice probudila ze svého zimního spánku a svojí DNA (Digital Networks Act) se snaží podpořit AI do roku 2030. Tento ambiciózní plán však naráží na mnoho národních překážek i na obrovskou konkurenci ze světa, která v AI je napřed. Proto by měla i česká vláda výrazně podpořit vědu, výzkum a vývoj zejména v oblastech, kde jsme stále ještě konkurenceschopní a kde existují perspektivy dalšího rozvoje.